Pozemek stojí v malé obci s poměrně zachovalým historickým rázem, usazené v relativně původní krajině, kde by byla jakákoli stavební nepatřičnost nejen do očí bijící, ale i k místu neuctivá.
Už „mezi vrátky“ je patrné, že jak tým architektů, tak majitelé domu chtěli bezpečný úkryt, široký rozhled, dostatečný přehled, klidné místo na slunci, vzrostlou vegetaci, odpočinek v chládku, zahradu, sad, skleník i jezírko a potok. A to vše nový domov splňuje. Bonusem je lavička u vchodu s výhledem k brance a domem za zády.
Ať se dům tváří modernisticky, nebo jako rafinované přetavení tradiční venkovské stavby, nelze mu upřít výrazný charakter. Jeho dlouhé tělo se drží při zemi (je přece na okraji vsi) a přírodními barvami ani materiálem smyslové krajině neodporuje.
Architekti vytvořili ve svažitém pozemku diskrétní koncept, který neruší přirozené panorama ani není viditelný z veřejné komunikace. Duchem výtvarně zvládnutá matérie abstrahuje k decentní eleganci neokázalé stavby, kde je i přes kreativní detaily patrná pokora nepřečnívat.
Transparentnost a otevřenost je nosným i výplňovým aspektem interiéru. Ovšem nejde o žádný syndrom prázdného prostoru, jak jej vídáme u některých novostaveb, kde obyvatelé domu nedokázali, nestihli nebo nechtěli s prostorem pracovat.
Dům Davida a Evy je zabydlený. Ovšem ne jako důsledek kumulace prvků zařízení a dekorací v čase, ale evidentně jako výsledek práce na designu od samého počátku, ba snad ještě dříve, než se koplo do země.
S firmou i svépomocí
Hrubou stavbu – obvodové stěny a střechu provedla firma dodavatele. Všechno ostatní včetně fasády, zateplení, rozvodů, výplní otvorů a interiéry si majitel zařizoval subdodavatelsky, nebo svépomocí. Jak říká, ne všechno je ideální.
Třeba na fasádě zahradního domku je vidět, že ho dělal profesionál, kdežto modřínová fasáda na domě (nepravidelná šířka prken je záměrná) vznikla pod rukama majitele a leccos by na ní dnes udělal jinak, například by dřevo už nenatíral.
Profesionál se podepsal i pod přírodní jezírko, na kterém vlaštovky učí mláďata pít za letu. Objekt zahradního domku se saunou má stejně jako kryté parkovací stání z důvodu lepšího propojení s přírodou extenzivní vegetační střechu. Za domkem se schovává skleník a opodál sad, díky čemuž má rodina na stole ovoce a zeleninu v biokvalitě. Jediné, co jim chybí, je sklep.
Otázky pro architektku Irenu Truhlářovou ze studia ARCHCON atelier
V jakých intencích probíhal vývoj návrhu?
Vizuálním vodítkem pro návrh byly realizace novodobých „stodol“ s otevřeným krovem a velkými prosklenými štíty. Našim úkolem bylo posadit takový dům na pozemek svažující se k severovýchodu a báječným výhledům do otevřené krajiny.
V prvních variantách jsme se snažili rozčlenit dům do menších hmot a kopírovat morfologii terénu. Členitý půdorys však rodině nevyhovoval, a tak jsme postupně dospěli ke kompaktní hmotě rozčleněné pouze zapuštěnou terasou a zvýrazněnou předsunutou „pozorovatelnou“ pokoje dcery.
Trochu jsme bojovali s usazením domu do terénu, protože pro investory bylo dlouhou dobu těžko představitelné, že terénní úpravy budou tak výrazné. Dle mého soudu jsou však provedené velmi citlivě a dům plynule navazuje na krajinu.
Promluvila do osazení domu filozofie feng-shui?
Ano a významně. Díky prostornému pozemku a nesvazujícím regulativům jsme mohli dům natočit tak, aby jeho Letící hvězda vycházela jako takzvaný Šťastný hrad. Tím jsme s naší specialistkou Terezou dali domu do vínku tu nejlepší energii a bezpečí. Samozřejmě jsme si polohu ověřili ještě během studie společným vytyčením na pozemku, abychom porovnali výpočty s realitou.
Dalším výrazným tématem bylo ošetření „průstřelů“. Zde jde proti sobě cítění architektů a feng-shui – máme rádi osy a průhledy, ale neuvědomujeme si, že tudy velmi rychle unikne energie, která do domu přichází. Tento problém jsme řešili hlavně v průhledu, který směřuje od vstupu, přes halu zádveří ke vstupu na terasu.
Co považujete za zvláště hodné pozornosti?
Během návrhu jsme se postupně odklonili od řešení s otevřeným krovem. Snažili jsme se vytvořit trochu „útulnější prostor“ a konstrukčně jsme chtěli směřovat k vazníkové střeše. Na našich realizacích jsme společně s majiteli zkoumali, které prvky vytváří dojem vzdušnosti a zároveň útulnosti.
Dospěli jsme tak k použití subtilních hliníkových oken na celou výšku místnosti 2,8 metru v kombinaci s cedrovým stropem. Dokonalým doplněním tohoto principu jsou pak stejně subtilní dveře.
Neobvyklým prvkem interiéru je šalvějově zelená barva. Nejprve se objevila na komodě, kterou si majitelé pořídili během navrhování, poté se odrazila v návrhu kuchyně, a nakonec zazněla i na vstupních dveřích, kde velmi svěžím způsobem kontrastuje s dřevěnou fasádou.
Technické parametry
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: dům 213,55 m² (ostatní plochy 121,25 m²)
- Užitná plocha: dům 166,52 m2 (ostatní plochy 131,37 m²)
- Dispozice: 6+kk
- Konstrukční systém: masivní šroubované panely – Dekpanel D, difuzně otevřená konstrukce
- Energie, teplo: elektrické podlahové vytápění + koupelnová trubková tělesa s elektrickou patronou), příprava na fotovoltaiku
- Větrání: vzduchotechnická jednotka s pasivní rekuperací (systém je vybaven nadstavbovou řídící automatikou)
- Součinitel prostupu tepla stěnou U: 0,148 W/m².K
- Okna, dveře: okna hliníková trojsklo, interiérové dveře Dorsis
- Autor arch. návrhu a projektu: Ing. Irena Truhlářová, Ing. arch. Martin Valášek, feng-shui – Ing. arch. Tereza Svobodová, ARCHCON atelier s.r.o., www.archcon.cz
- Realizace: hrubá stavba + střecha, carport, zahradní zázemí – DŘEVOSTAVBY BISKUP s.r.o., www.drevostavbybiskup.cz, dokončení svépomocí, 2020
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz