Tisíce migrantů, původem hlavně z Blízkého východu, nyní táboří na běloruské straně u polských hranic a jejich skupiny se opakovaně pokoušejí zdolat pohraniční plot a proniknout na polské území.
Aktivace článku čtyři je krok, který byl v dějinách NATO použit jen několikrát, poznamenala agentura AP.
„Diskutujeme s Lotyšskem a zejména s Litvou, zda nemáme využít čtvrtého článku smlouvy o NATO. To je řešení, které předpokládá vzájemné konzultace, pokud podle názoru kterékoliv členské země bude ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost. Zdá se mi, že je to čím dál více potřebné. Už nestačí, abychom veřejně vyjadřovali své znepokojení, teď jsou zapotřebí již konkrétní kroky a zapojení celé aliance,“ řekl Morawiecki, který v sobotu jednal se šéfy lotyšské a litevské vlády.
Varšava, Vilnius a Riga obviňují Minsk, že migranty používá jako nástroj v hybridní válce proti Evropské unii v odvetě za sankce, které EU přijala kvůli porušování lidských práv při potlačování protestů proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka.
Morawiecki v neděli v rozhovoru s agenturou PAP uvedl, že běloruský režim používá v hybridní válce proti EU nejen migranty, ale také dezinformace o dění na hranici, které se dostávají i do západních médií.
„Vytváří se alternativní realita, která očišťuje viníky a vinu vrhá na Polsko,“ postěžoval si. Situaci běženců, živořících na hranicích, by podle něj zlepšilo, kdyby Bělorusko přestalo bránit polským transportům s humanitární pomocí v cestě k migrantům. „Lež lze porazit jen pravdou,“ poznamenal polský premiér a argumentoval, že vláda vytvořila zvláštní informační portál, aby na Lukašenkovu dezinformační ofenzívu odpověděla.
Nicméně na dotaz, zda umožní přístup novinářů do polského pohraničního pásma, kam nyní nesmějí, protože tam platí výjimečný stav, polský premiér odpověděl záporně. „Situace je natolik napjatá, že v případě protržení pohraničního kordonu by novináři byli přímo ohrožení na zdraví a životě,“ prohlásil.
Morawiecki ocenil, že v Evropské unii roste pochopení, že krize není věcí jen Litvy, Lotyšska a Polska, ale celého společenství. Polský premiér také usoudil, že celá unie „by se měla solidárně složit“ na vybudování pět metrů vysoké zábrany na polsko-běloruských hranicích, která bude stát miliardu až 1,5 miliardy zlotých (asi 5,4 až 8,1 miliardy Kč).
Další úmrtí na bělorusko-polské hranici. Nešťastnou náhodou zemřel voják |
Polská pohraniční stráž v pátek informovala, že od začátku nynější migrační krize letos v srpnu eviduje asi 33 200 pokusů o nelegální překročení hranice. Za celý loňský rok jich bylo pouhých 88.
U hranic s Běloruskem je nyní na patnáct tisíc vojáků, které tam polská vláda vyslala na pomoc pohraničníkům kvůli většímu počtu migrantů z Blízkého východu.
Ti se přes tuto hranici snaží dostat už několik měsíců, v posledním týdnu se jich tam ale nahromadilo několik tisíc. Větší skupiny migrantů se v posledních dnech opakovaně snaží dostat přes plot z žiletkového drátu, používají při tom i slzný plyn.
V sobotu také agentura PAP informovala, že se u hranic Polska a Běloruska v posledních dnech situace kvůli příchodu stovek migrantů zdramatizovala, zemřel tam i jeden polský voják. Podle agentury šlo zřejmě o nešťastnou náhodu.
