Soundbar je dnes nejjednodušším a nejelegantnějším způsobem, jak vylepšit zvuk televizoru tak, aby v atraktivitě nezaostával za velikým obrazem ve vysokém rozlišení a s širokým dynamickým rozsahem. V případě testovaných modelů s wi-fi připojením se zároveň ochotně zhostí i přehrávání hudby a podcastů ze streamovacích služeb, případně také internetových rádií.
Sonos Ray je nejlevnější soundbar z nabídky společnosti, ale nabízí plnou integraci do ekosystému Sonos. Ovládáte a streamovaným obsahem jej zásobujete z firemní aplikace a můžete jej zapojit do multiroomové sítě ostatních reproduktorů Sonos a Ikea. Pro uživatele elektroniky Apple nechybí ani AirPlay2, Bluetooth nehledejte.
Pokud byste nechtěli použít wi-fi, najdete na spodní straně i ethernetový konektor pro metalické připojení k síti. Jediné možné spojení s televizorem zajistí digitální optický vstup, potřebný kabel najdete v příslušenství. HDMI byste však překvapivě hledali marně.
Sonos Ray
Ray má stereofonní konfiguraci, pod čelní mřížkou jsou dva středobasové reproduktory, dva výškové měniče hrají skrze zvukovod s difuzorem a malý objem skříně akusticky dohání dva bassreflexy. Všechny měniče i ústí zvukovodů míří dopředu na posluchače, abyste bez zásadního ovlivnění výsledného zvuku mohli soundbar umístit i do police pod televizorem.
Ani u tohoto základního soundbaru nechybí funkce TruePlay, kdy ve spolupráci s aplikací ve verzi pro iPhone systém zkalibrujete pro provoz v daném prostoru – zahraje sadu testovacích tónů a podle odezvy z mikrofonů upraví zpracování signálu tak, aby byl výsledek prostorem co nejméně ovlivněn. Tato funkce je jen pro iPhone (méně variant mikrofonů mezi zařízeními), ale stačí udělat jednou, tedy i půjčeným.
Samsung HW-61B má ve firemní nabídce i cenově a technicky úspornější varianty, je však nejlevnějším s připojením k internetu a ovládáním aplikací Smartthings. Streamovat lze díky Spotify Connect právě ze služby Spotify, z ostatních jen přes AirPlay2, což pro uživatele telefonů s Androidem není dobrá zpráva.
S AirPlay pochodíte u obou soundbarů, ale u Samsungu je to cesta hlavní
Ti musejí sáhnout po Bluetooth. K televizoru jej připojíte pomocí HDMI eARC, pokud máte zánovní QLED od Samsungu, pak se nabízí možnost spolupráce reproduktorů televizoru a soundbaru systémem Q-Symphony a také bezdrátové propojení obou zařízení přes wi-fi. Náš test probíhal s televizorem Philips The One 58PUS8506, takže poslední dvě zmíněné možnosti jsme nezkusili.
Soundbar k síti připojíte jen bezdrátově, ethernetový konektor chybí. Nechybí ale optický digitální vstup, pokud by vám jedno HDMI eARC nestačilo.
Samsung HW-S61B
HW-61B je v konfiguraci 5.0, tedy pět zvukových kanálů, bez subwooferu. Využívá k tomu celkem sedm reproduktorů – na posluchače míří dva středobasové a dva výškové měniče, které obhospodařují levý a pravý kanál a také jeden širokopásmový reproduktor pro dialogový kanál. Do stran pak hrají dva širokopásmové měniče a systém je využívá k vykreslení virtuálního prostorového zvuku. Na zadní straně pak pod mřížkou ústí dva bassreflexové nátrubky. Z toho plyne, že tento soundbar nepatří do police, ale na stolek před televizor, nebo na stěnu pod televizor – i bočním reprosoustavám je potřeba nechat prostor, kterým budou hrát.
Samsung i tento levnější model vybavil funkcí „Space Fit“, při kterém systém vestavěnými mikrofony kontroluje reprodukovaný zvuk a signál upravuje pro optimální výsledek v daném prostoru.
