Jaroslav Bašta se narodil 15. května 1948 v Plzni. V jeho raném věku se ale rodina přestěhovala do Žatce v Ústeckém kraji, kde vychodil základní školu a poté všeobecné gymnázium. Po maturitě pracoval rok jako vychovatel učňů v nedaleké firmě vyrábějící izolátory. V roce 1967 nastoupil na historickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Disident
Na univerzitě se začal aktivně zajímat o společenské dění a byl jedním z členů studentského Hnutí revoluční mládeže, které ve svém manifestu vyhlásilo program rozbití byrokratického systému režimu a zavedení samosprávné demokracie do všech oblastí.
V roce 1970 byl Bašta spolu s Petrem Uhlem či Petruškou Šustrovou zatčen. Při následném ostře sledovaném soudním procesu bylo pro podvracení republiky odsouzeno 16 mladých lidí. Bašta dostal dva a půl roku. Po roce byl však propuštěn.
Až do revoluce pak pracoval jako dělník u státního podniku Stavby silnic a železnic, vedle toho se však věnoval i archeologii a během 80. let napsal přes 130 odborných článků a studií. Angažovanosti ve společenském dění se rovněž nevzdal. Chartu 77 podepsal již v prosinci 1976 a aktivně se podílel na práci v disentu.
EU nás přivedla na pokraj třetí světové války, tvrdí kandidát SPD na Hrad Bašta |
Po revoluci šel dělat ředitele odboru Úřadu na ochranu ústavy a demokracie. V letech 1990 až 1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991 až 1993 předsedou Nezávislé komise federálního ministerstva vnitra (tzv. lustrační komise).
V roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD, do které vstoupil o dva roky dříve. Ve Sněmovně byl místopředsedou výboru pro obranu a bezpečnost a předsedou komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby. Poslanecký mandát ve volbách v roce 1998 obhájil a následující dva roky působil jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. V roce 2000 pak nejprve opustil ministerský post a později i rezignoval na poslanecký mandát.
Role velvyslance a aféra s vízy
Tentýž rok se Bašta stal velvyslancem v Rusku, kde působil až do roku 2005. Následně byl v letech 2007 až 2010 velvyslancem na Ukrajině, odkud předčasně odešel kvůli zdravotním komplikacím.
Během let, kdy Bašta řídil kyjevské velvyslanectví, začaly policie a média řešit kauzu udělování víz na Generálním konzulátu ČR ve Lvově. Ukrajinci se při žádání o české vízum nemohli obracet přímo na konzulát, ale museli se na schůzku pro jeho udělení nejprve objednat telefonicky přes call centrum. Hovor je stál přes 300 korun, které zinkasovala soukromá česká firma Jihomoravská provozní, která centra provozovala z Česka.
Velvyslanec Bašta končí na Ukrajině, s kšefty kolem víz to prý nesouvisí |
Podezření budil nejen způsob fungování, ale i to, že společnost byla vybrána bez výběrového řízení. Kriminalisté se pozastavili i nad tím, že v čele firmy byl předsedou představenstva zlínský podnikatel Vlastimil Valenta, dlouholetý Baštův přítel. Kdo je ovšem majitelem firmy, bylo v podstatě nedohledatelné.
Nicméně po více než roce vyšetřování policie oznámila, že není důvod zahajovat trestní řízení, jelikož podle nich nedošlo ke spáchání trestného činu.
Bašta několikrát tvrdě odmítl, že by měl s kauzou cokoliv společného. „Call centrum bylo ve Lvově, já jsem velvyslancem v Kyjevě. Generální konzulát pode mně vůbec nespadá. S provozem call centra jsem neměl nic společného, ani jsem nebyl zadavatelem této zakázky,“ vyjádřil se tehdy pro MF DNES.
Zpět poslancem
Po konci na ukrajinské ambasádě odešel Bašta do důchodu a začal psát knihy o archeologii a historii západních Čech. Po pár letech začal pravidelně komentovat situaci na Ukrajině a Rusku. Na začátku roku 2019 pak po čtvrt století vystoupil z řad ČSSD, se stranou to šlo podle něj z kopce kvůli lidem ve vedení, a to dle jeho slov již od zvolení předsedy Bohuslava Sobotky.
