Od loňského roku se Česko potýká se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 34 500 lidí. Statistici příčiny úmrtí nezveřejňují.
Počet zemřelých ovlivnilo zejména první čtvrtletí. Od ledna do konce března zemřelo v Česku téměř 47 tisíc lidí. Šlo tak o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné ČR. Ve druhém čtvrtletí letošního roku bylo podle ČSÚ zemřelých 29 850, ve třetím pak 26 291. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo s koronavirem v 1. čtvrtletí 15 105 lidí, ve 2. čtvrtletí 3 318 lidí a ve 3. čtvrtletí 89 lidí.
Nejvíce zemřelých bylo ve věkové skupině 75 až 79 let, zatímco loni bylo ve stejném období nejvíce úmrtí ve skupině 85 až 89 let, uvedli statistici. Během prvního roku života zemřelo celkem 182 dětí, meziročně o 12 méně. Kojenecká úmrtnost dosáhla 2,1 promile.
Za první tři čtvrtletí roku se narodilo 84 719 dětí, o 465 více než loni. Meziročně vzrostl počet dětí narozených jako druhorozené, prvorozených a dětí třetího a vyššího pořadí naopak ubylo.
„Ve věku nejvyšší plodnosti (28–31 let) se aktuálně nacházejí ženy narozené na počátku devadesátých let 20. století, polovinu dětí porodily ženy ročníků narození 1987–1993,“ uvedli statistici. Mimo manželství se narodilo 48,3 procenta dětí, podobně jako loni ve stejném období.
Druhé čtvrtletí letošního roku bylo celkově přírůstkové a v polovině roku byl počet obyvatel vyšší než na jeho počátku. „Záporné saldo zahraničního stěhování ve třetím čtvrtletí nicméně číslo srazilo zpět dolů,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Za prvních devět měsíců letošního roku se z Česka vystěhovalo 52 355 lidí, což bylo téměř o 29 000 více než za stejné období loni. Do země se naopak přistěhovalo 50 820 lidí, meziročně přibližně o deset tisíc více. Mezi přistěhovalými byla téměř polovina Ukrajinců, Slováci tvořili 11 procent.
Výjimkou jsou pouze střední Čechy
Počet obyvatel Plzeňského kraje za tři čtvrtletí klesl o 791 na 590 250. Přibylo zemřelých i vystěhovalých. Obyvatelé kraji ubyli poprvé po 16 letech. V Olomouckém kraji od ledna do září klesl počet obyvatel o 2 305 na 628 217. Může za to migrace i vyšší počet zemřelých než narozených lidí.
Moravskoslezskému kraji ubylo letos za první tři čtvrtletí 4 603 obyvatel. Úbytek je druhý nejvyšší v ČR. Na konci září žilo v kraji 1,188.231 lidí. Vysočina ztratila za tři čtvrtletí 701 obyvatel. Způsobil to vyšší počet zemřelých než narozených i stěhování. K 30. září v kraji žilo 508 151 lidí.
V Libereckém kraji žilo na konci září 442 160 obyvatel, o 316 méně než na začátku roku. Zemřelo 4 455 lidí, o 30 pct víc než loni, důvodem byl covid.
Naopak ve středních Čechách přibylo za tři čtvrtletí roku 5 986 obyvatel na 1,4 mil. Lidí v Praze však za tři čtvrtletí kvůli migraci ubylo o 3 486 na 1,3 mil. Počet narozených převyšoval zemřelé. Meziročně ale zemřelo o 1 400 lidí více.
Počet obyvatel Zlínského kraje se letos za tři čtvrtletí snížil o 957 na 579.162. V době pandemie zemřelo o 1 083 více lidí, než bylo narozených dětí. Pardubický kraj za tři čtvrtletí ztratil 1421 lidí na 521 435. Narodilo se méně dětí, víc lidí se také vystěhovalo.
V Jihočeském kraji ubylo za tři čtvrtletí 487 obyvatel. K 30. září žilo v kraji 643.064 lidí, z toho 325.551 žen. Za úbytkem je vyšší počet zemřelých. Počet obyvatel Ústeckého kraje za tři čtvrtletí klesl o 5 240 na 811 764. Jde o nejvyšší pokles v celé ČR. Je to kvůli stěhování i úmrtnosti.
