Ombudsman Stanislav Křeček k situaci Romů ve vyloučených lokalitách zveřejnil v úterý text na blogu portálu Aktuálně.cz. Za to sklidil kritiku od ředitele organizace Romodrom Nikoly Taragoše. Šéf organizace uvedl, že Křeček problematice nerozumí, a Taragoš bude usilovat o jeho odvolání.
„Pokud jde o mé odvolání, tak pan ředitel jenom prokazuje neznalost právního řádu a právní reality v České republice. Ombudsman nemůže být odvolán, pokud nespáchá úmyslný trestný čin, takže to jen svědčí o tom, jak málo je hoden a zorientován v právním řádu. Což se projevuje i v tom jeho vyjádření,“ řekl Křeček na dotaz iDNES.cz.
Kdy je veřejný ochránce práv odvolatelný podle zákona:§ 3 (1) Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora a soudce, jakož i s jakoukoliv činností ve veřejné správě. (2) Výkon funkce ochránce je neslučitelný s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce. (3) Ochránce nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí. (4) Po dobu výkonu funkce se ochránce, pokud podléhá branné povinnosti, nepovolává k vojenské činné službě nebo se mu vojenská činná služba přeruší; vojenské cvičení takto zameškané se promíjí. |
Kritiku na sociálních sítích ombudsman nezaznamenal. „Naopak jsem si všiml masivního souhlasu,“ sdělil Křeček. Za svými slovy si dle svých slov stojí. „Za výroky, že vyloučené lokality vznikají, že je někdo tvoří, si samozřejmě stojím. Je to očividná záležitost, se kterou si musíme poradit. Mně jde jenom o to, aby nevznikaly a aby to tak nepokračovalo,“ sdělil veřejný ochránce práv.
„Jestli se někdo nastěhuje do nějaké lokality, a vzápětí ji svým chováním vytvoří jako vyloučenou, tak čí je to vina, kdo ty domy zbořil, kdo je počmáral, kdo zdevastoval ty dveře? Každý obyvatel a každý starosta vám řekne, kdo to udělal. Ti obyvatelé, kteří tam bydlí, nikdo jiný to nemohl udělat. Takže pokud si toto nepřiznáme, tak se k tomu řešení prostě nedostaneme,“ vysvětlil Křeček.
Podle Křečka je důležité problém pojmenovat, potom se může začít řešit. „Nepokračovat to může jedině, pokud nazveme věci správnými jmény. Pokud budeme tvrdit to, že to jsou chudí lidé, tak se nikdy k řešení tohoto problému nedostaneme,“ sdělil.
Nikola Taragoš, ředitel organizace Romodrom„Je to tak bohužel proto, že jsou tito lidé vylučování ze společnosti právě kvůli své etnicitě. A tady vidíme velké nepochopení a neodbornost pana Křečka. Upřímně si myslím, že nejde jen o neodbornost, ale je tam velká část populismu,“ uvedl ve středu Taragoš pro portál Romea.cz . |
Ombudsman se kontroverzně o Romech vyjadřoval už dříve. Po svém nástupu do úřadu předloni řekl, že nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných oblastí. V rozhovoru pro Českou televizi upozornil, že nepočítá Romy mezi aktivní menšiny usilující o soužití s většinou. Za jejich práva ale prý mluví kdekdo.
Tehdy také popřel, že by v úřadu nehájil práva Romů. „Myslím si ale, že i oni by měli aktivně přispět k tomu, aby nebyly vyloučené lokality,“ uzavřel.
Křeček výroky o vyloučených lokalitách naštval zástupce Romů. Chtějí jeho hlavu |
Loni v únoru vyzvali zástupci 16 lidskoprávních organizací a pět členů vládní rady pro záležitosti romské menšiny v otevřeném dopise tehdejšího premiéra Andreje Babiše, aby se distancoval od výroků Křečka na adresu Romů. Podle nich veřejný ochránce práv svými vyjádřeními posiluje protiromské předsudky, rozdmýchává nenávist a znevažuje svůj úřad.