V prvním tréninku sjezdu ve čtvrtek dojel na úplně nové a nevyzkoušené trati ještě sedmý, což však mělo pramalou vypovídací hodnotu.
V pátek už byl Kilde nejrychlejší a v sobotu ještě stihl zajet nejlepší čas ze všech dnů, než byl poslední test kvůli silnému větru zrušen.
„Je to o dost rovnější sjezd, než jaký máme obecně ve Světovém poháru. Je tady dost kratších zatáček oproti těm dlouhým, co jezdíme celý rok,“ porovnával. „Ale jsou tam skoky, hezký terén, slušný sníh, je to fajn trať. Těším se, až pojedu znovu, protože na nové sjezdovce pořádně nevíte, kde jste. Tak doufám, že to brzo zjistím. Chci se zlepšit a chci se bavit.“
Jistě, bavit, ale taky vítězit, vždyť Kilde má na co navazovat.
Před čtyřmi lety v Pchjongčchangu se stal Aksel Lund Svindal prvním norským olympijským vítězem ve sjezdu. A druhý za ním skončil krajan Kjetil Jansrud.
Svindal už ale ukončil kariéru a Jansrud se teprve nedávno vrátil po zranění kolene. Na Kildem tak leží hlavní tíha norských očekávání.
„A já jsem na to připravený. Své první dvě olympiády mám spjaté právě s nimi dvěma. Určitě na ně chci navázat,“ říká a dokládá to i fotkou s oběma na svém Instagramu.
Sám přitom má co zlepšovat. V super-G skončil v Soči i v Pchjongčchangu třináctý. Sjezd v Rusku nedokončil a v Koreji dojel patnáctý.
Do Číny však dorazil jako naprostá jednička rychlostních disciplín.
„A jsem sebevědomý, jsem připravený se na to vrhnout. Jasně že cítím tlak, ale to jsem pociťoval už několik posledních pár let a většinou jsem se s tím dokázal vyrovnat,“ má jasno 29letý závodník.
Kde jsou medaile?
Není to úplně pravda.
Jistě, má doma malý křišťálový glóbus už ze sezony 2016 ze super-G. Dva roky vlastní i blyštivý kousek křišťálu za sjezd. Ale jinak?
Ani jedna jediná medaile ze světových šampionátů či olympijských her. Přitom to mělo být další zlaté dítě norského lyžování. Kilde je juniorským mistrem světa, už ve své první sezoně mezi seniorskou elitou dokázal stabilně bodovat. Z dvacátých míst se postupně prokousával k top 10 a v prosinci 2015 se poprvé objevil i na stupních vítězů.
Od té doby se urostlý chasník víceméně neustále pohybuje v širší světové špičce rychlostních disciplín. Vzhledem k jeho lásce k intenzitě a riziku, které jsou tak důvěrně spjaty s jeho disciplínou, a jeho zkušenostem na sjezdovkách, je velké překvapení, že doma pořád nemá žádnou velkou medaili.
ROK 2016. Už tehdy norský lyžař Aleksander Aamodt Kilde získal malý křišťálový globus za celkový triumf v superobřím slalomu.
„Těžko se mi na to odpovídá, protože vlastně neznám důvod,“ krčí rameny. „Jeden rok jsem si určitě zničil tím, že jsem měnil vybavení. Pak přišly i nějaká zranění a tak… ale jo, celou dobu to jsou jen výmluvy.“
A pokračuje: „Nebyl jsem v sezonách tak konzistentní, abych to dokázal prodat na olympiádě nebo mistrovství světa. Ale mám před sebou ještě několik let, rozhodně jsem ten hon za medailí nevzdal.“
Jako Kiwi z All Blacks
Na cestě za snem mu nyní pomáhá i kamarád z mládí a kondiční trenér Norska Daniel Tangen, který Kildeho přirovnává k hráčům ragby z Nového Zélandu.
Jistě, alpské lyžování a ragby toho moc společného nemají.
