Když dvaadvacetiletá Mahsá Amíníová v polovině září zemřela na následky zranění, které jí způsobila náboženská policie jen proto, že měla špatně nasazený hidžáb, íránští lékaři spolu s dívčinou rodinou byli první, kdo veřejně zpochybnil oficiální příčinu její smrti – úřady uváděný infarkt.
Zbytečné násilí na mladé Íránce vyvolalo protesty, které pokračují už osmým týdnem. Zásahy bezpečnostních složek jsou mnohde tak brutální, že demonstranti, pokud přežijí, odcházejí s řeznými a bodnými ranami, modřinami, potížemi s dýcháním i zrakem. V běžné zemi by se svým zraněním šli do nemocnice. V Íránu už ji však volí jako poslední možnost.
Íránské protesty jsou masové. Proti hidžábům je polovina populace, říká expert |
Někteří raději zamíří k veterináři, protože tam alespoň prozatím v každé chodbě nehlídají policisté. Ti v nemocnicích „proklepnou“ každého, kdo přišel se zraněním typickým právě pro účast na protivládní demonstraci. Pacienty identifikují a případně rovnou zatknou. Zdravotníky také nutí, aby tyto příchozí hlásili, píše list The Washington Post s odvoláním na výpovědi lékařů.
Někteří riskují vlastní život a demonstranty ošetřují u sebe doma, zatímco v několika nemocnicích zraněné přijmou, ale nezapíší do systému jejich identifikační údaje. Jenže ani to nestačí, strážníci v civilu obcházejí také lékárny a kontrolují nebo až domů sledují každého, kdo si kupuje „podezřelé“ zboží. Třeba obvazy.
روش خارج کردن ساچمه در منزل
« در ساچمه های عمقی یا در نواحی حساس نباید تلاش برای خارج سازی شود!»
توجه: {{خارج کردن ساچمه در غالب موارد اورژانسی و حتی ضروری نمی باشد}}
توصیه های عمومی
#مهسا_امینی https://t.co/Y6KJeYfXW7
Na Twitteru proto funguje poradna, která zraněným názorně vysvětluje, jak se mohou ošetřit sami – jak vytáhnout broky z paží a nohou, jak vyčistit ránu, aby se nezanítila, co dělat po zásahu do hlavy, po dávce slzného plynu. Radí také, s jakým zraněním už lidé musejí k lékaři. Svépomocná síť kontaktů pak nabídne někoho, kdo je v okolí a je ochotný pomoci.
Policie s ostatními jednotkami navíc zasahuje i proti samotným lékařům, pokud si s děním v nemocnicích dovolí veřejně nesouhlasit. Když se 26. října stovky zdravotníků na protest sešly v Teheránu, agenti režimu v civilu začali podle svědků nečekaně pálit do davu. „Stříleli, bez jakýchkoliv zábran použili obušky i slzný plyn,“ popsal jeden ze svědků. „Zbili mladou zubařku i starého praktika, bylo mu asi sedmdesát let. Bili je do hlavy, oba spadli na zem,“ dodal.
 |
The Washington Post uvádí, že tento incident byl zatím nejpřímějším střetem mezi íránskými zdravotníky a režimem. „Největšími příznivci protestujících jsou zdravotníci, ale jejich situace je čím dál nebezpečnější,“ říká lékař a bývalý zaměstnanec OSN Sahar Motallebi, který nyní žije ve Švédsku.
Tři dny po událostech z Teheránu zatkli v Mašhadu šéfa Zdravotnické rady Íránu i jeho ženu, údajně za organizování tohoto protestu. Tentýž den pak v Sanandadži demonstrovali studenti medicíny. Na videu ze sociálních sítí utíkají před palbou bezpečnostních složek, které vtrhly do kampusu.
