Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je čas na opatrný optimismus. To, že jsme se dostali na vrchol vlny, je zřejmé. Důležité je, jak rychle budeme klesat a jak hluboko budeme klesat,“ uvedl Pačes. Epidemie podle některých ukazatelů zvolna slábne, ve středu pošesté v řadě klesl počet nově nakažených v mezitýdenním srovnání, reprodukční číslo se drží pod hodnotou jedna.
Vyhráno podle genetika ale ještě není. „Zima ještě není u konce, chřipková epidemie bývá na začátku příštího roku. Tou dobou by bylo dobře, kdyby množství viru ve společnosti bylo hodně malé,“ říká molekulární genetik.
Situace se může změnit také s příchodem Vánoc. „Právě svátky jsou z epidemiologického hlediska nepříjemnost, protože se potkávají lidé, kteří se normálně nepotkávají,“ popsal genetik a dodal, že se tak mohou setkávat skupiny lidí, kteří jsou již promořeni s těmi, kteří ještě nejsou. Kartami podle něj může zamíchat i nová varianta koronaviru omikron.
WHO: Omikron má vyšší riziko reinfekce, ale mírnější průběh než delta |
V Česku se tento týden potvrdil již sedmý případ. Pačes s odkazem na studie uvedl, že vakcíny mohou být proti nové variantě méně účinné. „Varianta omikron je evidentně výrazně více infekční. Lidé, kteří prodělali nákazu předcházející variantou, nemají dobrou imunitu proti této variantě,“ uvedl genetik.
Žádná data však podle něj v současné době neukazují, že by omikron způsoboval horší průběh nemoci. „Ještě nemáme žádná data, která by říkala, že varianta je příliš nebezpečná. Ale je to pořád ještě na začátku, predikce se dělají těžko, protože těžké případy, hospitalizace a úmrtí přicházejí s určitým zpožděním. Tam ještě nejsme,“ popsal odborník.
Světová zdravotnická organizace ve středu uvedla, že nová varianta přináší podle prvních studií vyšší riziko opětovné nákazy než varianta delta, ale mírnější průběh nemoci covid-19. Symptomy po nákaze variantou omikron se podle něj zdají být mírnější než po nákaze nyní dominantní variantou delta. Pro finální potvrzení je však ještě potřeba dalších studií.
Očkování dětí a dlouhodobé následky
Pačes se také zmínil o očkování dětí. Evropská agentura pro léčivé přípravky EMA na konci listopadu doporučila schválení vakcíny Comirnaty od firem Pfizer/BioNTech pro děti ve věku od 5 do 11 let. V České republice by měli očkování zajišťovat pediatři, vakcína by k nám mohla dorazit v polovině prosince.
Lékaři i nemocnice chystají očkování dětí od pěti let, čekají na vakcíny |
Podle Pačesa očkují děti již v jiných státech a čísla jsou podle něj vynikající. „Nejsou žádné vedlejší příznaky mimo těch, které očekáváme,“ uvedl. Očkování dětí je podle něj dobrým krokem dopředu. „Je to dobrá zpráva i pro celou společnost, protože se počítá celkový počet očkovaných, ne ten z těch, kteří jsou k tomu oprávnění. Virus občanku nekontroluje, týká se to celé populace,“ popsal.
Na dotaz ke strachu některých rodičů z dlouhodobých následků očkování uvedl, že nic takového není. „Očkujeme relativně dlouhou dobu. Žádné dlouhodobé následky u žádné z vakcín se po takové době nikdy neobjevily. O žádných dlouhodobých následcích nevíme, přestože jsme naočkovali několik miliard lidí. Víme naopak o dlouhodobých následcích po covidu, jak u dospělých, tak u dětí. Z tohoto hlediska všechna data hrají pro očkování,“ prohlásil genetik.
Zároveň vysvětlil, že u vakcín je situace jiná než například u léků. Zatímco dlouhodobé účinky u léků jsou způsobené tím, že je člověk bere pravidelně a po dlouho dobu, nic takového se u vakcín neděje, jde podle něj o krátkodobou záležitost. Osobně si nedokáže představit „mechanismus“ jak by k dlouhodobým následkům po očkování mohlo dojít.
