Ruské síly opustily taktiku přesných úderů, kterou se snažily prezentovat v prvních dnech, a s narůstajícími problémy v zásobovacím řetězci přešly na tradiční ruskou taktiku spálené země, která spočívá v obkličování a bombardování velkých měst.
Západ proto pokračuje v uvalování nových sankcí na Rusko a snaží se ho politicky izolovat na mezinárodní scéně, zatímco dodává tisíce zbraní na podporu ukrajinské obrany.
Americké zpravodajské služby odhadují, že Vladimir Putin poslal do boje prakticky všechny síly, které shromáždil v posledních měsících podél ukrajinské hranice. Od začátku bojů mu však narůstají ztráty, které už atakují hranici pěti procent.
Rusové navíc podle amerického ministerstva obrany odpálili na ukrajinská města více než 670 balistických raket a střel s plochou dráhou letu a jakkoli se zásoby ruské armády tenčí, v pokračujícím bombardování neustává.
Obléhání jako za druhé světové války
Mnoho ukrajinských měst je stále častěji předmětem ruské taktiky obléhací války, včetně leteckého, dělostřeleckého a raketového bombardování. To zasahuje zejména civilní obyvatelstvo.
Ačkoli se zatím zdá, že Rusové přes přísun posil nemají dost síly k tomu, aby oblehli samotný Kyjev, západní zpravodajské služby spočítaly, že v případě úplného odříznutí ukrajinského hlavního města by měli obyvatelé k dispozici zásoby maximálně na dva týdny. I proto se ruská armáda stále snaží zatlačit na Kyjev ze tří různých směrů a nadále vysílá malé jednotky do samotného města, aby se střetly s tamními silami a narušovaly normální život.
Na jihu se Rusové zřejmě připravují na vylodění na ukrajinském pobřeží Černého moře. Tato operace by mohla zahrnovat i dlouho očekávaný útok na přístavní město Oděsa.
Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že „svět nevěří v budoucnost Ruska,“ na rozdíl od budoucnosti Ukrajiny. Toto prohlášení, jakkoli výstižné, přitom překvapivě zaznělo jen několik dní poté, co prohlásil, že je alespoň do určité míry otevřen přistoupit na některé požadavky Ruska. Zmiňováno bylo předání kontroly nad Krymským poloostrovem a oblastmi východního Donbasu. Západ zároveň začal také hovořit o případné obnově Ukrajiny po tomto konfliktu.
Reakce Číny
Zpravodajské zdroje ze Spojených států uvádějí, že Čínu velmi zneklidnilo klopýtnutí Ruska při invazi na Ukrajinu a reakce mezinárodního společenství na tento konflikt. To, co Peking v této souvislosti zaznamenal, by podle nich mohlo mít dopad na jeho vlastní kalkulace ohledně možného použití síly proti Tchaj-wanu.
Na internetu se mezitím objevily nové satelitní snímky letecké základny v západním Rusku, která se nachází relativně blízko ukrajinských hranic, na nichž je vidět několik zajímavých letadel. Ze snímku pořízeného 3. března je patrné, že se tam toho dne nacházel značný počet zastaralých dvouplošníků Antonov An-2 („Andula“), jakož i specializovaných letounů pro elektronický boj a zpravodajské, pozorovací a průzkumné letouny. Zejména přítomnost letounů An-2, která byla poprvé zaznamenána již v únoru, odborníky překvapila.
Ukrajinským silám, jak se zdá, byly rozdány první zbraně z německé zásilky, kterou Bundeswehr zaslal na východ před několika dny. U několika členů ukrajinské domobrany byla zaznamenána použití moderních německých pancéřovek Panzerfaust 3.
Ukrajinci se naučili se západními protitankovými systémy dobře zacházet a využívají je efektivně k obraně země, a to zejména protitankové řízené střely s režimy střelby, které jim umožňují zasáhnout horní části tanků a dalších obrněných vozidel, kde je pancíř obvykle nejtenčí.
Vizuálních důkazů o vlivu těchto zbraní na ruské operace stále přibývá a jak se zdá, ani pytle s pískem nebo známé představné klecové pancíře ruským tankistům nepomáhají.
Třetí čečenská válka
Po dvou krvavých válkách v Čečensku, které stály ruskou armádu ztrátu prestiže a také přispěly k nástupu Vladimira Putina k moci, to nyní vypadá, že na Ukrajině probíhá čečenská válka třetí. I zde jsou masivně porušována pravidla vedení války (ano, něco takového opravdu existuje), a to zejména nekonečným vtahováním civilního obyvatelstva do konfliktu.
Vysocí představitelé amerických zpravodajských služeb na slyšení před výborem pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů zveřejnili mimo jiné hodnocení války na Ukrajině. Ředitel CIA William Burns varoval, že Ukrajinu zřejmě čeká „několik ošklivých týdnů“.
„Myslíme si, že Moskva podcenila sílu ukrajinského odporu a míru vlastních vojenských problémů, které zahrnují špatně sestavený plán, problémy s morálkou a značné logistické potíže,“ řekla zákonodárcům Avril Hainesová, ředitelka Národní zpravodajské služby.
Podle Američanů Putin začal „uvolňovat pravidla nasazení sil za jediným účelem, dosažení vojenských cílů“. Překlad zní – Rusové přestali brát ohled na počet civilních obětí i na škody, které napáchají na infrastruktuře civilního rázu.
Přes všechnu brutalitu ruské armády američtí zpravodajci věří, že „pro Rusy bude obzvláště náročné udržet a kontrolovat ukrajinské území a nastolit v Kyjevě udržitelný proruský režim tváří v tvář tomu, co podle našeho odhadu lze označit za povstání“.
„Ruský prezident Vladimir Putin by proto mohl být ochoten akceptovat jako vítězství i menší zisky, což má spojitost se značnými náklady, které mu válkou na Ukrajině vznikají,“ podotkla Hainesová.
Ukrajinské úřady obvinily své ruské protějšky, že v této taktice pokračují i v oblastech, kde se obě strany údajně dohodly na otevření humanitárních koridorů, aby se civilisté mohli evakuovat do bezpečí. Ve středu byl již potřetí zastaven plán na odvoz civilistů autobusy ze strategického přístavního města Mariupol kvůli zprávám o pokračujícím ruském ostřelování.
Ruští představitelé tvrdí, že ukrajinská strana neposlala civilisty dohodnutými trasami, ukrajinská delegace na schůzce s ruskými zástupci u běloruských hranic naopak uvedla, že došlo k pokroku při řešení evakuace Mariupolu a dalších měst.
Američané poskytují Ukrajincům nepřetržitý tok zpravodajských informací již od doby před začátkem invaze a dá se předpokládat, že je to jeden z hlavních faktorů dosavadních úspěchů Ukrajiny v probíhajícím konfliktu.
Jednání na obzoru
Pomalu se objevují náznaky přístupnosti Rusů k jednáním o požadavcích vůči Ukrajině. Ruská armáda postupuje jen pomalu a vliv mezinárodních sankcí roste, stejně jako důsledky snah o politickou izolaci Ruska. Turecko má ve čtvrtek hostit setkání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska, první jednání na nejvyšší úrovni od zahájení invaze.
O uvažování vedení ruského státu také napovídá skutečnost, že Kreml nově povolil čínským novinářům, aby se připojili k jeho jednotkám na Ukrajině.