Podle ekonomů jsou dotace v podstatě všude kolem nás. Štěpán Křeček tvrdí, že nejvíce ovlivňují zemědělství, které by bez této formy podpory už v podstatě nemohlo fungovat. V hojné míře je však najdeme i ve školství, výzkumu, vývoji, stavebnictví, rozvoji venkova či ochraně životního prostředí. Jejich role a objem bude v budoucnu pravděpodobně i nadále stoupat.
Reformujte dotace. Doplácí na ně ženy a ničí životní prostředí, žádá státy OSN |
„S dotacemi se každý z nás setkává od rána do večera. Rozsvítí si světlem s podílem dotované zelené elektřiny, dá si snídani s dotovaným jídlem, dojede do práce či dotované vysoké školy dotovaným vlakem, po práci zajde na dotované představení v divadle nebo na dotovaný fotbalový zápas,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal.
Podobný pohled má i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní jsou dotace patrné hlavně v zemědělství a potravinářství, kde podpora z českého státního rozpočtu ročně spolyká skoro 11 miliard. Do vzdělávání putuje dalších zhruba 6 miliard korun a do ochrany životního prostředí pak dalších asi 1,5 miliardy „Máme je blíž, než si vůbec myslíme. Stačí jít z domu a vkročit na chodník. Vyjet autem na silnice a dálnice. Večer se vracet domů, když veřejné osvětlení svítí na cestu,“ řekla pro iDNES.cz.
V budoucnu jich bude ještě víc
Výhledy do budoucna v tomto kontextu nejsou jiné. Role dotací v ekonomice by měla nadále setrvale stoupat. Podle Dominika Stroukala jich bude víc a růst má i jejich celkový objem. Hlavním důvodem podle něj je, že ty staré se jen velmi obtížně ruší.
Obdobě vidí budoucnost i Křeček, který je hlavním ekonomem BH Securities. Ten se domnívá, že v dalších letech bude ve společnosti pravděpodobně docházet ke stále větší míře přerozdělování. Dotace by měly postupně pronikat i do oborů, kde do dnešního dne vůbec nebyly.
Venkovské prodejny má spasit dotace. Na provoz mohou čerpat až sto tisíc |
Tlaky na přistupování k častějším dotacím může zvýšit i současný růst spotřebitelských cen. „Vláda nemá moc možností, jak lidem pomoci s důsledky rostoucí inflace. Dotace ale takovým nástrojem jsou,“ řekl pro iDNES.cz Stroukal. Podobný názor má třeba i ekonomka Horská. „Pokušení využít dotace k získání politických bodů je velmi lákavé.“
Dotace mohou a mají vliv i na stav veřejných rozpočtů. Jejich hojné využívání se v budoucnu může odrazit i v nárůstu daňového zatížení. „Růst objemu dotací povede k nutnosti navyšovat příjmy veřejných rozpočtů, což se odrazí i v růstu daní. V dlouhodobém měřítku nelze jen zvyšovat výdaje. Je potřeba tomu adekvátně nastavit i příjmy,“ uvedl ekonom Křeček.
Jak ale potvrzuje i ekonom Lukáš Kovanda, dotace trh silně pokřivují. Udržují v běhu firmy, které už měly zbankrotovat. Dotace často brání tomu, aby na trh vstoupily inovativnější a produktivnější společnosti.
Kapitalismus s lidskou tváří
Podle některých ekonomů je v posledních letech patrný silný odklon od původních kapitalistických hodnot. „V Evropské unii žijeme někde mezi kapitalismem a socialismem. Východní Evropa se více bojí socialismu, protože s ním má nedávné zkušenosti. Západní Evropa zas dost brojí proti kapitalismu, který vytvořil propastné rozdíly mezi tamními obyvateli,“ řekl Křeček.
Miliardy na úspory. Nové zelené dotace poputují i na dobíjecí stanice |
Horská tvrdí, že kapitalismus kolem nás se postupně modifikuje. Nastupuje kapitalismus s lidskou tváří. Nejde o dravý systém z devadesátých let. Stále více lidí si podle ní uvědomuje důležitost pokroku a růstu, který nebude na úkor budoucích generací.
Hlavní ekonom Trinity Bank, Kovanda, však současný dotační trend vidí jinak. „Žádný kapitalismus v Evropské unii už není. Jedná se o socialistickou ekonomiku s tržními prvky. Jako taková není dlouhodobě udržitelná, protože žádný socialismus nemůže dlouhodobě obstát,“ dodal.
