Podle zatím neoficiálních informací, které má natoaktual.cz k dispozici, by Varšavě mohlo pomoci vyslání českých ženistů pro stavbu a opravy hraničních plotů a průzkumníků pro monitoring a střežení hranic či dalších specialistů.
„Měli bychom Polákům pomoci, pokud to potřebují. Bez jakékoliv diskuze, je to naše povinnost. Nejen v Alianci, ale i sousedská. Musí se provést samozřejmě zákonné kroky, které vyslání vojáků předchází,“ uvedl bezpečnostní expert a někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Výběr ženistů a průzkumníků je podle něj vzhledem k situaci logický a česká armáda je připravena takové síly vyslat v řádu dnů.
„Máme určité síly, které jsou ve stálé pohotovosti. Ta oblast není tak daleko, abychom jednotku nemohli podporovat i z České republiky. Horizont pár dní by měl na přípravu stačit,“ dodal. Určité zdržení je možné podle něj očekávat spíše při debatě v parlamentu, který s vysláním musí souhlasit.
„Nikdo nás o vyslání vojáků zatím nepožádal. Pokud se tak stane, zvážíme naše možnosti,“ konstatoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Už před týdnem ODS vyzvala vládu, aby vyslala na běloruskou hranici české policisty. Podle současné situace a vzhledem k příspěvkům Británie nebo Estonska by Varšava zřejmě více uvítala pomoc vojáků. Britové posílají až 150 ženistů, Estonci 100 vojáků.
„Myslím, že jakákoliv podpora Polsku, o níž tato země stojí, má smysl. Včetně vyslání vojáků, pokud je o ně zájem,“ řekl místopředseda ODS a bývalý ministr obrany Alexandr Vondra.
We are happy to accept Estonia's proposal. We are conducting talks to agree on the details of this support. More information soon. https://t.co/KG7U35J45z
Podobně situaci vidí i někdejší šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel. „Aktuální dění jen potvrzuje zločinnost režimu prezidenta Lukašenka,“ uvedl.
Na současnou krizi je podle jeho slov třeba reagovat s rozhodností a v souladu s mezinárodním právem. „Poláci jsou nejen naši sousedi, ale také spojenci v EU i NATO a pokud nás požádají o pomoc s ochranou hranic, případně humanitární asistenci běžencům, měli bychom jim poskytnout síly a prostředky, které ke zvládnutí krize potřebují,“ dodal.
Bělorusové stříhají hraniční ploty
Polsko čelí na hranicích s Běloruskem vážné migrační krizi. Bezpečnostní analytici to označují za hybridní kampaň běloruského režimu a potažmo Ruska. Hranici se nelegálně snaží překročit tisíce lidí většinou z Blízkého východu, které tam nechává běloruský režim přímo svážet.
Běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska, připustil Lukašenko |
Polsko, Litva a Lotyšsko přitom obviňují běloruský režim, že migranty používá jako nástroj v hybridní kampani proti Evropské unii v odvetě za sankce, které EU přijala kvůli porušování lidských práv při potlačování protestů proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka.
K pokusům překonat hranici dochází každý den. Polské úřady mají důkazy, že jsou do akcí zapojeny běloruské tajné služby, které provádějí průzkum, přestříhávají hraniční ploty a podněcují uprchlíky k útokům včetně házení kamení na polskou hraniční stráž a vojáky.
Aktualna sytuacja w obozowisku migrantów w Kuźnicy https://t.co/sUPNkNWLnh
Od pátku už na polsko-běloruské hranici pomáhá s opravami provizorního plotu první skupina britských armádních ženistů. V příštích dnech jich má být až 150. Na jejich vyslání se přitom dohodl polský ministr obrany Mariusz Błaszczak se svým protějškem Benem Wallacem teprve ve čtvrtek.
„Naše hranice je neprodyšně uzavřena, je utěsněna a taková také zůstane. A nikdo, kdo ji bude chtít překročit nelegálním způsobem, to nedokáže navzdory tlaku režimu Alexandra Lukašenka, navzdory provádění jeho hybridních akcí, Polsko zůstane v bezpečí. A chtěl bych poděkovat za to, že ji můžeme bránit společně s britskými jednotkami,“ prohlásil Błaszczak.
Podle Wallace jde na hranici o záměrný a vědomý pokus destabilizovat nejen Polsko, ale i některé další sousední země jako Lotyšsko. „Nejlepší odpovědí na to je, že stojíme bok po boku nejen v rámci NATO, ale také jako dobří přátelé a partneři,“ řekl.
Nasze bezzałogowce rozpoznawcze 24/7 dostarczają ważnych danych, dzięki którym możliwe jest efektywne przeciwdziałanie nielegalnym próbom przekroczenia granicy. Tu wczorajsza próba przedostania się blisko 500 migrantów w okolicach m. Bubicze C.
#Terytorialsi #SilneWsparcie https://t.co/ygJXg4NPRl
Příští týden je připraveno vyslat stovku vojáků také Estonsko. „Solidarita s naším blízkým spojencem Polskem je v tuto chvíli klíčová pro podporu jeho úsilí o zabezpečení hranic Evropské unie před probíhajícím hybridním útokem běloruského režimu,“ řekl estonský ministr obrany Kalle Laanet. Do Polska by měla vyrazit stovka vojáků z ženijních jednotek, vojenské policie, průzkumníků a týmu s bezpilotními letouny.
Varšava v pátek oznámila, že nebude nyní vyžadovat aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, jak původně zvažovala. To by znamenalo intenzivní konzultace se spojenci.
„Situace na hranici nenaznačuje, že bychom nyní měli přistoupit k aktivaci článku čtyři,“ uvedl šéf polské diplomacie Zbigniew Rau v polské veřejnoprávní televizi s tím, že Polsko ze všeho nejvíc potřebuje upřímnou a širokou politickou podporu ze strany každého členského státu NATO.
