Jsem ráda, že se nenechal odehnat, říká o mladším partnerovi Lucie Bílá

  • 11
Lucie Bílá promluvila o začátcích vztahu s o sedmnáct let mladším Radkem Filipim. Zpěvačka v rozhovoru pro iDNES.cz přiznala, že je jejím nejdelším životním partnerským vztahem. Popsala také, jak vzpomíná na svou hudební minulost a přiznala, jak moc ji potěšil výsledek spolupráce s Honzou Bendigem.

V divadle nesoucím vaše jméno jste pokřtila CD pro děti od Karol Gudasové. Jste toho názoru, že je důležité vést děti k hudbě od chvíle, kdy vnímají rytmus?
To je přece jasné. Na to vám nemusím odpovídat. Samozřejmě, že i moji rodiče vždycky milovali hudbu a pouštěli si ji doma. Já jsem si s maminkou často zpívala a to mě určitě ovlivnilo. Představení Karol a Kvído je navíc i poučné a říká dětem základní věci písničkami a hezkými melodiemi, které jsem si zpívala i já. Myslím, že takové představení u nás v divadle chybělo. Chtěla bych, aby si tady rodiče našli i něco pro své děti a nejen pro sebe.

Předurčili vás k vaší kariéře opravdu rodiče a dali vám lásku k hudbě právě oni?
Určitě tam je nějaký základ a geny, to neokecáte. Maminka krásně zpívala, tatínek sice jen pískal, ale myslím si, že zpívá krásně i on. K tomu, aby člověk dělal tuto práci a věnoval se hudbě, nestačí mít jen hudební talent, ale chce to mít také jistou povahu a tu po rodičích rozhodně mám. Maminčina empatie a asi tatínkova bojovnost. Nikdy se nevzdávat a jít hlavou proti zdi. To mám určitě po něm. Jsem rodičům hodně vděčná.

Milovníci muzikálů se konečně dočkali také obnovené premiéry Láska je láska. Jaké jsou ohlasy?
Mám radost nejen z diváků, ale i ze svých kolegů, protože každý jasně dává najevo, jak to tady má rád. I všechny moje kroky, které se z dálky zdály nepromyšlenými, jako třeba rekonstruovat divadlo v době, kdy se divadla zavírají... Tak jak se ukazuje teď, ty moje kroky byly správné. Představení je vyprodané, lidi jsou nadšení, smějí se a my už vlastně prodáváme směle i podzim. Mám z toho radost, protože to představení je přesně to, co lidi potřebují. Veselé, lehké, nemusí se u toho moc přemýšlet a jen se nechat vést příběhem a bavit se.

Byl máj, lásky čas. Kvete vám láska s Radkem Filipim?
Samozřejmě jsme si dali pusu pod rozkvetlým stromem. Já teď prožívám ne měsíce, ale léta lásky. Jsme spolu už neuvěřitelných sedm let. Ještě chvilku a už to bude můj nejdelší vztah. (smích) Mám z toho radost, protože takový parťák v životě, to je k nezaplacení.

Trpělivost růže přináší…
Já jsem neměla smůlu na lásku, to nemůžu říct. Akorát některé ty lásky zkrátka skončily. Ale tady ta chvála Bohu trvá.

Je to o správném načasování? Potkat se v životě ve správný moment?
Já nevím. Kdybych měla k tomuto klíč, tak jsem asi hodně za vodou. (smích) A možná bych to měla vychytanější dřív než v padesáti. Ale chvála bohu, že láska přišla teď. Myslím, že lidi, kteří se mají potkat, se prostě potkají. A i kdybyste kličkoval, tak toho svého člověka stejně potkáte. Jenom to člověk nesmí vzdávat. Pamatuji si, že na začátku jsem před Ráďou kličkovala a dokonce jsem ho jednou i poslala pryč. Jsem ráda, že se nenechal odehnat a že ho vedle sebe mám, protože jsem si v jednu chvilku dovolila, nebo rozhodla se dovolit si být šťastná. Důležité je dovolit si být šťastný a nevzdávat to.

Jsme svoji i bez papíru, říká Lucie Bílá o vztahu s Radkem Filipim

Je tu za námi krásný obraz z roku 1993. Nedá mi to se proto nezeptat, jak vzpomínáte právě na toto období svého života?
Byl to rok, kdy jsem vstoupila tady do toho divadla. Příští rok tady vlastně budu slavit třicet let. Vůbec jsem tenkrát netušila, co bude. Ale bylo to velmi silné období. Spousta věcí se v té době zlomila. Potkala jsem otce svého syna. Potkala jsem v něm i producenta, který mi nastavil spoustu věcí v hlavě protože byl a je skvělým producentem. Ale taky jsem v tom roce dostala několik cen hudební akademie a rozjelo se všechno, co do teď považuji za sen. Bylo to hezké, ale nevracela bych to. Přicházely pak samozřejmě i okamžiky, který byly těžké. Ale já jsem hvězda, která když padá, tak zase pak rychle vstává. (smích) Takže si u mě nestačí lidi ani nic přát.

Tenkrát se všude v televizích hodně vysílaly vaše videoklipy. Jak vzpomínáte na klip Jinak to nebude?
Jinak to nebude jsem točila, když jsem čekala svého syna. Pamatuji si to natáčení, to trhání svého obrovského billboardu... Ale jak se říká, že člověk si hlavně pamatuje tu první a taky poslední lásku, já to tak mám i s hudebními videoklipy. Takže můj aktuálně poslední videoklip s Honzou Bendigem, tam si sedlo a zapadlo tolik krásných věcí do sebe, že z toho máme oba velkou radost. Za necelé čtyři týdny jsme měli dva a půl milionu zhlédnutí. A nenašel se snad nikdo, kdo by řekl něco kritického.

A za to děkuji, protože nejlepší kritika je chvála. Máme velkou radost, že se to potkalo s úspěchem a nadšením lidí. Je fakt, že na začátku své kariéry jsem točila klipy hodně. Ale pak jsem měla léta, kdy jsem byla hlavně byla na jevišti. Mám pocit, že mám dokonce snad i desky, které vůbec klipy nemají. Ale teď je jiná doba.

,