Jedna z žen zadržená v táboře Al-Húl na severu Sýrie, který je určený pro rodiny bojovníků Islámského státu (IS), řekla humanitárním pracovníkům, že to byla nehoda. Její čtrnáctiletá dcera uklouzla a upadla. Zranění na dívčině těle tomu však neodpovídala. Krk měla na třikrát zlomený a rty zkrvavené. Někdo ji shodil na zem, mlátil do hrudníku i obličeje a nakonec uškrtil. Byla to vražda.
Dívka původem z Ázerbájdžánu se dostala do spárů radikálních přívrženců IS, kteří v posledních měsících podle svědectví mnoha obyvatel i kurdských úředníků zcela ovládli některé části tábora. Podle výpovědí dívka před svou smrtí navrhla, aby ženy v táboře upustily od nošení černého nikábu zahalujícího obličej.
Po teritoriální porážce IS se z tábora Al-Húl stává semeniště radikalizace. Tísní se tu 20 000 žen a 50 000 dětí, které žily pod chalífátem.
Ženy uvnitř tábora začaly zavádět přísná náboženská omezení, se kterými dříve přišli jejich manželé, kteří jsou nyní vězněni jinde. Pravidla prosazují za pomoci bití, brutality a strachu. Radikálky během posledních měsíců pobodaly několik dozorců, a to noži ukradenými v kuchyni a ukrytými pod oděvem.
Obyvatelům tábora ortodoxní příslušnice IS vyhrožují kvůli kontaktu s právníky, kteří by je mohli z tábora dostat ven i těm, kteří by mluvili s cizími lidmi. Po rozhovoru s médii přišla nedávno o život těhotná žena původem z Indonésie. Zranění na jejím těle odpovídala podle lékařů bičování.
S jejich ideologií nic nenaděláme, říkají dozorci
„Děje se to v noci a ve stínu. Nikdo ale neohlásí, kdo je za vraždu nebo ublížení zodpovědný. Ženy se sebe navzájem bojí,“ popisuje člen táborového zpravodajského oddělení, který chce stejně jako všichni, kdo o podmínkách v táboře promluvili s listem The Washington Post, zůstat v anonymitě.
Islámský stát chytá druhý dech, Pentagon lituje stažení vojáků ze Sýrie |
Kurdské policejní síly a arabsko-kurdská koalice SDF, které na tábor dohlížejí, ale podle svých slov mohou zařízení pouze hlídat, víc není v jejich silách.
„Můžeme ženy zadržet, ale nemůžeme ovládat jejich ideologii. Je tu mnoho různých typů lidí. Některé ženy byly princeznami mezi IS. Uvnitř tábora jsou místa, která jim nyní slouží jako akademie,“ popisuje člen ostrahy.
Ta v táboře opakovaně zabavila podomácku vyrobené makety zbraní připomínající pušky džihádistů, se kterými si děti hrají. Jsou vyrobené z vodovodních trubek a pevně svázané lepicí páskou. „Děti tady potřebují pomoc. Jak jim zabráníme, aby se nestaly svými rodiči?“ ptá se strážce.
Obyvatelé tábora jsou rozděleni podle národnosti. Ve většině sekcí sídlí Syřané a Iráčané. Přibližně 9000 zadržených, mezi kterými jsou nejradikálnější obyvatelé tábora, jsou umístěni na ploše za drátěným plotem přezdívané „Annexe“, která je přísně střežena. Dovnitř stráže chodí s velkou obezřetností, minulý měsíc tu byl jeden z nich přepaden a zraněn.
Státy své občany nechtějí, nelze je ale držet na neurčito
Podobná situace panuje také v dalším táboře pro rodiny islamistů Al-Roj, který je vzdálen asi hodinu jízdy odsud. Také tam se množí potyčky mezi zadrženými. S jednou ženou se ostatní přestaly bavit poté, co odložila nikáb. Děti bojovníků IS se tady navíc pokusily pohřbít zaživa iráckého chlapce.
Zadržené ženy bojovníků IS vybírají peníze na internetu. I pro útěky |
Kvůli zhoršujícím se podmínkám v táboře čím dál více žen touží po návratu do svých domovských zemí. Jen málo z nich však rodinné příslušníky bojovníků IS přijímá, a to kvůli bezpečnostnímu riziku, které představují. Podle SDF je však nelze držet na neurčito.
Některé z žen, se kterými The Washington Post mluvil, tvrdí, že nejsou skutečně věřící a ke všemu je donutili jejich radikalizování manželé. Jiné jsou však nadále otevřeně hrdé na to, že se k IS připojily a snaží se znovu probudit to, čemu říkají islámský ráj.