Na sociálních sítích se po nedělních bouřkách okamžitě začalo hojně diskutovat o tom, zda jde v lokalitě zasažené tornádem o předzvěst a výstrahu na blížící se léto.
„Na přicházející silnější bouřce z Rakouska u Břeclavi se ukázala už trochu vyvinutější tromba. Kdyby bylo odpoledne nad 30 stupňů Celsia, mohlo to být jinak. Později tato buňka se přehoupla nad Hodonínsku, kde vznikla ještě silnější bouřka, která přinesla na dost míst i silné krupobití. Tyhle situace je třeba hlídat,“ informoval na facebookové stránce Počasí online Morava Michal Viktorýn, amatérský meteorolog, jenž loni v červnu předpověděl tornádo.
Meteorolog Petr Münster, který je vedoucím Regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Brně, však obavy lidí z toho, že by se Hodonínsko a Břeclavsko mělo stát tornádovou oblastí, mírní.
„Oproti tornádu jsou tromby běžné jevy a mohou se vyskytnout kdekoli i při slabší bouřce. Na neděli jsme neočekávali horší jevy, než byly menší kroupy a nárazy větru, které byly součástí výstrahy,“ vysvětlil Münster.
Podle něj rozhodně nejde o předzvěst, že by v této lokalitě měla tornáda vznikat častěji. „Že tromba vznikla zrovna na Hodonínsku, byla náhoda. A vzhledem k přibližně minutovému trvání byla ještě větší náhoda, že si toho někdo všiml,“ podotkl meteorolog a dodal, že kdyby se bouřka vyskytla o deset kilometrů jinde, takovou pozornost by nejspíš nepřitáhla, jelikož by nešlo o tornádem zasaženou lokalitu.
„Pro vznik tornáda, a obzvlášť silného tornáda, jsou opravdu nutné úplně jiné parametry bouřky, které se vyskytují v létě. Parametry pro tornádo tam vůbec nebyly. Tornádo je spojené se zemí a na to už je potřeba hodně energie, aby se vytvořilo,“ dodal Münster s tím, že vznik tornáda je velice náhodný a hraje při něm roli mnoho faktorů, proto není tak časté.
