Letní festivalovou sezonu s obrovským očekáváním vyhlížejí nejen fanoušci rocku, metalu či hiphopu. Ekonomové se totiž netají nepříjemnými prognózami, podle nich bude tento rok pro hudební podniky velkým sítem. Restart kulturního života pro mnoho z nich znamená nejkrásnější, ale zároveň nejtěžší ročník v historii.
Většina nechala v platnosti vstupenky z normálního roku 2019, jenže všechno ostatní se na této úrovni nezaseklo. Je tu inflace a s ní rodinné škrty za zážitky, skokový nárůst cen energií, dopravy, materiálů, ubytování, pronájmů, ale i lidských zdrojů. To vše vede k domněnkám, že se některé festivaly neudrží.
Nepříjemné dopady postcovidové, válečné či energetické krize naplno pocítily i zavedené značky – josefovský Brutal Assault nebo trutnovský Obscene Extreme. Ohrožení samotné existence si nepřipouštějí, nejistotu ano.
Hudební festivaly v hradeckém kraji
|
Potvrzení o bezinfekčnosti u vstupu, jen evropské kapely a značně osekaný počet diváků. Když už to loni festivaly rovnou nevzdaly, musely se podrobit přísným podmínkám. Podvolil se i trutnovský Obscene Extreme, a přesto zůstal jedinečný. Fanoušci si nenechali vzít bizarní soutěže jako například bičování nebo pití teplé slané vody z půllitru, ani to hlavní – grindcore, death metal, hardcore/punk, thrash a crust.
„Nic většího uspořádat nešlo, ale mám z toho skvělý pocit. Lidi se u brány křižují a všechno možné, vypadá to jako cesta do Mekky. Jsou šťastní, že festival je, a to mně úplně stačí,“ usmíval se zakladatel festivalu Miloslav Čurby Urbanec.
A úsměv mu navzdory ne zcela příznivým okolnostem vydržel až do dnešních dnů. Ničím omezovaný a neosekaný Obscene Extreme se Na Bojišti koná 13. až 17. července a organizátor vyhlíží historický nářez.
„Prodej vstupenek je nejlepší v celé historii festivalu a já věřím, že to bude i nejlepší ročník ze všech. Za posledních 20 let jsem nikdy nic podobného neřekl, tak snad za to nebudu potrestán, ale čísla hovoří jasně. Neustále se prodává, což je skvělé, protože ohlasy od pořadatelů jiných festivalů jsou spíš pesimistické,“ říká Urbanec.
Že inflace a raketový růst cen udeřily i na festivaly, dobře ví i Čurby. „Oproti poslednímu normálnímu roku 2019 evidujeme i stoprocentní nárůsty cen a opravdu nevíme, co s tím budeme dělat. Zvuk, světla, pódium, to vše je opravdu o sto procent dražší. I taková věc jako pronájem záchodů je dražší asi o 60 procent. Jsou to opravdu strašné rány. Jednoduše nevíme, co bude. Ale protože vidím ta naše čísla, věřím, že přežijeme,“ zdůrazňuje metalista, který dnes celosvětově uznávaný festival založil v roce 1999 coby oslavu narozenin.
16. července 2021 |
Obscene Extreme je originál, který bourá zažité festivalové představy. Urbanec si například zakládá na tom, že se obejde nejen bez reklamních berliček, ale i jakékoli finanční podpory. Zatímco jiní pořadatelé stáli ve frontě, on mohl v klidu plánovat ročník 2022.
„Nežádali jsme ani v covid programu, prostě nevěříme, že tento stát je schopen zachránit kulturu. Náš festival byl vždy nezávislý, nikdy jsme nedostali ani korunu z městského, krajského nebo evropského programu, takže nás ani nenapadlo o cokoli žádat. Zkrátka, když si na sebe festival nevydělá, skončí,“ říká na rovinu Urbanec.
