Tři roky po pádu Islámského státu, který stál za desítkami teroristických útoků v Evropě se stovkami obětí, se jeho francouzští příznivci na Blízkém východě stále nacházejí v právním a politickém vzduchoprázdnu.
Francouzská vláda k repatriacím přistupuje jen velmi zdráhavě a opatrně. Případy posuzuje jednotlivě a s ohledem na bezpečnostní situaci i odmítavý postoj většiny obyvatel rozhodnutí dlouhodobě odkládá. Výjimkou z tohoto pravidla byl letošní červenec, kdy Francie ze Sýrie převezla zpět šestnáct žen a 35 dětí.
Tento krok přitom vláda do té doby odmítala s tím, že členové IS mají být souzeni v místě, kde vznikla podezření z trestných činů, tedy na území Sýrie a Iráku.
 |
Soudy v těchto podmínkách ale prakticky nejsou možné. Irák a Sýrie nemají vůli ani kapacitu se jimi zabývat a kurdská samospráva, pod níž zajatecké tábory spadají, nemá mezinárodní uznání a nemůže tedy žádné procesy ani vést.
Francie zaplatí rodinám odškodné
Je to až nynější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku, které Francii ukládá se těmito případy intenzivněji zabývat. Žalobu podaly rodiny dvou žen s francouzským občanstvím, které odjely podpořit Islámský stát do Sýrie.
Do Francie se vrací ženy a děti z džihádistických táborů v Sýrii |
Za to, že Francie dosud nerozhodla o jejich dalším osudu, stát rodinám musí vyplatit 18 000 a 13 200 eur, tedy v přepočtu přes 440 tisíc a 320 tisíc korun. Francouzskou vládu soud vyzývá k dodržování mezinárodních dohod: podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv stát nesmí svým občanům odpírat vstup na své území. Pokud jej v těchto případech Francie přesto zamítne, musí podle soudu vláda své rozhodnutí jasně zdůvodnit.
Postup ECHR pozorně sledují také ostatní země Evropské unie vzhledem k tomu, že v případech repatriací evropských džihádistů bude důležitým precedentem.
V zajateckých táborech na severovýchodě Sýrie, které jsou pod kontrolou Kurdů, je nyní stovka žen s francouzským občanstvím a asi dvě stovky dětí, z nichž některé se v táborech narodily.
Francouzi je doma nechtějí
Po řadě rozsáhlých teroristických útoků ve Francii z posledních let je ovšem návrat radikálních islamistů stále velmi citlivou otázkou a samotní Francouzi zpět své bojovníky včetně manželek a dětí nechtějí.
Velké propouštění v Al-Húlu. Kurdský tábor s ženami IS opustí tisíce Syřanů |
Francie dosud své občany pro repatriaci vybírala jednotlivě s posouzením každého případu zvlášť. Navíc ani s červencovým návratem padesátky lidí, z nichž dvě třetiny byly děti, francouzská veřejnost nesouhlasila. Podle průzkumu pro zpravodajskou stanici CNews bylo šest z deseti Francouzů proti jejich návratu.
Podle dřívějšího průzkumu z roku 2019, který se dotazoval obecněji ohledně návratu všech francouzských občanů včetně mužů, bylo proti repatriacím 82 procent Francouzů.
Vdova z Bataclanu
Jednou z žen, které vláda v červenci převezla zpět do Francie, je vdova po útočníkovi, který se podílel na vraždě 130 lidí v pařížském hudebním klubu Bataclan v listopadu 2015. Spolu s ženou, kterou francouzská média identifikují pod jménem Kahina El Hadra, přijely také její tři děti.
Další z těchto šestnácti repatriovaných žen byla Émilie Königová, která kolem roku 2015 velmi aktivně verbovala evropské bojovníky IS. Zároveň je vdovou po frankofonním „mluvčím“ IS, který byl po pařížských atentátech spojkou mezi Francií a IS. Letenku do Francie dostala také vdova po jednom z popravčích IS.
Syrský tábor Al-húl ovládá teror. Ženy bojovníků IS ubíjejí odpadlíky k smrti |
