Z dat, která univerzity poskytly redakci iDNES.cz, vyplývá, že středoškoláci skutečně mají o učitelství vyšší zájem než v minulosti. Předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi upozorňuje, že zájemci o vysokou školu mají neomezený počet přihlášek, přesto je zvýšený zájem vidět.
Podle interního průzkumu Univerzity Karlovy mezi prváky uvedlo přes 82 % dotázaných, že daná pedagogická fakulta byla jejich první volbou. Na Západočeské univerzitě v Plzni zase zjišťovali, kolik studentů plánuje jít po škole učit. Téměř devadesát procent respondentů uvedlo, že chce po studiu stát před katedrou.
Podle ministerstva školství mezi roky 2017 až 2021 nastoupilo do škol coby svého prvního zaměstnání 31 173 nových kantorů.
| Univerzita Palackého | Univerzita Hradec Králové | Západočeská univerzita v Plzni | Univerzita Karlova | |
|---|---|---|---|---|
| 2022 | 7792/1765 | 2162/590 | 3924/856 | 7776/2558 |
| 2021 | 7655/2016 | 2101/504 | 3322/861 | 7296/2663 |
| 2020 | 6920/2118 | 2022/493 | 2766/825 | 7097/3146 |
| Zdroj: data poskytnutá univerzitami | ||||
I přes zájem ale na své limity naráží i vysoké školy. Trápí je především nedostatečné financování, na což upozorňoval i ministr Vladimír Balaš. Kvůli nízkým platům pak zkušení vysokoškolští učitelé prchají do regionálního školství, kde mají více peněz. Podle děkana Pedagogické fakulty Univerzity Hradce Králové Františka Vaníčka se ale univerzity potýkají i s omezeními ze strany školského rezortu.
„Všechny vysoké školy mají limity počtu přijímaných studentů a jejich nedočerpání je pokutováno, překročené počty studentů si musí fakulta zaplatit sama,“ nerozumí tomu.
Učitelů přibývá jen v některých oborech
I přes prokazatelně vyšší zájem o učitelství ale Sárközi varuje, že ne u všech aprobací tomu tak je. „Zájem je, ale některé aprobace jsou nedostatkové,“ varuje s tím, že nedostatkové „zboží“ jsou fyzikáři. Podobně mluví i předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Podotýká, že učí na gymnáziu a oproti minulosti na pedagogické fakulty odchází daleko více studentů než v minulosti. „A je to jejich první volba,“ říká.
I ona si ale všímá, že některé obory v praxi chybí víc než jiné. „Obecně chybí učitelé přírodovědných předmětů - fyzikáři, matikáři -, zejména na středních školách je to velký problém. Ale složité to je i s informatiky.“
Hlavními důvody nedostatku těchto kantorů je složitost studia, a také platové ohodnocení - v soukromém sektoru za nabyté znalosti dostanou více peněz. Sárközi i Mazancová se shodují, že by studium mělo být motivováno stipendii či by mělo ministerstvo chybějící aprobace podpořit příplatky.
Mazancová podotýká, že učitele v blízké době bude chtě nechtě čekat debata, jestli by měl být tělocvikář ohodnocen stejně jako například češtinář. „Tělocvikář minimálně neopravuje slohy,“ objasňuje.
Sárközi zase míní, že by si měl školský rezort vést statistiky, aby viděl, kolik učitelů jaké aprobace půjde kdy do důchodu, aby tomu mohl ve spolupráci s univerzitami přizpůsobit poptávku.
Učitel a rodič by měli být spojenci, ne rivalové. Shodu lze najít vždy |
Přesto mnohdy ani benefity případné uchazeče nepřesvědčí o nástupu do školství. „Popisoval mi kolega, že byl na návštěvě v Chomutově a na střední škole hledají informatika. Nabízí mu služební byt a náborový příspěvek 300 tisíc, ale stejně nikoho nemají. Pozici nabízí už půl roku,“ popisuje šéfka Učitelské platformy. Podle ní by případný uchazeč dostal v soukromém sektoru daleko vyšší plat, a tak se mu náborový příspěvek ani nevyplatí.
Proděkan pro vědu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík si myslí, že systémovým postupem, jak pokrýt rozdíl mezi přicházejícími a odcházejícími učiteli, a také u předmětů s nedostatkem kantorů, je nastavit počty studentů a absolventů tak, aby pokrývaly potřeby škol. „Jako vhodné řešení se jeví kontraktové financování a stipendijní podpora pro studenty konkrétních, například přírodovědně zaměřených, aprobací.“
Někteří kantoři ze školství brzy odchází
České školství ale nezažívá jen „náborový boom“. Kromě kantorů v důchodovém věku mnohdy odchází i vzděláváním unavení učitelé. A mezi nimi mnohdy i mladá krev, jak dokazuje příběh Dominika Ď. Ten se s ředitelem své školy domluvil na okamžitém rozvázání smlouvy poté, co si přečetl rozhovor s ministrem Balašem v Deníku N (psali jsme ZDE). Ministrovi po rozhovoru pogratuloval, že přišel o dalšího mladého pedagoga.
„Důvodů bylo hodně. Nefungovala instituce provázejícího učitele (ta leží v novele zákona o pedagogických pracovnících ve Sněmovně, pozn. red.), narazil jsem na určitou formu ageismu - starší učitelé si vesměs neváží názoru mladých kolegů. Málo se věnuje i otázce vedení pedagogického týmu. Dali nám sliby - zlepšení platů, prestiže učitelů, kariérní řád. Ztratil jsem naději, že se něco posune k lepšímu,“ přiznal dnes již bývalý učitel dějepisu, občanské výchovy či výchovy ke zdraví, který ve školství strávil tři roky.
Zpět se hodlá vrátit nejdřív v roce 2025, pokud se podaří naplnit sliby o platech, zvýšení prestiže a změně konceptu vzdělávání. Varuje ale, že musí být splněny všechny tři podmínky.
„Stydím se říct, že jsem učitelka“. Každý pátý kantor zvažuje odchod ze školství |
Z průzkumu společnosti GTS Alive z letošního léta vyplývá, že každý pátý učitel zvažuje odchod ze školství. Podobné úmysly potvrdila nedávno iDNES.cz i Gabriela Roztočilová, a to ryze z finančních důvodů.
