„Obrana východního křída NATO byla v našem zájmu vždy, i před ruskou invazí na Ukrajinu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Podle ní je dlouho plánované vyslání gripenů na ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím jasným důkazem. „Jde také o potvrzení vysokého kreditu našich pilotů, kteří se budou na tomto úkolu podílet již poněkolikáté,“ dodala.
Mise přichází v době ruské invaze na Ukrajinu. Čeští letci se tak mohou setkat s ruskými válečnými letouny. Při minulém nasazení zaznamenali 13 ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“.
Museli startovat k „němým“ ruským vojenským letounům, které nekomunikovaly s řízením letového provozu, neměly letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače.
„Máme informace, že aktivita je tam stále stejná jako před událostmi na Ukrajině,” uvedl velitel čáslavské základny Jaroslav Míka. Letci proto nemuseli přijímat žádné speciální opatření.
Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska. A ruské letouny nyní také operují v běloruském ruském prostoru, odkud mají odpalovat střely na cíle na ukrajinském území.
NATO v posledních týdnech významně posílilo vojenskou přítomnost na takzvaném východním křídle, včetně Pobaltí. Do regionu vyslaly stíhačky nad rámec běžné ochrany také další země, včetně USA s letouny F-35 a F-15.
Stíhači z Čáslavi vyrazili znovu do Pobaltí. Čtyři měsíce budou střežit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska. Letiště Šiauliai dobře známe. Byli jsme tam v letech 2009 a 2012. Piloty přišel pozdravit generál Opata. #WeAreNATO https://t.co/Rhj5aLO6vH
Mise potrvá čtyři měsíce
První dvojice strojů JAS-39 Gripen odstartovala z mateřské základny v Čáslavi v 10 hodin. O několik minut později pak další trojice. Podpůrná devadesátičlenná jednotka odcestovala do Litvy už před týdnem.
Letouny zamířily do litevského Šiauliai, odkud budou následující čtyři měsíce střežit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.
Trojlístek pobaltských zemí vlastní stíhací letouny nemá, proto se v jejich ochraně střídají spojenci z NATO. Střežit nebe začnou čeští letci od 1. dubna.
Velením 7. úkolového uskupení byl pověřen jeden z nejzkušenějších stíhacích pilotů z čáslavské základny, šestačtyřicetiletý podplukovník Michal Daněk.
V Gripenu má nalétáno přes 2 000 hodin a je tak jedním ze dvou pilotů na světě, kteří takového milníku dosáhli.
Hlavním úkolem české jednotky bude držet ostrou pohotovost v rámci integrovaného systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS - NATO Integrated Air and Missile Defence System).
Budou zasahovat proti letounům, které nedodržují stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. Jde většinou o „němé“ ruské vojenské stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru a z různých důvodů nekomunikují s řízením letového provozu.
Za úkol mají neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti. České letouny jsou na misi vyzbrojeny standardně, tedy kanónem a střelami vzduch-vzduch.
Na úkolu budou spolupracovat se španělským královským letectvem, které bude operovat také ze základny Šiauliai v Litvě a současně s francouzským letectvem, které bude působit z letecké základny Ämari v Estonsku.
Jde v pořadí o sedmou zahraniční misi českých stíhačů.
Čáslavské gripeny již střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska v letech 2009 a 2012, kdy operovaly z letecké základny Šiauliai, a naposledy v druhé polovině roku 2019 z vojenské letecké základny v Ämari v Estonsku. Také se podílely na ostraze vzdušného prostoru Islandu v letech 2014, 2015 a 2016.
„Je to naše sedmá mise typu Air Policing. Všechny procedury a přípravy máme dokonale zvládnuté. Tímto nasazením plníme náš závazek vůči NATO. Operační úkol se nezměnil, zůstává stejný jako u předcházejících misí,“ uvedl velitel čáslavské základny Jaroslav Míka.
8. srpna 2019 |
