Z této dvojice je mnohem známější Jan Kubiš z výsadku Anthropoid, který 27. května 1942, tedy přesně před osmdesáti lety, hodil granát, jenž smrtelně zranil zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Tím druhým byl Jaroslav Švarc z výsadku Tin, který měl za úkol provést atentát na kolaborantského ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce. Jenže poté, co se při seskoku zranil a musel překonávat další obtíže, už úkol nestihl splnit.
Do kraje se dostali ještě před vypuknutím války.
„Oba v letech 1937 a 1938 sloužili na Opavsku v rámci dohledu a zabezpečení výstavby a provozu pohraničního opevnění. Kubiš byl nejprve v Litultovicích a v Sádku (část Velkých Heraltic - pozn. red.), Švarc velel na těžkém opevnění v Darkovičkách u Hlučína,“ přiblížil Ondřej Kolář, historik Slezského zemského muzea v Opavě.
 |
Na Kubišovo působení v regionu se nedochovaly žádné památky, jen vzpomínky pamětníků. „Kubiš popisovali jako velmi společenského a komunikativního velitele,“ uvedl historik.
Dobové fotografie nebo například dopisy chybějí údajně také proto, že když vešlo ve známost, kdo se zasloužil o smrt nenáviděného nacistického pohlavára, lidé z obav o životy své a nejbližších vše, co by je s Kubišem spojovalo, radši zlikvidovali.
Muzeum má několik Švarcových předmětů
Galantní a pohledný Kubiš byl populární i mezi místními ženami, v Litultovicích se snad dokonce schylovalo k trvalejšímu svazku.
V případě Švarce má opavské muzeum k dispozici například jeho vojenskou knížku nebo příručky, které českoslovenští vojáci vyfasovali pro usnadnění orientace v britském prostředí.
Za socialismu se na působení obou vojáků oficiálně nevzpomínalo, tento historický dluh byl napraven až po roce 1990. V pevnostním srubu, kde Švarc velel, má od roku 1994 pamětní desku.
Nacisté zatýkali členy Sokola
Kubiše pak připomíná pamětní deska na magistrátu v Krnovské ulici v Opavě, kde byla kasárna, odhalená před deseti roky. A od roku 2017 má totéž i v Litultovicích.
Historik Kolář upozornil, že místní kraj, v jehož velké části žila většina obyvatelstva německé národnosti, nepostihlo nacistické běsnění po atentátu na Heydricha jen zdánlivě.
„I tady se aktivizoval německý aparát ve snaze zúčtovat s českou stranou. Proto začalo zatýkání například předválečných členů Sokola nebo českých politických stran,“ vylíčil Kolář.
Gestapo hrozilo zopakováním Lidic
Poměrně neznámou pak zůstává rozsáhlá akce v obci Milostovice, nyní městské části Opavy. Tam gestapo dokonce pozatýkalo desítky lidí, a to pro údajnou odbojovou činnost.
„Při výsleších snad gestapáci vyhrožovali, že z Milostovic udělají druhé Lidice. Nakonec však pro naprostý nedostatek důkazů a údajně také na základě stížností německých obyvatel zadržené propustili,“ přiblížil historik dramatické chvíle.
Pochopitelně po atentátu řada měst pod německou nadvládou musela pojmenovat ulice po Heydrichovi. Například v Novém Jičíně se Radniční ulice proměnila na Heydrichstrasse, záhy po válce však záměrně dostala název Lidická.
27. září 2021 |