V provozu s televizorem
Absence HDMI v případě Sonos Ray není omezením z hlediska připojení signálu – skrze optický kabel sice neprojde Dolby Atmos ani DTS:X, ale vzhledem k tomu, že tento soundbar prostorový zvuk nepodporuje, je to úplně jedno. A ve stereofonním režimu nabízí optika stejnou kvalitu signálu.
Komplikací však bohužel je, že optické spojení na rozdíl od HDMI nenabízí funkci „CEC“ (zkratka z Consumer Electronic Control), které kabelem zprostředkuje i povely k ovládání – soundbar zapne a vypne a tlačítky hlasitosti dálkového ovladače televizoru pak ovládáte hlasitost soundbaru. Ray toto obchází tak, že se během instalace naučí IR povely televizního dálkového ovladače, což se nám nejprve několikrát a s různými ovladači nepodařilo (a podle postřehů jiných uživatelů jsme v tom zdaleka nebyli sami) až jsme to na konci testu zkusili ještě jednou a hned první pokus byl úspěšný.
Sonos - nastavení IR dálkového ovladače
Ovládání hlasitosti televizním ovladačem fungovalo dobře, jen musí televizor umožnit zvukový výstup přesměrovat jen na optický výstup, nebo zakázat vestavěné reproduktory - jinak hrají jeden přes druhého. Některé televizory na pokus ovládat hlasitost s vypnutými reproduktory upozorňují postupně otravnou notifikací. Běz dálkového ovladače můžete hlasitost řídít buď v aplikaci Sonos, nebo tlačítky na horní straně soundbaru.
Samotné spojení fungovalo perfektně, automatické probuzení vypnutého soundbaru po příchodu signálu trvá zhruba dvě sekundy, bez signálu se opět automaticky uspí.
Soundbar od Samsungu má jak HDMI-CEC, tak vlastní dálkový ovladač, takže zde nemá obsluha žádnou komplikaci. Využít můžete i tlačítka na horní straně. Do aplikace Smartthings budete vstupovat spíše za účelem konfigurace než pro běžné ovládání.
Dálkový ovladač a ovládací prvky soundbaru Samsung HW-S61B
U Sonosu můžete při sledování televizoru využít funkci pro zvýraznění dialogů, při kterém ubude hutnosti a basů a zdůrazní se právě vokály. Případně funkci nočního zvuku, při kterém systém zvýší hlasitost tichých zvuků, zeslabí hlasité zvuky, takže divák uslyší vše a nebude rušit ty, kteří už chtějí spát. Zapínat ji je dobré opravdu jen pro noční poslech, protože z principu věci přijdete o dynamiku a razanci.
Zvuk ze vstupu můžete nasdílet i do dalšího reproduktoru Sonos, třeba aby vám při odběhnutí do kuchyně neutekl děj. Počítat však musíte s tím, že zvuk ve druhé reprosoustavě má drobné (zlomek sekundy) zpoždění. V jiné místnosti to nevadí, ve stejné byste slyšeli dvojmo. Zatímco vše přehrávané z aplikace je perfektně synchronizované napříč reprosoustavami, zvuk z optického vstupu pochopitelně není (protože musí přesně sedět s obrazem).
U Samsungu je připravena funkce vylepšení hlasu a také noční režim pro snížení dynamiky – funkci obou jsme vysvětlili v popisu u souputníka. Zvuk lze ovlivnit sedmipásmovým ekvalizérem, i na dálkovém ovladači je možnost upravovat intenzitu nejnižších basů. Vybrat si lze i z přednastavených zvukových profilů: Standard, Hudba, Hra, Adaptivní a DTS Virtual:X.
Více možností se otevírá s novými QLED televizory stejného výrobce, HDMI kabel můžete nahradit bezdrátovým spojením (skrze které projde i prostorové ozvučení Dolby Atmos) a můžete také nechat hrát soundbar a televizor dohromady – práci si díky funkci Q-Symphony rozdělí. A jak jsme již uvedli, tuto týmovou práci jsme vyzkoušet nemohli.
