Francouzské město Grasse je považováno za hlavní město parfémů a je zdrojem ingrediencí pro známé značky, jako je Chanel a Dior. V letošním roce čelilo extrémnímu suchu, které zničilo značnou část úrody.
Carole Biancalana, která pěstuje tuberózu, růže a jasmín pro Dior, říká, že letošní sklizeň tuberózy byla ve srovnání s loňským rokem o 40 procent nižší. Podle starosty města Grasse byla úroda napříč regionem nižší až o polovinu.
„Období, kdy bylo sucho, bylo náročné a dlouhé,“ cituje jeho slova agentura Bloomberg. V létě muselo čelit hlavní město parfémů – podobně jako jiné oblasti – kvůli vlnám veder řadě omezení, a to například omezení zavlažování v noci.
Ve francouzském městečku Grasse se pěstuje jasmín, který slouží k výrobě parfémů Chanel či Dior.
Kvůli změně klimatu se diskutuje o syntetických alternativách k přírodním složkám. Sucho i extrémní výkyvy počasí mají dopad na sklizeň, kvalitu rostlin i toho, jak rostliny voní. Právě konzistence je pro značky, jako je Chanel nebo Dior, klíčová.
Klimatické změny nutí pěstitele se rychle přizpůsobit. Carole Biancalana například začala kvůli suchům používat mimo jiné kapkovou závlahu.
Klima ovlivňuje vůni
Švýcarský výrobce vůní Givaudan má obavy o tropickou bylinu zvanou pačule, která se dováží především z ostrova Sulawesi v Indonésii. Jenže i ten čelil nepravidelně se vyskytujícím výkyvům počasí.
„Kvůli nepravidelným obdobím sucha a vlhka v letech 2020 a 2021 se míra přežití rostlin snížila,“ uvádí Chee Ping Lee ze společnosti Givaudan pro agenturu Bloomberg.
Pačule obecná se používá v parfémech a mýdlech, obsažené vonné látky slouží jako fixátor vůně.
Výzkumník Alon Cna’ani z Kodaňské univerzity tvrdí, že existují přesvědčivé důkazy, které ukazují, že klimatické změny ovlivňují rostlinné aroma.
Italští vědci zase zjistili, že existuje korelace mezi poklesem produkce vůně bergamotu (aromatické ovoce, pozn. red.) a extrémním počasím, jako jsou vlny veder a sucha. Více než 95 procent celosvětové produkce za studena lisovaného bergamotového esenciálního oleje pochází z Kalábrie v jižní Itálii, kde je klima postupně teplejší a sušší.
Parfémy budoucnosti?
Od konce 19. století se parfémový průmysl snaží v laboratořích replikovat nebo vyrábět nové vůně. Změna klimatu by takový trend mohla urychlit. Jenže právě syntetické složky vznikají jako vedlejší produkt při zpracování ropy.
Na trhu se však objevují určité „zelené chemické inovace.“ „Pokud chcete konzistentní parfém, je nejlepší vyhledat dobrého a etického dodavatele aromatických chemikálií,“ říká Sarah McCartneyová, zakladatelka londýnské parfumerie 4160 Tuesdays.
Zmiňuje například syntetický ambretolid, který obvykle pochází z trusu brouků v Indii. Nejistota ohledně ceny a dodávek však vedla společnost k tomu, aby přišla s veganskou a biologicky odbouratelnou alternativou z fermentovaného cukru.
Na vzestupu jsou také vertikální farmy. Plně kontrolované vnitřní prostředí pomáhá udržovat určité odrůdy či produkovat nové.
Jenže zastánci tradice jsou skeptičtí, laboratorní experimenty se podle nich nikdy nevyrovnají kouzlu přírody. „Lidé to nedokážou. Náhražky rostlin nebudou nikdy vonět stejně,“ uvádí Carole Biancalana.
