Chůva Ludmila Jašenková v jednom ze sklepů ukrajinské metropole pečuje o děti, zatímco zvenku sem doléhá zvuk ostřelování. V postýlkách tu leží devatenáct novorozenců, které tým pečovatelek pravidelně krmí kojeneckou výživou. Je tu sterilizátor na lahve i zásoba plenek.
Děti se narodily místním náhradním matkám a jejich biologičtí rodiče, všichni cizinci, se k nim kvůli zuřící válce nemohou ze zahraničí dostat. Invaze rovněž zkomplikovala otázku občanství novorozenců, stejně tak není jasné, kdo jsou v tuto chvíli jejich zákonní zástupci.
Podle zdejších zákonů si děti musí osobně převzít oba rodiče, aby potvrdili jejich národnost. Vyvstala také otázka jak, nebo zda vůbec, lze děti odvézt do bezpečí. Na řadě míst v zemi navíc kvůli bombardování uvázly náhradní matky, které mají děti cizinců porodit v příštích týdnech.
„Některé ženy ztratily kontakt se svými agenturami,“ řekl listu Wall Street Journal právník Sergej Antonov, jenž se s týmem spolupracovníků snaží matky vystopovat. „Nevíme, kde tyto nešťastnice jsou. Všude je chaos,“ líčí s tím, že někteří cizinci se pro děti vydali navzdory invazi.
 |
Jednapadesátiletá Jašenková a další chůvy, které se ve sklepě o děti starají, se dění na povrchu stále více obávají. „Samozřejmě nemůžeme děti opustit,“ říká Jašenková s tím, že její muž i oba synové, na ni naléhají, aby z města odešla. „Nemohu opustit své kolegyně, svou práci a tyto děti,“ líčí.
Děti neopustíme, říkají pečovatelky
Službu náhradního mateřství na Ukrajině využívají dvojice z celého světa, které samy nemohou mít děti. Advokáti, kteří v odvětví pracují, podle listu The New York Times (NYT) odhadují, že na Ukrajině je momentálně nejméně pět set žen, které porodí děti zahraničních klientů.
Podnikání se na Ukrajině daří podle deníku zejména kvůli chudobě. Surogátní matka si za odnošení dítěte vydělá v přepočtu 350 tisíc korun. Ukrajina nepovoluje náhradní mateřství pro páry stejného pohlaví.
Službu na Ukrajině nyní nabízí čtrnáct společností. Největším zprostředkovatelem náhradního mateřství je podnik BioTexCom, jenž provozuje i zmíněné jesle v kyjevském suterénu.
„Při zřízení jeslí ve sklepích jsem stál před těžkou volbou. Buď jsem mohl udělat provizorní jesle, nebo vézt čtyřicet žen blízko porodu přes oblasti zmítané boji,“ líčí majitel podniku Albert Tochilovský. „Možná jsem se rozhodl špatně,“ líčí s tím, že pokud se situace zhorší, pokusí se děti z Kyjeva evakuovat.
Útěk s dětmi je riskantní
Někteří lidé z odvětví již s novorozenci uprchli, přestože právní důsledky tohoto rozhodnutí nejsou jasné. Světlana Burkovsaová, která pracuje pro jednu firem zprostředkovávající náhradní mateřství uvedla, že vzala dvě miminka do západního města Užhorod u hranic se Slovenskem.
„Děti jsou v pořádku, nemám jinou možnost, než se o ně teď postarat. Jejich rodiče jsou dva čínské páry,“ uvedla Burkovsaová. Ta se zároveň snaží přesunout některé z náhradních matek, kterým se blíží termín porodu, více na západ. Řada z nich ale neví, co si počít.
Na Ukrajině uvízla stovka dětí náhradních matek, rodiče pro ně nemohou |
Jednou z nich je i třicátnice Anna, která nechce ukrajinskou metropoli opustit bez manžela, který narukoval k armádě. Navíc se stará také o vlastního devítiletého syna. „Musím zachránit dva životy - jeden ve mně a druhý pobíhající po našem bytě,“ uvedla.
Biologičtí rodiče dítěte, které nosí, jsou Číňané. „Doufám, že válka skončí v době, kdy budu muset porodit,“ přeje si Anna.
V podobné situaci je i šestadvacetiletá Ania, která má dvě vlastní děti a náhradní matkou se rozhodla stát už podruhé. Poprvé si klienti nemohli dítě vyzvednout kvůli covidu. „Prostě nemám štěstí,“ líčí žena, jenž se nachází poblíž Lvova poté, co uprchla z Kamjanske na střední Ukrajině.
