Podezřelé ruské stany u Mariupolu budí obavy z nových „filtračních“ táborů

  • 60
Satelitní snímky ukazují stanový tábor u Mariupolu, do kterého ruské jednotky údajně odvádějí uprchlíky z obleženého přístavu. Ukrajinci obviňují Rusy, že tak činí proti vůli obyvatel, a obávají se, že stanové městečko má stejnou funkci jako „filtrační“ tábory nechvalně proslulé z čečenské války.

Satelitní fotografie od společnosti Planet Labs ukazují stany u obce Bezimenne, která je pod kontrolou Rusů a nachází se asi hodinu jízdy od Mariupolu. Podle listu The Washington Post byly vidět kolony aut, které opouštějí Mariupol a zastavují v blízkosti tábora.

Lídři neuznávané separatistické Doněcké republiky ve středu oznámili, že ve spolupráci s ruskými činiteli vytvoří pro obyvatele Mariupolu „stanové městečko o 30 stanech“, které může pojmout až 450 lidí. Ruské ministerstvo pro nouzové situace oznámilo, že tábor má „život podporující“ funkci pro ukrajinské uprchlíky, kterým Rusové údajně poskytují „všechny nezbytnosti“, jako je zdravotnická pomoc nebo telefony.

Ukrajinci se však dívají na záměry Rusů s podezřením. Varují, že zařízení připomíná nechvalně proslulé „filtrační tábory“ zřízené Rusy během čečenské války. Ty byly terčem kritiky kvůli údajnému mučení odvedených Čečenců ve snaze udělat z nich spolupracovníky ruské armády. Své jméno získaly proto, že se v nich „filtrovaly“ údaje o příchozích. 

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko obviňuje Rusy, že odvlékají obyvatele města proti jejich vůli. „Je těžké říci, proč to dělají. Ale například včera jsem měl hovor od mého souseda, který byl násilně vzat pryč. Šel si pro vodu a oni ho sebrali. Nyní je v okupovaném Novoazovsku,“ řekl

Invazní síly odvlekly 15 tisíc lidí z Mariupolu do Ruska, uvedli radní

Podle starosty jsou odvezení obyvatelé Mariupolu shromažďováni ve školách, kde od nich Rusové vyžadují informace. Bojčenko odhaduje, že ruské síly na okupované území nebo přímo do Ruska vzaly 20 až 30 tisíc přeživších bombardování přístavu. „Jaká je v tom logika? Je těžké tomu rozumět,“ dodává starosta.

„Ukrajinské ministerstvo zahraničí stejně jako mariupolská veřejná správa tvrdí, že skoro šest tisíc Ukrajinců už bylo silou deportováno do filtračních táborů v Rusku. Tohle je jiný hrozivý skutek válečného zločinu spáchaný ruskými okupanty,“ uvedla ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová. Podle ní odvedení lidé nemohou tábor opustit a musejí pracovat na přiděleném pracovním místě.

Většina budov  v Rusy okupovaném Mariupolu je silně poničená. (3. dubna 2023)

Ukrajinský parlamentní výbor pro lidská práva tvrdí, že Rusové zkoumají telefony a osobní dokumenty deportovaných Ukrajinců. Ukrajinské ministerstvo zahraničí varovalo, že ruští vojáci berou Ukrajincům pasy. Naznačilo, že Kreml z nich chce udělat rukojmí, aby měl politickou páku.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že od začátku invaze odešlo do Ruska okolo 270 tisíc Ukrajinců. UNHCR zatím nemůže ověřit a potvrdit zprávy o táborech a pokouší se zjistit více informací.

Mariupol jako nové Aleppo. Paříž žádá zásah, Ukrajina se bojí dalších evakuací

Před zahájením ruského vpádu na Ukrajinu USA varovaly OSN, že Rusové vytvářejí seznam Ukrajinců, kteří mají být po vojenské okupaci zabiti nebo posláni do internačních táborů. Rusko zprávu odmítlo. 

Média s odvoláním na místní zdroje napsala, že na územích Ukrajiny ovládaných ruskými silami mizí lidé. Jedná se většinou o kritiky okupace. Rusové na ně mají pořádat razie. Unášejí i starosty vzpurných měst.

Mariupol má klíčový význam pro ruské vojenské plány. Pokud padne, získají Rusové jeden z nejdůležitějších ukrajinských přístavů a budou moci vytvořit úplný koridor mezi Krymem a separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Starosta varuje, že kvůli obležení se přístav nachází na kraji humanitární katastrofy.

Snímky na sociálních sítí ukazují ruské vojáky, jak nutí uprchlíky, aby jim ukázali nahá záda a další části těla. Podle britského bulvárního listu Daily Mail hledají nacistická tetování. Moskva odůvodňuje „speciální vojenskou operaci“ úsilím provést „denacifikaci“ Ukrajiny:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video