ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Temné mraky nad Ruskem. Prokremelský list přiznává tíhu sankcí a kde škodí

  • 554
Zatímco se západní politici a experti přou o to, zda a jak moc na Rusko dopadají uvalené sankce, přímo z Moskvy přišel výmluvný signál. Provládní list Komsomolskaja Pravda připravil pro své čtenáře přehled sankcí rozdělených podle toho, jak tíživé jsou. Zatímco s některými se dá žít, jiné na oblohu přinášejí temné mraky a ty nejhorší mohou Rusy porazit.

Redaktoři Komsomolské pravdy (KP) v pondělním článku přiznávají, že vyznat se ve všech omezeních, které už Západ na jejich zemi uvalil, není snadné. „Balíčky sankcí létají naším směrem téměř denně – z Evropské unie, Spojených států, Kanady, Japonska...,“ píší.

Dohromady je prý restrikcí 11 812. „To je zhruba třikrát víc než v případě našeho nejbližšího konkurenta, Íránu,“ pokračuje list. Uvalené sankce proto prokremelští novináři rozdělili do tří kategorií. Nejtěžší váhou je „Stůj – spadni“, kam spadá především technologický a IT sektor.

Bez mikročipů, jak redakce Rusům připomíná, se dnes neobejde výroba mobilů ani aut. „Jenže tchajwanská společnost TSMC, která obhospodařuje 90 procent světové poptávky, odmítla s Ruskem spolupracovat,“ stěžuje si text.

A doplňuje, že podle domácích expertů bude Rusům trvat zhruba patnáct let, než se naučí vyrábět vlastní moderní polovodiče. A že se příliš nedá spoléhat ani na Čínu, která by mohla zčásti, ale ne úplně, zaplnit díry na ruském trhu.

Vážně ohrožená je také ruská věda. „Naši vědci jsou vylučováni ze seriózních vědeckých projektů, které trvají už léta,“ čílí se Komsomolskaja pravda a podotýká, že Rusové k mezinárodnímu poznání významně přispěli. „Bez jejich pomoci by Velký hadronový urychlovač částic pod záštitou Evropské agentury pro jaderný výzkum jen těžko vznikl,“ míní.

A přestože se prý v Rusku už léta mluví o nutnosti začít zase vyrábět vlastní vědecké náčiní, dosud se tak nestalo. Tamní vědecké ústavy jsou tak závislé na dodávkách vybavení ze zahraničí. Ty jsou nyní zmrazené. „A bez nich je ruská věda odsouzená ke stagnaci,“ varuje KP, podle níž hrozí i opakování černého scénáře z devadesátých let, kdy Rusko zažilo exodus vědců.

Sankce bolí Evropu víc než Rusy, jen válku protahují, kritizuje Orbán

O něco příjemnější pak je druhá kategorie „Obloha potemněla“. Sankce v tomto případě neblaze dopadají například na ruské letecké společnosti. Těm Západ už krátce po začátku invaze zakázal lety nad svým územím. Unie také posléze zatrhla export náhradních dílů letadel a dalšího vybavení do Ruska.

Letadla kvůli sankcím zůstala bez technické podpory a mnozí zahraniční vlastníci žádali své stroje zpět. Ovšem Rusové si s problémem kreativně poradili – letadla nevydali a téměř všechny lodě převedli pod ruskou registraci. Podle KP časem starší letouny nahradí nové, ruské. Do roku 2030 se jich prý má vyrobit na tisíc. Ani ruský provládní deník však nečeká, že by se to dalo stihnout.

Do stejné kategorie KP řadí i pro Rusko výhodnou krizi kolem ropy a plynu. Připomíná, že Evropa je v tomto ohledu na ruských dodávkách z velké části závislá a režim vydělává na rostoucích cenách. Ovšem pokud se Západ rozhodne úplně odstřihnout a najít si zdroje „černého zlata“ jinde, jak má v plánu, pro ruskou ekonomiku to bude tvrdý zásah, obává se deník.

Sankce proti Rusku jsou účinné, říká německá vláda. Opozice si myslí opak

Nervozita redaktorů pak přímo čiší z odstavců o ruské kultuře. Tu svět odmítl hned na několika úrovních. Za Rusy přestaly jezdit hvězdy ze světa, orchestry ruší koncerty a spisovatelé, jako je třeba Stephen King, zakazují vydávání svých knih v Rusku. A naopak na světové festivaly nesmějí ruská díla.

„Obyčejní občané tím zase tak moc netrpí, zemi zatím nehrozí nedostatek dobré literatury ani hudby,“ chlácholí nejdřív čtenáře. Ti si však už nejspíš sami všimli, že v kinech přestali dávat hollywoodské trháky. A i podle KP je právě toto největší ranou pro ruskou kulturu.

Bez peněz za divácky úspěšné filmy z USA je ruská distribuce „nahraná“. „Není zde tolik nových ruských filmů, a ty navíc ne vždy zaplní divácké sály a strhají pokladny,“ přiznává list a dodává, že situace nemá snadné řešení. Jen zavést státní podporu nestačí. Rusové musejí začít natáčet kvalitní filmy, které zaujmou domácí diváky zvyklé na jiný standard.

Rusové po západním zboží smutnit nemusí. Proudí tam z postsovětských zemí

A konečně kategorií, které se Rusové údajně nemusejí obávat, je ta poslední, pojmenovaná „Přežijeme“. Nejmenší problémy jsou údajně v bankovním sektoru, přestože Západ už začátkem invaze odpojil mnohé ruské banky od mezinárodního systému SWIFT, firmy Visa a Mastercard odešly z Ruska a v omezeném režimu funguje i ruská centrální banka.

„Shnilou třešničkou na dortu“ pak je, že se národní banka nedostane ke svým rezervám ve zlatě a zahraničních měnách, uloženým v „nepřátelských“ zemích. Ale podle KP to nevadí, protože některé banky ve SWIFTu stále jsou a některé země přijímají karty vydané v rámci ruského bankovního systému Mir nebo čínského UnionPay. Peníze do země stále tečou a obchod se nezastavil.

Nejviditelnější dopady má na Rusko odchod velkých zahraničích společností, jako je Apple, McDonald’s, IKEA nebo celá škála módních značek. Redaktoři ruského listu však mají za to, že i s tímto se dá žít. Odkazují na takzvaný paralelní import, kdy se zboží západních firem přeprodává do Ruska ze spřátelených zemí, či na nahrazování zmizelých produktů domácími kopiemi.

Coca-Colu má Rusům nahradit běloruská Bela Kola. Dávali ji i telatům

Obávají se však, že – jak už někteří politici naznačili – jednoho dne se „dočasné“ řešení v podobně paralelního importu zruší a Rusko bude umět nahradit všechno, „od iPhonu po citron“.

„Ale zatím je v moderní historii jediná země, která na sobě vyzkoušela takový experiment – Korea (a ne ta, která vyrábí samsungy a auta Kia). Celý svět tento pokus pozoruje už víc než půlstoletí. A ukazuje se, že se Severokorejci stále příliš dobře nemají,“ uvědomuje si list blízký Putinově Kremlu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video