Poslední zprávy z bojiště naznačují, že Rusko do frontu přisunuje další a další posily, které získává utajenými odvody v odlehlejších částech federace. Linie dotyku se však neposunují, ruská vojska stále doráží na Kyjev ze severozápadu, na Charkov z východu a mezitím se snaží zabezpečit spojení mezi povstaleckými republikami v Donbasu a Krymem. Podle zpráv z Černého moře se však také chystá další pokus o výsadek nedaleko Oděsy, když předchozí dva ukrajinští obránci odrazili.
Tanky jsou zničeny na předměstí Brovary v Kyjevské oblasti na Ukrajině. (10. března 2022)
Dodávky výzbroje z České republiky
Česká republika až doposud dodala na Ukrajinu vybavení a zbraně v hodnotě zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Šlo o ruční zbraně (první dodávka) a také protitankové prostředky (druhá), zejména odpalovací zařízení pancéřovek RPG-7. Spekulace o dodávce samohybných houfnic vz. 77 DANA se zatím nepotvrdily, a tak je na místě se ptát, proč politici ponechávají v armádních skladech značné množství těžké techniky, kterou už armáda nebude potřebovat.
Jde zejména o tanky T-72 vyrobené v ZŤS Martin, které jsou připraveny k vyřazení a ukrajinské armádě by jistě pomohly. Dále zmíněné 152mm kanónové houfnice DANA a také bojová vozidla pěchoty BVP-1 a BVP-2. Po vyřazení v roce 2011 by měly být k dispozici také raketomety RM-70 a po vyřazení v loňském roce také samohybné protiletadlové komplety S-10 Strela (viz článek Co mohou Češi postrádat? Tanky, BVP či dělostřelectvo pro Ukrajinu).
Samohybná houfnice vz. 77 DANA
Proč si je armáda ponechává ve skladech, když pro ně nemá využití, může mít jediné rozumné vysvětlení, a to že už byly přislíbeny některé z českých zbrojařských firem, které působí zejména jako přeprodejci vyřazené techniky.
Kauza polských MiGů
Až válka skončí, kromě mnoha dalších příběhů se bude hodně mluvit o tom, jak se na Ukrajinu posílaly, neposílaly, posílaly a neposílaly polské, slovenské a bulharské MiGy-29. Jak se celá věc vyvíjí v posledních hodinách? Pentagon veřejně prohlásil, že nebude sloužit jako prostředník v trojstranném obchodu, v jehož rámci by ukrajinské letectvo získalo stíhačky MiG-29 nejprve od vlády USA a poté od polského letectva. John Kirby, hlavní mluvčí americké armády, uvedl, že americké úřady zjistily, že jakýkoli takový převod by představoval vysoké riziko vyprovokování vážné ruské odvety a že ukrajinské síly by měly větší prospěch z dalších dodávek pozemních systémů protivzdušné obrany.
Polský MiG-29
Plán, jak uvedlo polské ministerstvo zahraničí, zahrnoval odeslání „devětadvacítek“ na leteckou základnu amerického letectva Ramstein v Německu a vyzýval americké úřady, aby pomohly polskému letectvu získat odpovídající počet „použitých“ stíhaček, které by nahradily tuto ztrátu. Poláci tak chtěli snadno přijít mimo současných 48 letounů F-16 k dalším bezmála třiceti.
Kirby dodal, že pozemní protivzdušná obrana ukrajinské armády, včetně raket země-vzduch odpalovaných z ramene, známých také jako přenosné systémy protivzdušné obrany (MANPADS), se ukázala jako vysoce účinná proti ruským letounům. Kromě toho „ukrajinské letectvo v současnosti disponuje několika letkami letounů plně schopných plnit úkoly“, řekl Kirby. „Hodnotíme, že dodání letounů do ukrajinského inventáře pravděpodobně výrazně nezmění efektivitu ukrajinského letectva ve srovnání s ruskými schopnostmi. Proto se domníváme, že zisk z převodu těchto letounů MiG-29 je nízký.“
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvVelká válka?
Podle amerických zpravodajských služeb by přesun letounů MiG-29 na Ukrajinu mohl být mylně považován za eskalaci a mohl by vést k „významné ruské reakci“, která by mohla zvýšit vyhlídky na vojenskou eskalaci s NATO.
Tento poslední bod je pozoruhodný, protože je v přímém rozporu s prohlášeními, která o uplynulém víkendu učinil americký ministr zahraničí Antony Blinken ohledně možného přesunu polských MiGů-29 na Ukrajinu. „Ne, to dostane zelenou,“ řekl Blinken v rozhovoru pro CBS v odpovědi na konkrétní otázku, zda by se americká vláda postavila proti takovému plánu z obavy, že by jej Kreml mohl považovat za eskalaci zapojení NATO do konfliktu. Kdy se toto hodnocení rizik mohlo změnit, je tak otázkou a zřejmě souvisí s tím, kdo vlastně MiGy předává. Američané by zřejmě neměli nic proti tomu, kdyby je předali sami Poláci, kteří se k tomu ale zatím nemají.
Polský MiG-29
Potvrzuje to sám Kirby, který doslova odmítl zavřít dveře myšlence, že by Polsko nebo jakákoli jiná země poskytly ukrajinskému letectvu letouny MiG-29 nebo jiné bojové letouny bez účasti americké vlády. Uvedl, že suverénní státy mají plné právo činit taková rozhodnutí samy. Řada členů Kongresu Spojených států se přitom v posledních dnech veřejně vyslovila pro přesun „devětadvacítek“ a dalších bojových letounů na Ukrajinu a naléhala na administrativu prezidenta Joea Bidena, aby v souvislosti s těmito návrhy jednala.
A Poláci? Polští představitelé již dříve uvedli, že se domnívají, že jednostranná dohoda o vyslání těchto stíhaček na Ukrajinu je velmi riskantní, a proto chtějí, aby se transfery uskutečnily prostřednictvím vlády USA pod záštitou NATO. Polské ministerstvo zahraničních věcí navíc vyzvalo ostatní členy NATO, aby učinili podobná opatření k převodu letadel na Ukrajinu. To bylo vnímáno jako narážka na dřívější diskuse o možném postoupení slovenských a bulharských „devětadvacítek“ a bulharských bitevních letounů Su-25.
Zajímavé přitom je, že polská vláda opakovaně a veřejně popírala, že by jakkoli plánovala vyslat své letouny MiG-29 na Ukrajinu, stejně tak Slovensko a Bulharsko uvedly, že nemají v úmyslu prodat nebo darovat své stíhačky. Ačkoli se to zdá jako stále méně pravděpodobné, další dny rozhodnou, zda Polsko, Slovensko, Bulharsko nebo jiné země nakonec skutečně realizují plány na přesun bojových letounů na Ukrajinu.
 |
Jakkoli by se takový plán potýkal s určitými geopolitickými, logistickými a výcvikovými překážkami a je otázkou, zda jsou stíhací letouny jakéhokoli druhu skutečně tím, co ukrajinská armáda nyní nejvíc potřebuje, tato myšlenka jistě nezapadne, a pokud by se Rusko rozhodlo na Ukrajinu přisunovat další a další jednotky, vzroste tlak nejen na zaslání těžké techniky (jako jsou české tanky, děla, BVP a vrtulníky), ale znovu se jistě otevře i otázka „devětadvacítek“.