Podle Tangena ale právě Kilde tuhle mezeru zaplňuje. Hlavně svým působivým poměrem výkonu k rychlosti. Tím by podle kouče přesně zapadl mezi hrůzostrašné chlapíky jihozápadního Tichého oceánu.
„Aleksander je hříčka přírody. Ve fyzickém tréninku dominuje, je neuvěřitelně silný, zvládá šílené váhy. Pak ta jeho výdrž a anaerobní síla… To je nad mé chápání,“ říká Tangen.
V tom všem je na tom podobně jako hráči All Blacks. Tangen totiž analyzoval novozélandský ragbyový tým v rámci svého studia na Norské škole sportovních věd.
 |
„Četl jsem o výsledcích jejich výkonů. Ti chlapi jsou jedni z nejlépe trénovaných sportovců na světě a Kilde je na tom stejně. Viděl jsem výsledky testů fyzické kapacity a je to vážně podobné,“ líčil.
Nový Zéland razí holistický přístup k fyzické kondici svých ragbyových hvězd.
Nejen že se snaží mít hráče s nejlepšími anaerobními výsledky na světě, ale chce také hráče s nejlepší reakční dobou, s nejlepšími technickými dovednostmi, nebo s precizní koordinací ruka-oko (souhra mezi očima, mozkem a rukama).
„A i v lyžování je potřeba mít podobně silné a rychlé tělo, až extrémně silné. Díky tomu dokážete ovládat rychlost a třeba se i vyhnout zranění. A když se zraníte, vrátíte se o to rychleji,“ ví Kilde.
Možná právě ragbisté inspirovali norského lyžaře před olympijskou sezonou k úpravě tréninkového režimu.
„Posledních pár let jsme se hodně soustředili na sílu, letos jsme to trochu změnili. Měli jsme třeba pár tréninků v Holmenkollenu (národní aréna skokanů a biatlonistů v Oslu) na schodech. Jsou opravdu strmé a docela dlouhé. Buď běžíme nebo skáčeme po jedné noze nebo po obou. Tohle Aleks asi nesnáší nejvíc,“ směje se Tangen.
Ale i to mu očividně pomáhá. Stejně jako nová přítelkyně.
Učitelka Shiffrinová
Vlastně má docela výhodu, jelikož má jako jeden z mála olympioniků přítelkyni přímo na místě.
Od léta totiž randí s největší hvězdou alpského lyžování - s Mikaelou Shiffrinovou.
„Zažíváme spolu úžasný čas a skvělé je, že spolu můžeme sdílet zkušenosti a vést rozhovory o věcech, které ve skutečnosti s nikým jiným probrat nemůžu. Mikaela má spoustu zkušeností, já už mám taky nějaké, takže se navzájem můžeme posouvat,“ říká.
Jedinou nevýhodou v Pekingu je, že se podobně jako Eva Puskarčíková s Thomasem Bormolinim nebo Kateřina Janatová s Jamesem Clugnetem mohou vídat jen venku a v respirátorech, případně při jídle.
„Každý mi říká: To se máš, že spolu můžete trávit čas a že ji tady máš, ale ono kvůli všem omezením je to i pro nás náročné. Sice se vidíme, ale vlastně se nemůžete moc dotýkat, být spolu. Ale aspoň spolu můžeme sníst večeři, to je fajn,“ má jasno.
Má se od ní hodně co učit.
„V tom, jak všechno vnímá, ve zkušenostech, v rozhodování, v tom všem je moje učitelka. Technické věci moc neřešíme, protože na ty máme podobný náhled. Ale když spolu nejsme, posíláme si třeba videa podpory,“ říká.
Očividně na něj má Shiffrinová dobrý vliv.
V této sezoně už Kilde vyhrál tři sjezdy ze sedmi, včetně legendárního Hahnenkammu, a taky tři závody v super-G. V obou disciplínách jasně vládne pořadí Světového poháru.
Tak teď jen pozici jedničky potvrdit na olympijských hrách.
