„Já si to dneska mohla vyloženě užívat a jenom si jet to svoje. Nemusela jsem kdovíjak riskovat,“ pochvalovala si pak šťastná trojnásobná zlatá medailistka.
Smutné bylo snad jen to, že nebýt hudby, v areálu by bylo úplné ticho.
Těch pár čínských fanoušků na tribunách víc vzrušilo, když některá ze snowboardistek upadla, než že jim právě před očima jedna Češka napsala další historickou kapitolu olympijských her.
Jí to ale nevadilo.
Když se Ledecká u stříbrné Rakušanky Ulbingové ujistila, že je opravdu konec, že opravdu vyhrála, poprvé se usmála a začala úspěch vstřebávat.
„Nechtěla jsem slavit předčasně, chtěla jsem zůstat soustředěná, kdybych náhodou musela jet ještě nahoru,“ smála se.
La bomba! Obhajoby jsou nejtěžší. Gratulace.
Eva Samkovásnowboardkrosařka
To už v radost propukl celý český tým.
Na její zlatou jízdu se přišli podívat předseda olympioniků Jiří Kejval, šéf výpravy Martin Doktor nebo fyzioterapeut Pavel Kolář.
A když 26letá česká hvězda vyskočila na stupně vítězů, kouč Justin Reiter jen těžko zaháněl slzy. „Jsem velmi dojatý. Ester mě vždycky rozbrečí, to je dobrý,“ soukal ze sebe.
 |
Stačí jedna chyba
Její mise není pro každého. Nešla by naplnit bez jejího mimořádného talentu a ochoty dřít.
Bez podpory nejbližších a rodinného zázemí.
Ona sama přitom není dívkou velkých slov a velkých gest.
Smysl konání nachází v každé chvíli, v níž se může zlepšovat – a zároveň se sportem bavit.
Obojí skloubila do čiré radosti z triumfů.
Kouč Ledecké: Ester ještě neskončila. Tohle byla jen první kapitola |
„Přitom obhájit zlato na takhle velké sportovní události je unikátní. Musíte mít hodně štěstí, stačí jedna chyba, jeden špatný dotyk a všechno je pryč. Ona ale jezdila celou dobu výborně, i když byla pod velkým tlakem, který si na sebe nakládá sama, i tlakem ze všech stran okolo,“ líčil v cíli její snowboardový kouč.
Znovu ukázala, že ve snowboardovém světě, ostatní závodnice prominou, nemá konkurenci.
Komentátor na stadionu sice poté, co dvě ze soupeřek Ledecké upadly, zvolal: „Ester, šťastná to holka.“
Ester Ledecká během finále paralelního obřího slalomu na olympijských hrách v Pekingu. (8. února 2022)
Ale to se štěstím nemělo nic společného.
Vždyť ona během posledních tří sezon jela na prkně ve Světovém poháru jen čtyřikrát, ale třikrát vyhrála a jednou byla druhá. Jestli měla v Pekingu nějakou slabší chvilku? Možná pár dní před startem.
„Pro mě je totiž vždycky zvláštní takové to čekání, když člověk někam přijede a nezná to tam. Třeba na nový hotel a podobně. Já jsem v tomhle trochu autista, chci mít všechny svoje věci připravené. Proto mi je nejlíp, když jsem na kopci. Tam jsem doma, tam jsem nejvíc v klidu – jak na lyžích, tak na snowboardu. Když jsem na kopci, jsem šťastná,“ říká.
Bylo to vidět.
V kvalifikaci tady v Číně nadělila druhé nejlepší Němce Hofmeisterové skoro tři vteřiny.
Kdyby byla ještě o sekundu a půl rychlejší, postoupila by do osmifinále i mezi muži…
A že její vyřazovací bitvy skončily dřív, než vůbec začaly? To prostě proto, že ostatní závodnice chybovaly.
To, co dokázala teď a před čtyřmi lety, je životní příběh a je to něco neskutečného.
Martina Sáblíkovárychlobruslařka
A chybovaly z toho důvodu, že věděly, že jediná šance, jak Ledeckou porazit, je jet na hraně možností. Pro většinu z nich spíš za hranou, i proto tři ze čtyř vyřazovacích jízd Češka vyhrála už v polovině.
„Věděla jsem, že na ni musím zatlačit, trochu ji vystresovat. Malou chybu udělala, ale já pak udělala velkou, protože jsem fakt tlačila. Ona je úžasná, neuvěřitelně mentálně silná. Jasně, že jsme trochu naštvané, protože dokáže dělat perfektně dvě věci najednou a my ani tu jednu. Je to pro nás těžké, ale ona je skvělá,“ řekla v dobré náladě Polka Krolová, která na Češku nestačila ve čtvrtfinále.
Nesmazatelný podpis
Jen málo českých sportovců dokázalo na olympiádě získat tři zlaté medaile. Přesně čtyři: gymnastka Věra Čáslavská, která jich má dokonce sedm, pak taky atleti Emil Zátopek, ten má čtyři, Jan Železný a rychlobruslařka Martina Sáblíková.
Zlatá medailistka Ester Ledecká z týmu Česká republika (uprostřed), stříbrná medailistka Daniela Ulbing z týmu Rakouska (vlevo) a bronzová medailistka Gloria Kotnik z týmu Slovinsko (vpravo) pózují se svými medailemi během slavnostního vyhlášení v paralelním obřím slalomu žen v Pekingu 2022. (8. února 2022)
K téhle sportovní šlechtě se nyní Ledecká zařadila. „Je to paráda, strašně moc si toho vážím. Budu doufat, že v budoucnu se mi podaří ještě nějaké medaile nasyslit a samozřejmě dál budu vzhlížet k lidem, kteří podobný úspěch zažili. Je za tím obrovská dřina,“ říká.
Sama to ví nejlíp, vždyť úterní zlato vlastně ani neoslavila.
Jen co o půl deváté večer převzala ve vysokých horách 200 kilometrů od Pekingu medaili za snowboard, vyrazila na hotel.
Udělala to znovu. Národní poklad.
Radek Štěpánekbývalý tenista
Sbalit si všechno potřebné a hurá o 100 kilometrů blíž k Pekingu do vesnice alpských lyžařů.
„Pokusíme se zajistit, aby se co nejrychleji dostala do postele a co nejvíc se vyspala. Odpočinku teď bude málo, každá minuta bude dobrá,“ prozradil její fyzioterapeut Michal Lešák.
Zatímco většina dalších sportovců by po takovém úspěchu otevírala šampaňské a slavila, ona ne. Jasně, má splněno, na lyžích nepotřebuje vyhrát, ale chce.
A vzhledem k nastavení její mysli klidně i může.
Pořád to bere tak, že v Pekingu dopsala jen první kapitolu, ta druhá jí začíná už v pátek, kdy bude na lyžích obhajovat zlato v superobřím slalomu.
Ledecká ukázala medaili: Je krásná, ale těžká. Bolí mě z ní za krkem |
„A tohle zlato jí pomůže. Vím, že i pro ni je to velká úleva. Na lyžích bude taky pod tlakem, ale už teď pojede domů minimálně s něčím v kapse a může být na sebe pyšná,“ má jasno Reiter.
Jestli svou zlatou obhajobu dokoná i na lyžích? Těžko říct.
Budoucnost je totiž z podstaty nejistá. Nikdo z nás netuší, kde ho zastihne zítřek.
Ester Ledecká má ale jistotu, že ať už se v dalších dnech přihodí cokoli, její podpis do sportovní historie je již nyní vyryt nesmazatelně.
