„Spotřebitelské ceny vzrostly proti loňskému lednu o téměř 10 procent. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 procenta. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zmapováno: 9 základních kroků, jak vyzrát na rostoucí inflaci |
Ceny elektřiny stouply v lednu meziročně o 18,8 procenta, zemní plyn podražil o 21,5 procenta. Z potravin se ceny zvyšovaly nejvíce u pekárenských výrobků a obilovin (9,4 procenta) a mléka, sýrů či vajec (7,2 procenta).
Meziměsíčně, z prosince ne leden, stouply ceny o 4,4 procenta, což je dokonce nejvyšší skok od ledna 1993. Zde se ovšem výrazně projevil zlom způsobený návratem DPH u elektřiny a plynu, jejichž ceny meziměsíčně poskočily o 38,6, respektive 31,3 procenta.
Míra inflace dosahovala v Česku nejvyšších hodnot v 90. letech. Poté se ustálila na ročních hodnotách kolem 2–3 %, s jedinou výjimkou v roce 2008.
#ČSÚ #inflace https://t.co/2MozFxfwYW
„Bydlení, doprava a potraviny se nyní na inflaci podílejí téměř ze dvou třetin. Rostou nicméně ceny téměř všeho, u některých položek ve srovnání s ostatními zeměmi až překvapivě rychle. Zejména pokud jde o zdražování oblečení a obuvi je Česko už řadu měsíců v Unii s obrovským náskokem v podstatě neslavným „premiantem“. A to přitom reálné prodeje oblečení a obuvi zůstávají hluboko pod předkovidovým normálem,“ upozornil ekonom ČSOB Petr Dufek.
Zatím se tedy nenaplnila prognózy, že by meziroční inflace mohla dosáhnout dvouciferných hodnot. V nejbližších měsících ještě vysoká zůstane, ve druhé polovině roku se čeká ale její rychlejší pokles.
„Lednový růst míry inflace v sobě poprvé odráží výrazné zvýšení cen energií. I když bude tuzemská ekonomika nadále čelit řadě externích vlivů, ať už jde o energetickou krizi nebo pouze pomalé narovnávání globálních řetězců, meziroční růst spotřebitelských cen v následujících měsících by již neměl být tak výrazný. Inflace je každopádně nejvýraznějším makroekonomickým rizikem pro letošní rok,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Inflaci se snaží brzdit i centrální banka rychlým růstem úrokových sazeb. Ty v únoru vystoupaly už na 4,5 procenta, což je nejvyšší hodnota od ledna 2002
9. ledna 2022 |