Popravit, žádají poslanci
Režim se tímto vším snaží přimět lékaře k tomu, aby demonstranty raději neošetřovali. Íránští zákonodárci by ostatně protestující občany nejraději pověsili. O víkendu schválili usnesení, v němž justici vyzývají k co nejráznějšímu trestu pro všechny, kteří se buď demonstrací přímo účastnili nebo je alespoň podporovali či „vyprovokovali“.
„Žádáme soudy, aby se rázně vypořádaly s pachateli těchto trestných činů a se všemi těmi, kteří u trestných činů asistovali a výtržníky podněcovali,“ stojí v prohlášení. Podle CNN také poslanci účastníky demonstrací přirovnali k teroristům z Islámského státu, protože prý „útočí na lidské životy a majetek“.
Popravu „nepřátel Boha“ podpořilo 227 poslanců z 290. Od zářijového začátku protestů bylo obviněno na tisíc lidí a zatčeno bylo podle různých údajů na 10 až 14 tisíc Íránců. Obvinění často hovoří právě o nepřátelství vůči Bohu či „korupci na Zemi“. Za to hrozí i trest smrti.
1/ 227 out of 290 MPs in Iran have demanded the execution of those arrested during the ongoing peaceful protests in Iran, charging them as “enemies of God” (to date more than 10,000 people have been arrested). https://t.co/YeoP3A5tg2
Protesty však navzdory výhrůžkám režimu a brutálním zásahům pokračují v mnoha íránských městech. Hybnou silou jsou stále na rozdíl od nepokojů z minulých let ženy. Školačky posílají duchovního vůdce Alího Chameneího k čertu, sundávají jeho portrét i své šátky, Íránky různého věku si stříhají vlasy.
Pokračuje i zatýkání. Policie si naposledy přišla pro zaměstnankyni opoziční televizní stanice Iran International. Ministr vnitra Esmáíl Chatíb v úterý stanici sídlící v Londýně označil za „teroristickou organizaci“. Elham Afkáríová se právě pokoušela utéct ze země, když ji zatkli. Události potvrdil její bratr s tím, že není jasné, kde se nachází ženina tříletá dcera.
„Agentka prováděla poslední dobou četné aktivity a akce, které souvisely s pomlouváním Islámské republiky, rovněž vyzývala mládež k nepokojům a vyvolávala teror mezi lidmi,“ komentovala zadržení ženy agentura Fars.
Podle některých informací jde o sestru Navída Afkárího, íránského zápasníka, který byl v září roku 2020 popraven poté, co ho obvinili z vraždy policisty při protivládních protestech o dva roky dříve. Afkárího rodina a aktivisté tvrdili, že byl k přiznání donucen mučením.
Slyšeli jsme křik mučených
O mučení mluví i mladá Íránka, která strávila týden ve vězení. „Pustili mě na kauci, ale cítím se, jako bych stále byla spoutaná. Už dřív jsem slyšela příběhy o zatčených a mučených lidech, ale když to vidíte na vlastní oči, je to něco jiného. Cítím, že asi puknu vzteky, protože pro ty, kteří pořád trčí ve vězení, nemůžu nic udělat,“ popisuje pro BBC.
„Byly tam i patnáctileté dívky. Dvě mladé ženy byly chronicky nemocné, ale bachaři jim odmítli dát léky. Jedna zpanikařila a omdlela poté, co se dozvěděla o svém těžkém rozsudku. Hlídače to vůbec nezajímalo. Žádali jsme je, aby zavolali záchranku, ale bachařka řekla, že bude brzy v pořádku. Tutéž ženu při výslechu mučili. Mlátili ji přes dlaně tak silně, že měla zničené téměř všechny nehty,“ říká Íránka.
Když podle ní další žena měla záchvat, „strážní jen pokrčili rameny“. „Říkali, že když umře, na Zemi bude aspoň o to méně odpadu. Měla epilepsii, ale ostraha jí odmítla dát léky. Čtvrtá žena měla rakovinu, ani jí ale léky nedali,“ pokračuje s dovětkem, že zaměstnance vězení neobměkčily ani lékařské doklady o tom, že dotyčná potřebuje pravidelně docházet na prohlídky.
Žena, život, svoboda! Íránské protesty už nejsou pouze o hidžábu |
„Asi dvacetiletého kluka zatkli ve stejné době jako nás. Bezpečnostní složky ho hrozně zbily. Obušky ho mlátily do hlavy. Bál se, že tam zemře. Dal nám své jméno i adresu svých rodičů, abychom jim mohli popsat jeho poslední chvíle. Nevím, kam ho pak odvedli. Také přivezli mladé muže, kteří byli v cele vedle nás. Bili je. Slyšeli jsme zvuk toho bití a jejich křik. Zpanikařili jsme, když jsme to slyšeli,“ vypráví dívka.
Ani jí se násilí ve vězení nevyhnulo. „Ale vaše vlastní bolest je najednou bezpředmětná, když vidíte bolest ostatních. Můžu říct, že téměř nikdo neplakal kvůli svým zraněním. Jen kvůli bolesti ostatních nebo ze strachu o svou rodinu,“ dodává. Ve vězení navíc podle ní nade všemi visí nejistota.
Situace se mění z hodiny na hodinu a osud dotyčného závisí na tom, který vyšetřovatel má zrovna případ na starosti. Neh;ledě na to, že spousta Íránců nemá peníze na zaplacení kauce. Lidé už se také podle dívky naučili nebrat si na protesty mobil, aby se ještě víc neohrozili. A když už si vezmou telefon, je jen starý tlačítkový. Zatčeným přesto hrozí, že jim jejich skutečný mobil zabaví při domovní prohlídce.
Pro novináře je však tvrzení íránských demonstrantů jen velmi těžké ověřit. Vláda omezuje přístup k internetu, nezávislá média na protesty nepouští a ta státní opakují linii nastavenou teokratickým režimem. Videa z protestů se sporadicky objevují na sociálních sítích, mezi nimi hlavně na Instagramu.
Íránské hvězdy vystupují proti režimu
Tam také na situaci ve své zemi upozornila přední íránská herečka Taraneh Alidoostiová, kterou i čeští diváci mohou znát z oscarového filmu Klient či ze snímků O Elly, Hra s ohněm a Skromné pohoštění. Zveřejnila fotografii sebe samé bez šátku. „Žena, život, svoboda,“ napsala také kurdsky na arch papíru. Slogan je často slyšet na nynějších demonstracích.
Podle BBC už herečka dříve oznámila, že dočasně přerušuje kariéru a slíbila, že v Íránu za každou cenu zůstane. Momentálně se snaží pomáhat rodinám zabitých demonstrantů. Těch už je podle údajů íránských aktivistů nejméně 328 – včetně žen a dětí – a na 14 800 lidí je ve vazbě.
Alidoostiová ostatně není první hvězdou světového formátu, která protestující veřejně podpořila. Před ní násilí bezpečnostních složek odsoudil také fotbalista Sardar Azmoun, který v současnosti hraje za bundesligový tým Bayer Leverkusen. „Hanba vám za to, s jakou lehkostí vraždíte lidi. Vivat ženy Íránu. Nechť žijí íránské ženy!“ napsal na sítích.
A krátce po smrti Mahsá Amíníové sepsul vládnoucí režim také íránský fotbalový rekordman Ali Daeí, kterému vadily „represe, násilí a zatýkání“. „Má dcera se mě ptá, co se stalo. Jakou odpověď jí můžu dát? Jakého hříchu se dopustila? Co této zemi (íránské ženy) udělaly?“ kritizoval. Úřady mu následně zabavily cestovní pas, nakonec mu jej však vrátily.
Bývalý íránský fotbalový reprezentant Ali Karímí zase míní, že „příštím Kavehem je žena“. V íránské mytologii je kovář Kaveh vůdcem povstání proti krutovládci Zahākovi.
