Místnost jen po obvodu lemují židle a jeden stůl. Tak jednoduše vypadá část břeclavského registračního centra, kde právě své chvíle tráví zhruba desítka migrantů ze Sýrie, které policie za poslední hodiny chytila.
Úsměvy a „no speak English,“ ozývá se místností od běženců, kteří od sebe sedí v rozestupech s nasazenou rouškou. V centru skončili i dva mladíci, které policie zadržela teprve před asi hodinou. Většina přítomných jsou Syřané ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. S nasazenou rouškou jim však přesnější věk jde jen těžko odhadovat.
Zatímco do Česka migranti putují dlouhé týdny či měsíce, v Česku je jejich cesta velmi krátká. Začíná na hranicích a vede jen na jedno místo.
Namátková kontrola LSD
Z břeclavského centra se po osmé večer vydáváme na hranice se Slovenskem, kde právě policisté hlídkují a namátkově kontrolují auta. Zatím to vypadá na klidnou službu. Většina kontrolovaných aut nese slovenskou SPZ, po kontrole kufru a dokladů hned odjíždí.
Několik desítek minut je klid. Krátce po desáté večer však přichází další hlášení z Vracova na Hodonínsku. „Jedeme,“ velí policista. Běžná hlídka v obci nedaleko supermarketu zastavila bílou dodávku s cizí maďarskou poznávací značkou, která začíná písmeny LSD.
Ve voze, který má na sobě reklamu na stavební práce, se tísní devět cizinců. Policisté je vyvedou z auta a posadí na obrubník. Skupinka však příliš nekomunikuje.
Teplota se pohybuje okolo deseti stupňů Celsia. Většina z nich má na sobě jen mikinu, v zadní části dodávky se přitom válí další oblečení. Zadržení čekají, až jim policie zkontroluje batohy.
„Cestují do Německa. Někteří u sebe nemají doklady. Teď budeme prověřovat, kam míří a za jakým účelem,“ vysvětluje policejní mluvčí Petr Vala.
Skupinku nyní čeká registrační kolečko. To začíná v pár místnostech v Břeclavi.
Život v malém batohu
Cesta po zadržení u hranic vede do zmíněného registračního centra. V první místnosti musí běženci nechat projít své batohy kontrolou. Mají v něm zpravidla celý život.
Zavazadlo při příjezdu vždy kontroluje policista. I kvůli tomu, zda se v něm nenachází zbraň. Tu jim policisté případně vezmou, osobní věci jim ale nechávají.
„Také je identifikují. Pokud mají doklady, necháme je prověřit,“ přibližuje velitel dne v břeclavském centru Roman Pittner. K tomu slouží druhá místnost, kam uprchlík putuje.
Více než v uprchlické krizi. Policisté letos odhalili osm tisíc migrantů |
Z ní se uprchlíci dostávají do třetí, slouží jako obyčejná čekárna. Migranti zde posedávají či pospávají, než na ně přijde řada dál. Právě zde sedící mladík v černém tričku a mikině, stejně jako většina jeho spolucestujících na otázku, zda mluví anglicky, jen vrtí hlavou a přitom ukazuje na svého kolegu, který sedí asi dva metry od něho. Stejně jako ostatní se i on při focení usmívá, pózuje a zdvihá palec nahoru.
Na policii je to pro přítomné jen zastávka na několik hodin. „Dostanou tady jídlo a pití,“ říká Pittner. Podle policie však migranti u sebe mají často jen peníze a nejnutnější doklady. I když mnohdy ani ty ne.
Pořadí podle pásky na ruce
Když na migranty přijde řada, postupují do čtvrté místnosti. Policisté je zaregistrují. K tomu slouží pásky, které každá skupina dostává na ruku - kromě barvy je odlišuje i pořadové číslo. Každý den hned po půlnoci se začíná od jedničky. „Když jsou zavedeni do systému, snažíme se je identifikovat. Řeknou nám svoje jméno a pokud mají doklady, ověříme je,“ komentuje proces Pittner.
Všem cizincům policisté odebírají otisky. Princip je jednoduchý: policista si zavolá migranta a odebere otisk. Poté na dálku kontroluje, zda není evidován v jiném členském státě EU či tam nepožádal o azyl.
Na hranicích se Slovenskem přibývá migrantů. Posílíme hlídky, slíbil Rakušan |
Pokud tomu tak není, čeká běžence v centru poslední zastávka - místnost, kde dostane výjezdový příkaz. Je to malá kartička, která migrantům dává třicet dní na legální pobyt v Česku. Do uplynutí této lhůty však musí odjet. „Zpravidla tak činí bezprostředně poté, co opustí registrační místo,“ podotýká Pittner s tím, že převážně míří do Německa, Itálie či Španělska.
Ve většině případů nasednou na vlak a mizí za české hranice. Policie je totiž po lustraci, která trvá někdy dvě a jindy třeba patnáct hodin, odváží na nádraží.
Telefonát a výjezd
Poslední místnost centra slouží jen policistům. Je v ní totiž dispečink, který řídí výjezdy podle hlášení, například na linku 158.
„Během 45 minut jsme měli třeba 90 lidí, je to velmi nárazové,“ přibližuje Pittner vytíženost dispečinku a počty záchytů.
„Standardně je to tak, že ve večerních hodinách nebo odpoledne je větší klid. Nad ránem okolo čtvrté se začínají objevovat skupinky, a to pak i během dopoledne,“ podotýká velitel s tím, že většina uprchlíků je při zadržení klidná.
Počty běženců, kteří se přes Česko snaží dostat do vysněného Německa či dál na západ, v posledních dnech trhají rekordy. K pondělí policie evidovala přes 8 tisíc zadržených migrantů. „Loni jich bylo za celý rok 1 330,“ doplňuje Pittner. Nárůst je podle policie výrazný i oproti roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize.
Lesy plné běženců. Reportáž z českých hranic, kudy proudí nová migrační vlna |
„Během víkendu jsme měli 700 zadržených, což je zásadní číslo,“ podotýká Pittner. Čísla podle něj stoupla hlavně v létě. „Po spoustu let platí, že Česká republika je tranzitní zemí a cizinci tady zůstat nechtějí,“ zdůrazňuje.
Podle jeho slov nelegální migranty policisté zachycují například při běžných kontrolách, a to i s převaděčem. „Stává se, že je potkáváme i na silnicích nebo na ně narazí lidé v obcích,“ říká Pittner s tím, že se stává, že chodí i po takzvané zelené hranici.
„Standardní obrázek je, že někdo zavolá na linku 158, že vidí migranta nebo skupinku. Operační tam zavolá hlídku, která prověří, zda tam skutečně jsou. Pokud ano, tak nám sem oznámí jejich počet. My vyšleme eskortu a poté započne registrační proces,“ přibližuje postup.
Kvůli rekordní nelegální migraci vznikla v září také nová registrační centra v Holešově na Kroměřížsku a právě v Břeclavi. Na tato místa policisté z Jihomoravského kraje i dvacetkrát za den přivezou várku běženců.