V provozu při poslechu hudby
U Sonosu můžete hudbu přehrávat prostředníctvím aplikace Sonos, do které si můžete agregovat doslova desítky streamovacích služeb, včetně Spotify, Tidal, Deezer, Apple Music, YouTube Music, TuneIN Radio, Sonos Radio, SoundCloud, Audible, Bandcamp a dalších. U některých, třeba Spotify a Tidalu, to jde i napřímo z aplikace služby. A majitelé iPhonu, iPadu a dalších Apple zařízení vsadí na AirPlay2. Bluetooth, jak jsme varovali hned na začátku, chybí.
Aplikace Sonos - výběh hudebních služeb, přehrávání alza z Tidalu, možnost současného přehrávání na více reprosoustavách
Přehrávání funguje spolehlivě a reakce na povely jsou svižné. Pokud máte reprosoustav Sonos a Ikea více, můžete jednu hudbu přehrávat zcela synchronně na více místech najedou – stačí vybrané soustavy „zaškrtnout“ v aplikaci.
Samsung přes wi-fi nabídne v případě telefonů s Androidem jen Spotify přes systém Spotify Connect, v případě že máte elektroniku Apple pak cokoli skrze AirPlay2. Jak Spotify Connect, tak AirPlay2 fungovalo bez nejmenších problémů.
Samsung Smartthings - základní ovlánání, konfigurace zvukových vlastností, sedmipásmový ekvalizér
S Androidem a službami mimo Spotify tak musíte využít Bluetooth. Soundbar si bohužel poradí jen se základním kodekem SBC, ačkoli bychom AAC nebo třeba „samsungácký“ Scalable Codec viděli raději.
Synchronizaci více reproduktorů soundbar nenabízí.
Jak hrají?
Oba dva až překvapivě dobře.
U filmového zvuku Sonos potěší dospělým, důstojným a plným zvukem. Projev je přehledný, nabízí překvapivě hezky artikulované basy, prostor je spíše pravolevý, o žádné virtuální akustické hrátky se nesnaží. Solidní je dynamika a důraznost, výborně srozumitelný vokál. Detaily jsou podány hezky, ale někdy by jim pomohly trošku výraznější výšky – například na kovová cvakání. Výkonově je to spíše průměr, ale rozhodně hraje mnohem hlasitěji než televizor. Na malý soundbar za nízkou cenu hraje famózně.
Samsung ve filmech předvedl výraznější a hlouběji hřmící basy a také má vyšší celkový výkon. Na první poslech je patrná snaha o prostorovost zvuku, vše samozřejmě v rámci toho, že přídavné reprosoustavy míří do stran, nikoli na strop. Nehraje však tak plně a dospěle, je patrné, že je více navoněný a zároveň nemá tu dospělou plnost, kterou jsme chválili u souputníka. Na druhou stranu má ostřejší detaily a celkově trochu agresivnější podání. Při vyšších hlasitostech je scéna méně přehledná.
Celkově Samsung u filmového doprovodu nabídne větší rachot a iluzi prostoru, Sonos zní dospěleji a věrněji, zejména v dialozích.
U hudební produkce mne více přesvědčil Sonos, protože hraje kultivovaně a čistě, občas zbytečně tlačí na pilu v basech, ale vokál je výborný, výšky slušně prokreslené (ale měkčí) a poslouchat se to dá velmi příjemně. Samsung se také snaží, ale je trochu naleštěný do atraktivna, chybí mu plnost, hraje více po povrchu. Basy jsou zvýrazněné a charakterem až jemně subwooferové. Výšky však umí lépe cinknout. Mnohým se to bude líbit, já mám radši civilnější podání.
Závěr
Oba soundbary nabízejí hodně muziky za málo peněz a ukazují, že i když jsou dva produkty velmi rozdílné, jeden z nich nemusí být zásadně horší – a zákazník si musí vybrat, které z nabízených vlastností pro něj hrají prim.
Sonos boduje napojením na vlastní multiroomovou platformu, širšími možnostmi streamování a mně sympatičtějším zvukovým projevem. Samsung boduje lepším spojením s televizorem a mohutnějším (a také hlasitějším) zvukovým projevem.
Sonos Ray pořídíte za 7 890 Kč, Samsung HW-S61B za 8 980 Kč.
