Emil Kintzl, který byl považován za velkého znalce a propagátora Šumavy, zemřel letos v březnu v 88 letech na následky úrazu při lyžování.
Po jeho pohřbu šel jeden ze členů spolku Otevřená Šumava položit květinu k masivnímu dřevěnému trůnu a zjistil, že zmizel.
Křeslo vyřezal bývalý starosta Železné Rudy Michal Šnebergr a v roce 2019 ho společně s ostatními ze spolku dopravili na vrchol Svarohu. Tam pak Emila Kintzla, čestného předsedu Otevřené Šumavy, korunovali králem Zmizelé Šumavy.
Kdo mohl tak velký kus vyřezaného dřeva ukrást z těžko přístupného terénu, členové spolku netuší. A proč to někdo udělal, už jim vůbec nedává žádný smysl.
 |
„Kdyby někdo chtěl ukrást dřevo na topení, existují daleko snazší způsoby, než si pro něj dojet na horu vysokou 1 333 metrů nad mořem,“ přemýšlel předseda Otevřené Šumavy Pavel Mařík a doplnil, že na místě zůstaly ve sněhu stopy po sněžném skútru.
Takový typ ale lesníci, horská služba či národní park nepoužívá. Pravděpodobně se jednalo o soukromý stroj. Podle Maříka je vyloučené, že by to udělal nějaký turista či někdo z německé strany. Jednak je tam ještě horší přístup než ze zakázané české strany a pak Němci mají k takovým věcem jiný vztah.
Zda má zmizení trůnu nějakou spojitost se smrtí šumavské legendy, Mařík nevylučuje. „Nemůže to být náhoda. Emil Kintzl byl mnohým trnem v oku. S nikým si nebral servítky, za ty roky už jeho jméno něco znamenalo a špatně se mu odporovalo. Ten, kdo to udělal, byl ale ubožák. Je to taková tichá pomsta,“ domnívá se Mařík.
Juránkova chataPostavil ji v roce 1922 plzeňský Ski klub na hraničním hřebeni jako malý srub pojmenovaný po propagátorovi lyžování Arne Juránkovi. Sloužil k odpočinku lyžařů a turistů. Chata zde vydržela však jen 9 let. 22. prosince 1931 celá shořela. Místo ní vyrostla díky lásce turistů a členů Ski klubu na tehdejší poměry přepychová chata a byla otevřena jen 10 měsíců od vyhoření 28. října 1932. Tentokrát to byla důmyslně postavená třípatrová dřevěná budova se zděným základem. Chata však byla za 2. světové války používána německou armádou a v roce 1945 byla vyhozena do povětří. Stála tedy jen 13 let. Po válce postavili třetí chatu. Byla otevřena 23. prosince 1945 a tentokrát to byla jen nízká patrová budova. Chata ale neměla štěstí ani potřetí. Za necelé tři roky byla nástupem komunismu celá oblast na několik desítek let uzavřena a chata byla využívána jednotkou Pohraniční stráže a postupem času chátrala. Chata byla nakonec zničena a stavební součásti odcizeny. |
Stejně dopadl také křížek u zaniklé obce Stodůlky u Dobré Vody a Prášil, který tam Emil Kintzl postavil v loňském roce. Asi po 20 dnech ho někdo ulomil. Také křížek s pamětní deskou, který kdysi umístil spolek na Svaroh, zmizel.
Kromě trůnu vandal poničil také informační ceduli, která vyprávěla o pohnuté historii Juránkovy chaty z roku 1922. Informoval o tom server plzenska.drbna.cz.
„Naším cílem je zpřístupnit uzavřené oblasti Šumavy všem dobrým lidem, seznámit je s místy, kde kdysi stávaly vesnice, povídat jim o lidem, kteří tam žili. Otevřít Šumavu, jak tomu bylo před válkou. Zkrátka se snažíme, aby zmizelá Šumava nezmizela úplně. Přesně o to bojoval také Emil Kintzl,“ vysvětlil předseda Mařík. Jeden z dlouhodobých cílů spolku je Juránkovu chatu znovu postavit.
Každoročně v září pořádají pochod k ruinám vyhořelé chaty. Ty se ale nachází nad jezerní stěnou Černého jezera u hranice s Německem v ochranném pásmu přírodní památky CHKO Šumava, kam je možný přístup pouze po značených stezkách. Jenomže ty na české straně k místu nevedou, přístup je umožněn jen z německé strany. Kintzl si přál zpřístupnění i z Česka.
Organizátoři česko-německého pochodu si proto museli pokaždé žádat o povolení Národní park Šumava (NP), aby se k rozvalinám dostali. Umístění dřevěného trůnu a informační cedule tam nikdo oficiálně nepovolil.
„Pokud by chtěl nějaký spolek do tohoto místa cokoliv umístit, tak musí požádat o výjimku naši státní správu. Nedokážu ale v tuto chvíli předjímat výsledek tohoto řízení. Je nutné si uvědomit, že tam je ochranné pásmo přírodní památky. Není tam možný přístup mimo značené cesty. V žádném případě ale nikdo ze zaměstnanců NP Šumava neodstranil samotný trůn a určitě nepoškodil ani zmíněnou informační tabuli,“ zdůraznil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Odcizení trůnu mu přijde hodně bizarní záležitostí.
Postavit na vrchol hory nový trůn, ztratilo nyní po smrti horala smysl. Spolek ale chystá dokončit poslední projekt šumavské legendy, a to umístění sochy Karla Palečka na Pancíř. Paleček byl hajný, který v roce 1890 vyrobil první lyže v Čechách. A právě lyže byly pro Kintzla celoživotní velkou láskou.
