Žádost musí posoudit spolková bezpečnostní rada, které předsedá kancléř Olaf Scholz. Německá média poznamenávají, že je to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy bude vláda o formální žádosti o export obrněnců Marder rozhodovat.
Scholz a jeho kabinet v poslední době čelí stále většímu tlaku, aby Kyjevu poskytli i těžké zbraně. Dosud to odmítali. Kyjev o stovku bojových vozidel pěchoty typu Marder ze 70. let již v minulosti požádal, na počátku dubna však list Die Welt napsal, že německá ministryně obrany Christine Lambrechtová možnost přenechání vozů zamítla.
Zdůvodnila to tím, že stroje Marder, které se německá armáda rozhodla nahradit obrněnci Puma, jsou nadále potřebné kvůli závazkům v rámci NATO. Marder je považován za spolehlivý stroj, německá armáda jej nicméně postupně nahrazuje. Vozidlo si pořídily Chile, Indonésie a Jordánsko, zájem o něj projevilo i Řecko.
Vedle bojových vozidel pěchoty by podle listu Die Welt společnost Rheinmetall na Ukrajinu ráda vyvezla také 88 starších tanků typu Leopard 1A5. Také tuto žádost už německé úřady obdržely.
Ministryně obrany Lambrechtová minulý týden členům vládní koalice napsala, že žádosti týkající se exportů vojenského materiálu na Ukrajinu budou „zpracovány s absolutní prioritou“. Do kdy chce Berlín rozhodnout o dvou aktuálních žádostech, však kabinet zatím neuvedl.
Před týdnem ve čtvrtek agentura DPA napsala, že pancéřové vozy Marder a také kolové obrněnce Fuchs by Německo mohlo dodat do Slovinska jako náhradu za tanky T-72, které by Lublaň poskytla Ukrajině. Tyto tanky podle neoficiálních informací Ukrajině už dříve poslala i Česká republika.
Generálmajor Markus Laubenthal připustil, že Německo nechce stroje dodat, protože jejich součástky jsou nutné k zajištění náhradních dílů, kterých je citelný nedostatek. Podle zástupce generálního inspektora Bundeswehru se německá armáda v důsledku léta trvajících úspor potýká s nedostatkem materiálu.
Kancléř dříve uvedl, že Bundeswehr možnosti dodávat na Ukrajinu další zbraně ze svých zásob z velké části vyčerpal. Zdůraznil, že Německo si musí ponechat rezervy, aby spolková republika byla kdykoliv schopna bránit své území. Tvrdí též, že nechce zapříčinit rozpoutání třetí světové války mezi NATO a Ruskem.
Alarmující stav německé armády: funkční je jen polovina těžké techniky |
Podle profesora Carla Masaly, odborníka na obrazu z Univerzity Bundeswehru v Mnichově, Scholz svým vyjádřením vysílá signál Rusku, že se nemusí obávat dodávek těžkých zbraní z tohoto směru. „Pokud obrana NATO závisí na, řekněme, dvaceti německých tancích, pak bychom se ani neměli snažit bránit území NATO, protože by to byla katastrofa,“ kritizuje přístup vlády.
Německá média v souvislosti s diskuzí o poslání těžkých zbraní na Ukrajinu připomínají „brutálně upřímná slova“ náčelníka generálního štábu německé armády generála Alfonse Maise těsně po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
„Bundeswehr, armáda, které mám tu čest velet, tu stojí více méně s prázdnýma rukama,“ komentoval neuspokojivý stav druhé největší evropské armády.
