Když v říjnu 2014 končil tehdy osmadvacetiletý Takahaši kariéru, nechával za sebou úctyhodný zápis.
Juniorský mistr světa, šestinásobný medailista finále Grand Prix, dvojnásobný šampion čtyř kontinentů, bronzový medailista z olympiády ve Vancouveru 2010 a ve stejném roce také mistr světa, takový je výčet jeho největších úspěchů.
Dostal japonské mužské krasobruslení na vrchol, prošlapal cestu Juzuru Hanjúovi, Šomu Unovi i nastupujícímu Jumovi Kagijamovi. „Ptal jsem se ho na rady, několikrát mi pomohl. Vždycky k němu budu jako ke krasobruslaři vzhlížet,“ řekl o Takahašim dvojnásobný olympijský vítěz Hanjú.
Na olympijské hry v Soči 2014 nominovali Takahašiho do japonského tříčlenného mužského týmu, i když na národním šampionátu skončil až pátý. Během olympijského závodu ale dokázal, že místo v reprezentaci nezískal jen za jméno, a dojel si pro šesté místo.
To byl jeho poslední mezinárodní závod. Na mistrovství Japonska v roce 2018 sice předvedl oslnivý návrat, když skončil druhý za vítězným Šomou Unem, pozvánky na závody s mezinárodní účastí ale odmítal.
Tanečník snů
Až přišlo září 2019 a zpráva, že se jeden z nejúspěšnějších mužských krasobruslařů své generace rozhodl přestoupit do tanců na ledě. Jako partnerku si našel tehdy šestadvacetiletou Kanu Muramotovou, která nebyla v této disciplíně žádným nováčkem.
V letech 2015 až 2018 tvořila pár s Chrisem Reedem. Společně vyhráli stříbrnou medaili na Asijských zimních hrách, bronz na mistrovství čtyř kontinentů a třikrát po sobě japonský šampionát. Na olympiádě v Pchjongčchangu 2018 skončili patnáctí, čímž vyrovnali dosavadní japonské maximum.
Po ročním přerušení kariéry volala Muramotová své trenérce Marině Zoujevové, aby jí oznámila, že se chce do závodů vrátit a že už ví, s kým bude jezdit.
„Když mi řekla to jméno, byla jsem v sedmém nebi, protože Daisuke je taneční partner snů,“ vzpomínala na konverzaci Zoujevová.
Nový pár však čekala těžká práce. „Trenéři mi neřekli, že přechod do tanců na ledě bude takto obtížný,“ připustil Takahaši.
Trénovat začali v lednu 2020 a poprvé se v soutěži ukázali na podzim během kvůli covidu uzavřené NHK Trophy v Japonsku. Mezi pouhými třemi páry skončili tehdy poslední, a to po Takahašiho chybě v twizzlech.
Muramotová a Takahaši během volného tance na NHK Trophy 2020:
#フィギュアスケート の #NHK杯 前日練習の写真特集
https://t.co/LoDlHzE1Ybを作成しております。
写真はデビュー戦となるアイスダンスの #村元哉中 #高橋大輔 組
#NHK杯フィギュア2020 https://t.co/myuuAWWiGI
„Nemůžu se smířit s tím, že jsem chyboval. Takhle velké chyby při trénincích nedělám,“ zlobil se na sebe bývalý mistr světa.
Jeho partnerka to viděla smířlivěji: „Jsme rádi, že máme náš debut za sebou. Je spousta věcí, na kterých musíme zapracovat, ale myslíme, že příště se nám bude dařit lépe. Jako tým jsme stále na začátku.“
Už jsem schopen o prvcích přemýšlet
I jako elitní krasobruslař potřeboval Takahaši nejvíce zapracovat na fyzičce. Po dojetí každé jízdy při svých prvních závodech vypadal na konci sil, zvlášť obtížné pro něj byly zvedané figury.
„Na horní polovině těla nikdy nepracoval, protože jednotlivci ji k ničemu nepotřebují,“ vysvětlovala trenérka Zoujevová.
Začal proto mnohem víc posilovat a letos před japonskou Grand Prix konstatoval: „Doopravdy cítím, že jsem silnější než dřív. Dokonce i já při pohledu do zrcadla poznám, že mám víc svalů.“
Zvedačky jim proto jdou hned o něco snadněji. „Začínají být pro mě přirozené. Přemýšlím o tom, kdy a jak je můžeme do naší jízdy zařadit,“ popisoval Takahaši. „To je asi největší změna oproti loňskému roku, že jsem schopen o jednotlivých prvcích uvažovat.“
Přesto zůstával skromný. „Nevím, jestli jsem si už zasloužil označení tanečník na ledě, ale dělám pro to, co mohu. Soustředím se na to, jak se mohu krok po kroku zlepšovat,“ říkal.
Pro letošní sezonu si jako doprovod k rytmickému tanci vybrali japonskou píseň Soran Buši. „Jsou tak jedineční, chtěla jsem, aby bruslili program, který nikdo jiný zajet nedokáže. Kara s Daisuke si tu píseň našli,“ svěřila se japonským médiím Zoujevová.
Volný tanec pak převzali z předešlé sezony, kdy tančili na hudbu z baletu Bajadéra. Program ale doznal změn, které odpovídají větší vyježděnosti páru.
Překvapivé vítězství
V samotném závodě na NHK Trophy se jim obě jízdy povedly bez větších chyb. „Jsme opravdu šťastní, že se nám podařilo zajet čistě. Na konci programu jsme se shodli, že se nám povedl,“ komentoval výkon Takahaši.
〈 #NHK杯 〉アイスダンス FD 公式練習
#村元哉中 選手 ／ #髙橋大輔 選手
Photo by Joe Kobashi
#figureskate #KanaMuramoto #DaisukeTakahashi https://t.co/6uoScaEliz
Jediné drobné zaváhání nastalo při jedné ze zvedaček, ale i to bral pár s úsměvem. „Je mi líto, že jsem během choreografické zvedačky zavrávoral. Křičel jsem: Promiň! Promiň! Byl to vtipný okamžik,“ prozradil Japonec po závodě.
Bezchybným výkonem ve volné jízdě stvrdili konečné šesté místo, na které se dostali po rytmickém tanci. O sedm bodů porazili dosavadní dlouholeté japonské jedničky Komacubarovou s Koletem. Přitom pro ně to byla už druhá Grand Prix letošní sezony a povedla se jim mnohem lépe než předchozí Americká brusle.
Tím si Muramotová a Takahaši řekli o jediné místo pro japonské tance na blížící se olympiádě. Převahu ještě musí potvrdit na mistrovství Japonska, které je naplánované na konec prosince.
Pokud by se jim podařilo dostat na olympiádu teprve v jejich druhé společné sezoně, byl by to velký úspěch. Zvlášť v tancích na ledě, kde je vyježděnost a od ní odvozená synchronnost páru obzvlášť důležitá. I proto je tak překvapivé jejich vítězství nad Komacubarovou a Koletem, kteří spolu bruslí už od roku 2016.
Takahaši by byl navíc v pětatřiceti letech druhý nejstarší krasobruslař v tancích na ledě za celou olympijskou historii.
„Myslím, že následující rok nebo dva utečou jako voda, ale každý okamžik se počítá. Je na nás, abychom ho nepromarnili. V tom je klíč. Záleží na každé soutěži,“ přibližuje zkušený krasobruslař své myšlení.
„A když z toho bude olympiáda, tak to bude skvělé,“ dodává.