Dál se vyjadřoval k vyostřujícím se vztahům s Ruskem a české diplomacii před ruskou invazí na Ukrajinu často vyčítal stranění nyní vojensky napadené zemi. „Česká diplomacie se jako nyní k Rusku nechovala ani k nacistickému Německu na konci třicátých let,“ řekl Bašta loni v srpnu v pořadu Rozstřel na iDNES.cz.
Vadilo mu, že ještě nebylo uzavřeno vyšetřování kauzy Vrbětice a česká diplomacie už Rusku vyčíslila odškodnění, které by mělo Česku uhradit.
Tak se chová dobyvačné impérium, kritizuje český exvelvyslanec USA |
Na podzim roku 2021 vedl Bašta v parlamentních volbách kandidátku hnutí SPD v Pardubickém kraji a opět se po letech stal poslancem. Ve Sněmovně je nyní členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Působí také ve stálé komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Postoje a názory
Bašta stojí ve svých názorech za tím, že by válka na Ukrajině měla skončit i za cenu podstoupení území Rusku. Nepodporuje posílání zbraní Českem na Ukrajinu ani vstup východoevropské země do Evropské unie nebo embargo na dovoz ruské ropy. Celkově Bašta o EU míní, že se do léta roku 2023 rozpadne, a tak ani nebude nutné řešit otázku dalšího členství Česka v Unii. Bývalý diplomat se nicméně v dotazníku redakce iDNES.cz vyslovil pro podílení Česka na poválečné obnově Ukrajiny.
V otázce uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry je poslanec Bašta proti, stejně jako v otázce možnosti adopcí rodiči stejného pohlaví. Je například i proti uzákonění eutanazie, opětovnému zavedení trestu smrti nebo legalizaci marihuany.
Názor Bašty na postavení žen v české společnosti je „vyhovující“. „Naopak každá změna obvykle bývá k horšímu,“ míní v souvislosti s touto otázkou Bašta.
Jako k Rusku se nechovalo Česko ani k nacistickému Německu, říká Bašta |
V ekonomických otázkách je Bašta proti Green dealu i ukončení těžby uhlí do roku 2033, přijetí eura Českem i proti zvýšení koncesionářských poplatků. Naopak podporuje zavedení jízdného zdarma pro studenty a seniory a čtyřdenní pracovní týden. „Kdysi jsem ho praktikoval, bylo to velmi příjemné,“ dodal nynější poslanec.
Udělování milostí ani případné amnestie Bašta nevylučuje. „Amnestii například za verbální trestné činy,“ dovede si představit Bašta. Také zastává názor, že pravomoci prezidenta se musí s ohledem na přímou volbu posílit.
Předvolební kampaň
Bašta kandiduje na Hrad za své hnutí SPD. Jeho kandidaturu podpořilo 20 dalších poslanců-kolegů z SPD. Na otázku proč kandiduje, Bašta v rozhovoru pro iDNES.cz odvětil, že „jsou situace, kdy člověk nemůže odmítnout podobnou nabídku“.
Bašta v rozhovoru také žertoval, že jednu „podmínku“ pro kandidaturu na prezidenta už má splněnou. „Seděl jsem za politiku, což kromě Václava Klause a Miloše Zemana, měli – byli buď ve vězení, nebo byli odsouzeni – všichni předchozí prezidenti konče Václavem Havlem,“ vyzdvihl tehdy v žertu.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury představuje jejich kandidát na Hrad Bašta ideály strany. „Protože máme v názvu svobodu a demokracii, je právě náš kandidát Jaroslav Bašta krásnou ukázkou a reprezentantem ideálů, které prosazuje SPD. Je to prokazatelně celoživotní bojovník za svobodu a demokracii, odvážný člověk, který nikdy nesloužil žádnému režimu, na rozdíl od kandidátů, kteří byli doteď favorizováni,“ řekl ČTK Okamura. Narážel tak na Petra Pavla a Andreje Babiše, kteří byli členy komunistické strany.
Bašta slibuje, že by jako prezident uplatnil své všestranné životní zkušenosti zahrnující práci diplomata, politika i dělníka. Díky svým životním zkušenostem míní, že problémy občanů bude dobře chápat.
Jaroslav Bašta
|
