Sami si navrhli parádně vymazlený dům. Kuchyni předělávali osmkrát

Ela s Kryštofem nestavěli dům poprvé, měli však poprvé možnost navrhovat dům spolu. Je netradiční, zachovává si však skromnost, jednoduchost a harmonicky splývá s okolím. „Bydlí se nám v něm velmi příjemně,“ přiznává Kryštof spokojeně.

Tento dům není naším prvním a díky tomu v něm jsou otištěny nejen naše předchozí zkušenosti s bydlením, ale i některé smělé nápady a splněná přání. V celém procesu jsme byli sami sobě architekty, což je případ sám pro sebe. 

Vybrali jsme si kvalitního dodavatele a konstruktéra, ale zkušeného architekta, který by nám dával rámec a usměrňoval naše představy, jsme záměrně nepřizvali. Nicméně tato volba z pochopitelných důvodů nese i své nevýhody. Vždy bylo nutné, aby naše nápady byly realizovatelné konstrukčně.  

Nikdo se vám do hledání vašeho ideálu neplete. Jenže když člověk v dané činnosti není kovaný, k ideálu se přibližuje mnohem pomaleji a pomocí doslova desítek a stovek pokusů. Znamená to spoustu „přemýšlecí“ práce. Jen kuchyni jsme předělávali asi osmkrát. 

Řada prvků procházela svojí evolucí, každé řešení bylo lepší a lepší, vždy však muselo být prověřeno z hlediska realizovatelnosti. Vřelé díky patří trpělivým konstruktérům, kteří byli ochotni s námi trávit čas a vycházet vstříc našim někdy hodně zvláštním nápadům a požadavkům.

Dispozice je dělena na dvě hlavní zóny – soukromou a společnou. Pracovna, ložnice a zázemí v podobě šatny a velkorysé koupelny se saunou tvoří samostatnou část, ve které můžeme mít své soukromí. 

Druhá část je společný prostor pro setkávání jak navzájem, tak s přírodou. Když přijede návštěva, má k dispozici dva nezávislé pokoje a svou koupelnu, takže se vzájemně nerušíme. 

Navíc je tu venkovní prostor a terasa, kde každá návštěva stejně skončí užaslým pohledem na kompletní panorama Ještědského hřebenu. Tam i my trávíme čas nejraději. Sledovat krajinu je lepší než akvárium nebo cokoli uměle vytvořeného.

Dům jsme navrhovali podle toho, jak jsme to cítili. Věděli jsme například, že nechceme klasickou chodbu, ale galerii s obrazy. Neměli jsme však zkušenost, jak je taková galerie široká. Poradit si jen s výkresem ve 2D a představit si, jak naše nápady budou vypadat v realitě, bylo náročné.

Úskalí nevyšlapaných cest

Mnoho detailů jsme vymysleli způsobem, který není v praxi obvyklý. Neustále jsme bojovali se zažitými klišé. Znali jsme své důvody, nad každým řešením hodně přemýšleli a občas nezbývalo, než si postavit hlavu a prosadit si svou proti zkušeným odborníkům, kteří jsou z praxe zvyklí na jiné postupy. 

Dotáhnout tyto debaty do konce někdy dalo pořádně zabrat. A když nadejde den „D“, na několika kamionech vám vezou komponenty domu a vy víte, že už není cesty zpět, je ve vás malá dušička. Bude skutečně všechno fungovat, jak si myslíme? 

Zkrátka riziko našeho přístupu je nemalé. Může se stát cokoli. Naštěstí se všechno ukázalo jako funkční, dokonce v mnoha ohledech předčilo i ta nejsmělejší očekávání. Nejlepším důkazem budiž, že po pěti letech užívání bychom zde neměnili vůbec nic.

Příroda jako největší hodnota

Západ slunce se odráží v celém domě. Můžete si jej vychutnat skoro v každém pokoji. Stejně tak odraz vodní hladiny. Nesnažili jsme se konstrukčně vytvořit něco výjimečného. Za rok dva se takové věci stejně okoukají a zdají se běžné. 

Co se však neokouká, je příroda. Proto je dům navržen hodně otevřený, abychom mohli užívat přírodu kolem spolu s jejími živly a výhledem. Tam, kde už nešlo přizvat přírodu, jsme s pokorou využili i technologie. 

Proto jsme zvolili například nucenou výměnu vzduchu, která je občas potřeba. Po předchozích zkušenostech víme, že čistota vzduchu zejména v původní zástavbě je v domě alfou omegou. Hlavně pokud pracujete i z domu a živíte se hlavou, o spánku ani nemluvě.

Příroda pro nás také znamená, že jsme v kontaktu s vnějším prostředím a jeho proměnami, že si zacvičíme venku, i když je venku minus pět, že si zaplaveme, i když má voda tři stupně. Taková prostě příroda je. Jít do vytopené tělocvičny? Ani náhodou.

Hospodaření s energiemi

Jako zdroj tepla jsme si vybrali tepelné čerpadlo voda-voda. Pod pozemkem je nataženo asi 300 metrů trubek, odkud se bere teplo a zpracovává se v technické místnosti, kde je umístěno tepelné čerpadlo. Velkými výhodami jsou vysoká účinnost a tichý provoz, který vás neruší, ani když je v domě naprosté ticho. Zvolili jsme silné čerpadlo, abychom jej mohli využít i na ohřev bazénu, což nyní stejně moc nezapínáme.

Zpětně jsme rádi, že jsme se odvážili navrhnout si dům sami a udělat si jej opravdu do detailu podle svých představ. Přece jen se do vás nikdo neumí vžít na sto procent. Díky tomu, že jsme se nenechali odradit delším procesem, máme to štěstí, že žijeme v domě, který nás i po pěti letech stále baví.

Technické parametry:

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 239 m²
• Užitná plocha: 128 m²
• Konstrukční systém: panelová dřevostavba
• Teplo a větrání: tepelné čerpadlo voda-voda + teplovodní podlahové vytápění. Řízené větrání s rekuperací
• Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,16 W/m²K
• Projekt: 2015, RD Rýmařov s. r. o.
• Realizace: 2016, RD Rýmařov s. r. o.
• Skladba stěny: malta 7 mm, síťovina a omítka, fasádní polystyren 100 mm, sádrovláknitá deska (Fermacell) 15 mm, dřevěný rám 60/120 mm + tepelná izolace z minerální vlny 120 mm, parozábrana z PE fólie, dřevěný rám 60/40 + tepelná izolace ze skelného vlákna 40 mm (Isover Piano) a sádrovláknitá deska (Fermacell) 15 mm
• Tloušťka stěny: 297 mm

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz