Live A Live je poměrně netradiční JRPG, které vyšlo v roce 1994 na Super Famicom (u nás známe jako SNES). Podle dostupných informací se tehdy prodalo pouhých 270 tisíc kopií, což je spíš neúspěch. Japonský magazín Famitsu udělil v dobové recenzi v součtu 29 bodů ze 40, hra si přesto kolem sebe dokázala vystavět kultovní status. Někteří fandové ji označuj za předchůdce slavnějšího Chrono Triggera, nicméně obě hry byly vyvíjeny v určitý moment současně a na Chrono Triggeru se pracovalo déle. Live A Live také vyšlo pouze v Japonsku, o neoficiální překlad do angličtiny se tak postarali fandové.
Nyní tu máme Live a Live na Switch, což je věrný remake. Tvůrci nahradili původní grafiku retro moderním stylem známým jako HD-2D, který Square Enix poprvé použil v JRPG Octopath Traveler a nedávno v Triangle Strategy. Musím říct, že hře opravdu sluší a díky tomu, že se podíváme do různých časových etap, je tu velmi slušná variabilita.
 |
Na začátku hry máme na výběr sedm různých, zdánlivě nesouvisejících kapitol. Navštívíme pravěk, staneme se učitelem kung-fu, který by rád uchoval svůj odkaz, dále nás čeká Divoký západ, Japonsko v éře samurajů, současnost, blízká budoucnost a vzdálená budoucnost. Po pokoření všech se zpřístupní ještě jedna kapitola, která hráče navede do finále. V jakém pořadí budete jednotlivé příběhy plnit, je zcela na vás. Dokonce můžete z jednoho vyskočit a pustit se do jiného.
Příběhové zasazení a různorodost příběhů jsou jednoznačně jedním z lákadel hry a věřím, že v devadesátkách to musela být pecka. Ačkoliv se hra ovládá ve všech etapách stejně, a to včetně tahových soubojů, v nichž opravdu není rozdíl, jestli boucháte někoho po hlavě kyjem v pravěku, nebo zasazujete ránu v ringu, je zde pro alespoň nějaké odlišení řada gimmicků.
V pravěku se například lidé ještě nedorozumívají řečí, s porozuměním tak pomáhají ikonky symbolů, z nichž vydedukujete, co se po vás chce. Hlavní hrdina Pogo také používá svůj čich, skrze nějž odhalí nepřátele či potřebné předměty. Jako nindžu v období Edo nás čeká infiltrační mise, kterou lze projít dvojím způsobem – všechny vymlátit, nebo se skrývat. Stealth je samozřejmě naprosto základní a v některých situacích i poněkud neintuitivní. Každá kapitola má přesto své unikátní prvky.
Live A Live
Live A Live
Nejoriginálnější je zřejmě přítomnost, v níž se hlavní hrdina snaží stát tím nejlepším bojovníkem na světě. Hlavní obrazovka je pojata ve stylu Street Fighetra, v níž si volíte soupeře rozprostřené po celém světě. Postupně tak budete bojovat s profesionálním wrestlerem, zápasníkem sumo a dalšími. Trik je v tom, že pokud váš oponent úspěšně použije nějakou techniku, naučíte se ji a můžete ji následně využít v dalším souboji. Až všechny porazíte, zjeví se finální padouch kapitoly.
Příběhy jsou z dnešního pohledu plné různých klišé, nicméně je třeba brát v potaz, že v době svého vzniku to ještě tak úplně nebylo. Líbila se mi například story starého kung-fu mistra, který hledá své nástupce – je tam jeden velký twist a splňuje to, co byste dnes čekali, řekněme, od dobrého kung-fu filmu. Na druhou stranu tréninková část mi přijde z dnešního pohledu už zbytečně natahovaná.
A tak je to v Live A Live prakticky se vším. Obsahuje spoustu velmi zajímavých nápadů a skvělých momentů, ale také natahovaných a hluchých pasáží. Je to zkrátka retro zážitek se vším dobrým i špatným. Docela mě pobavilo, když jsem jako nindža odpověděl v jeden moment špatně na otázku a následoval game over. Kolikrát se vám to dnes stane, že. Super je, že po vaší smrti nenásleduje jen nápis konec hry, ale i kratičká pasáž, která ukáže, co váš neúspěch znamená. Drobný detail, který potěší.
Live A Live
Live A Live
Na závěr jsem si nechal souboje, které jsou z dnešního pohledu velmi jednoduché. Máte čtvercovou síť, hraje se na tahy a pořadí určuje ukazatel iniciativy. Může se tak stát, že stihnete zaútočit i dvakrát, než se dostane na řadu nepřítel. Hlídat si musíte vlastně jen dvě věci: svojí pozici a správný typ útoku. Jedním útokem můžete někdy zasáhnout i víc soupeřů, je vhodné se tak správně postavit. Většina nepřátel je slabá a odolná vůči určitým typům útoků. Jednoduše tak volíte ty, které vám poskytují výhodu. Až na výjimky, jako je například tajná technika kung-fu mistra, zde nejsou žádné cooldowny, takže můžete sypat pořád dokola jeden typ útoku, když je efektivní.
Problém se souboji je ten, že jsou nevyvážené. Spousta nepřátel je až směšně jednoduchých, takže je to jen úmorné odklikávání. A pak najednou narazíte na někoho, kdo vám rozbije hubu a vy se musíte opravdu soustředit na to, abyste ho například ve správný moment odkopli dál, aby tak svůj tah musel využít k pohybu a vy opět zaútočili, nebo se třeba stihli doléčit.
Live A Live je bezesporu i dnes unikátní hra a to, že ani zdaleka nedosahuje délky tradičních JRPG, beru v tomto případě rozhodně jako klad. Místy je totiž natahovaná, ztrácí tempo a souboje nejsou zase tak zajímavé, aby hru v těchto momentech podržely. Dohromady je to ovšem pořád slušný zážitek s řadou cool momentů v nádherné retro moderní grafice.