Od bran Bojiště už ani nemusí odhánět podnikavce a firmy s reklamou všeho druhu.
„O nás to všichni vědí, že je tu nechceme. Zkrátka u nás vám nikdo nenabídne novou kreditní kartu, účet, tarif mobilního operátora nebo různé fígle s redbullem. Reklamního smogu je už tolik, že to na hudební festivaly nepatří, ty jsou oslavou radosti,“ tvrdí.
V pevnosti na Brutalu očekávají plno
Když loni v polovině dubna pořadatelé josefovského Brutal Assault vyhlásili, že jubilejní 25. ročník přesouvají až na srpen 2022, většina věrných si vstupenky nechala. I tím svůj „BA“ významně podpořila. Jen o měsíc později pak organizátoři oznámili, že drobné rozvolnění covidových restrikcí jim umožní uspořádat aspoň malou verzi – Josefstadt.
Zatímco velká verze obvykle hostí hodně přes sto kapel, tentokrát jich bylo jen 40. V roce 2019 se ve vojenské pevnosti sešlo 23 tisíc diváků, loni jich musely stačit jen čtyři tisíce. A letos? Na konci dubna byla volná už jen čtvrtina, teď na pokladnách zbývá asi už jen 15 procent lístků. Několik jich zmizí i po víkendu. Skončila další brigáda ze seriálu Brutal Assault Sobě a pro ty nejpracovitější byla odměnou právě vstupenka.
Pogratulovat k výročí mezi 9. a 13. srpnem do pevnosti dorazí takové metalové persony jako Cannibal Corpse, Mercyful Fate, Cradle Of Filth nebo Katatonia. Zakladatel festivalu Tomáš Fiala si je jistý, že bude vyprodáno. Připouští však, že letos hraje obrovskou roli „faktor tekuté písky“, tedy reakce na aktuální události. Většinou jde o události, které mu přidělávají starosti, přesto převažuje naopak radost. Z restartu, nadupaného lineupu, zájmu lidí z celého světa.
„Náš festival bude plný, ale dynamika prodeje není stejná jako v posledních letech,“ říká Fiala. Nestěžuje si však a po covidovém kulturním temnu se nemůže dočkat opravdového Brutalu se vším všudy. Nepříjemný je však fakt, že utratí víc. Tedy mnohem víc.
19. července 2018 |
„Máme tři roky staré tržby, ale úplně nové náklady, které jsou v průměru o 30 procent vyšší, některé klidně i o 80 procent. Je to obrovská disproporce,“ upozorňuje Tomáš Fiala, jenž první Brutal plánoval v roce 1997. Od té doby festival udělal obrovský skok. A letos bohužel i finanční. Zakladatel souhlasí s tezí, že letošní rok to bude jedna velká zkouška, v níž nemusí uspět každý.
„Mám takový pocit, že letošní ročník všichni pořadatelé musí se skřípěním zubů uskutečnit a vydržet a až následující rok budou schopní dát dohromady nějaký nový a funkční ekonomický model. Hodně vzorců, ekonomických postupů a kalkulací se bude muset přehodnotit, protože prostě vzaly za své,“ soudí Fiala, který má zkušenosti se speciálním dotačním programem ministerstva kultury pro covid. Na rozdíl od mnoha jiných si nestěžuje ani na drahotu ani na finanční podporu státu.
„Anticovid dotace nějakým způsobem fungovaly. Na mé poměry to někdy bylo zbytečně náročné, ale musím říct, že pomoc byla celkem rychlá. Dotace nám sanovaly aktuální náklady. Během tří let nebyly v podstatě žádné nové tržby, ale zaměstnanci a všichni lidé, kteří pro nás pracují, museli být z něčeho placeni. Covidovné nám sanovalo právě jejich platy. Buďme rádi, že máme aspoň nějaký subvenční model, na druhou stranu k uskutečnění těch akcí to nehraje vůbec žádnou roli,“ míní Tomáš Fiala.
