„Násilí bohužel narůstá nejen ve vzdálených zemích a světadílech, ale i v Evropě. A s ohledem na současné dění na Ukrajině je jasné, že se může jakákoli katastrofa nebo teroristický útok stát i u nás. Je proto velmi důležité, abychom byli připraveni,“ uvedl přednosta 1. chirurgické kliniky VFN a 1.LF UK Zdeněk Krška.
Dodává, že však není jejich cílem hrát si na armádní cvičiště. „Jde o to, abychom ošetřili vojáka i civilního člověka, když už nejsou v bezprostředním nebezpečí... Bez výcviku a přípravy nemůžeme fungovat,“ řekl.
Chirurgové proto provádějí nácviky aktivace traumatologického plánu. Ze zákona ho musí poskytovatelé lůžkové nebo jednodenní péče aktivovat alespoň jednou do roka, ve Všeobecné fakultní nemocnici to dělají i třikrát.
Pracují s namaskovanými figuranty, které lékaři vyšetřují a odesílají je na JIP, rentgen nebo sono. „Dále využíváme i takzvaný tabulový nácvik s magnetickými figurkami, které představují reálné lékaře, sestry, sanitáře a pacienty s připravenými pacienty,“ vysvětlil vedoucí lékař traumatologického oddělení 1. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK Filip Burget.
Na úterní tiskové konferenci hovořil i o tom, jak by měl postup v krizových situacích probíhat. V nemocnici přijmou zprávu od záchranné služby. Ta jim oznámí i počet lidí, které bude potřeba ošetřit.
Nemocnice informaci ověří a poté primář aktivuje traumatologický plán. Mezi zavoláním a aktivací plánu většinou uběhne pět minut. „Od záchranky dostaneme polovinu pacientů do dvaceti minut, do čtyřiceti minut máme sto procent zraněných,“ vysvětlil Burget.
Na teroristický útok nejsou české nemocnice připravené, upozorňují lékaři |
V rámci nemocnice se poté odehrává triáž, tedy třídění pacientů podle závažnosti zranění. Nejzávažnější zranění by měli být distribuováni do co nejvíce nemocnic. Podle Burgeta je však realita mnohdy jiná. „Kdyby se něco odehrálo v centru Prahy, tak to zasáhne především naší nemocnici,“ poznamenal.
Ke zlepšení by ve Všeobecné fakultní nemocnici ještě potřebovali nastavit vnitřní systém komunikace pomocí vysílaček. Telefonní linky totiž v těchto případech bývají přetížené. Zapracovat chtějí také na zvýšení bezpečnosti na pracovišti v situacích, kdy jsou lékaři zaměstnáni péčí o zraněné. Burget však dodává, že minulé zkušenosti, jakými byl třeba výbuch plynu v Divadelní ulici ukazují, že je nemocnice dobře připravená.
Lékaři Zdeněk Krška (vlevo) a Filip Burget
Nácvik krizových situací je důležitý také proto, že například teroristické útoky způsobují zranění, se kterými se lékaři běžně nesetkávají. Pacienti po útocích mají zpravidla závažnější zranění, vyžadují více operací, delší léčbu, svou roli hraje i psychologický vliv na celou populaci. V zemích s válečným konfliktem zase lékaři nejčastěji ošetřují střelná a střepinová poranění, která v českých podmínkách také nejsou běžná.
Traumatologové z VFN sbírají zkušenosti i na zahraničních misích. V rámci programu MEDEVAC řeší následky humanitárních katastrof přímo v místech konfliktů. Působí například v Izraeli, kde mají kvůli častým teroristickým útokům a bezprostřední hrozbě konfliktu centra, která se specializují na řešení chemických, střelných nebo bombových útoků.
