Kdy jste se rozhodl, že byste mohl kandidovat na prezidenta?
Až když mě oslovilo vedení SPD. Jsou to tak tři neděle.
Proč jste tu nabídku přijal?
Já jsem se nejprve trochu rozesmál a vysvětloval jsem, že jednu kvalifikaci, takovou tradiční mám. Seděl jsem za politiku, což kromě Václava Klause a Miloše Zemana, měli – byli buď ve vězení, nebo byli odsouzeni – všichni předchozí prezidenti konče Václavem Havlem.
To ale asi nebyl ten důvod, proč kandidujete.
Ne, mám splněnou jednu podmínku (směje se, pozn. autora). Většinu svého dospělého života se zabývám politikou a jsou situace, kdy člověk nemůže odmítnout podobnou nabídku.
Chcete nahradit končícího prezidenta Miloše Zemana. S ním máte minimálně jednu věc společnou, byl jste ministrem jeho vlády v době opoziční smlouvy mezi ČSSD a občanskými demokraty. Ví Miloš Zeman, že ho chcete zkusit nahradit na Hradě?
Nemluvil jsem s ním o tom, ale já si myslím, že v tomto případě ho nenahrazuji, pouze bych nastoupil po něm.
SPD chce na Hradě Jaroslava Baštu. Volby podle hnutí budou referendem o vládě |
Jak vidíte své šance v prvním a případně druhém kole, kdybyste do něj postoupil? Přece jen SPD není hnutí, která by v Česku mělo větší podporu. Zhruba deset procent. A vy jako stranický kandidát budete muset zkusit oslovit i další voliče.
Předpokládám, že se ve stávající situaci, kdy se vládní koalice nepovedlo najít svého kandidáta, kdy se třeba Marek Benda z ODS přiznal, že oslovil deset lidí a deset lidí ho poslalo do háje, jsou ty možnosti otevřené.
Jestli bude z čeho odcházet po letošní zimě...
Platí, že tak jako vaše hnutí SPD podporujete referendum o odchodu Česka z Evropské unie?
Ano. V tomto případě vývoj směřuje spíš k tomu, jestli bude z něčeho odcházet po letošní zimě.
Ptám se vás i proto, že jste byl ministrem sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana a za následujícího premiéra Vladimíra Špidly, rovněž sociálního demokrata, Česká republika v květnu 2004 vstoupila do Evropské unie.
Mezitím se změnila EU. My jsme vstupovali v roce 2004 do zcela jiné Evropské unie než je teď. Byla to Evropská unie, ve které se nemluvilo o tom, že se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou, byla to EU, která neprosazovala Green Deal a nepřivedla Evropu na kraj třetí světové války.
Jak vidíte členství České republiky v NATO?
Dodrží-li NATO svůj slib, který zazněl, že bude bránit každý centimetr aliančního území, a i nadále zůstane nejúspěšnější obrannou aliancí v dějinách, tak samozřejmě se budeme snažit, aby se chovala podle článku 1 smlouvy. A ten článek 1 říká naprosto jasně, že všechny problémy se mají řešit mírovou cestou a že NATO je obranná aliance. NATO se má vrátit ke svým kořenům a my tam pak zůstaneme.
Cílem války není vítězství, ale mír
Co se týká pomoci, kterou Česká republika dává Ukrajině napadené Putinovým Ruskem, ta má pokračovat? Česká republika patří k zemím, jež pomáhají Ukrajině nejvíce. Posíláme jí zbraně, v Česku získalo vízum o dočasné ochraně více než 400 tisíc především žen a dětí z Ukrajiny.
Humanitární pomoc je chvályhodná. Druhou věcí je, že již svatý Augustin řekl, že cílem každé války není vítězství, ale mír, pokud možno spravedlivý mír. Dodávky zbraní prodlužují válku. Před touto zimou a během této zimy nastane čas jednat o míru.
A co se týče přijetí uprchlíků?
To je správný krok. Je to naše humanitární povinnost, kterou jsme splnili.
Pokud bude Putinova agrese pokračovat i příští rok na jaře, až vyprší platnost víz uprchlíkům z Ukrajiny, prodloužil byste jim ochranu?
Nemůžete ženy a děti posílat zpátky do válečného konfliktu. Ty ženy a děti dobře vědí, proč tu zůstávají. Nezapomeňte na to, že jsem na Ukrajině poměrně dlouhou dobu žil a poměry tam znám. (Bašta byl v minulosti velvyslancem na Ukrajině i v Rusku – pozn. autora)
