Pavilon byl dlouhou dobu veřejnosti nepřístupný, sloužil totiž jako kancelářský prostor. Od pátku však zmizely laptopy i kancelářské židle a prostor dostalo umění, v budově se totiž otevřela nová galerie Adolf Loos Apartment and Gallery.
Moderní pavilon je dílem architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného z roku 1958 jako součást československého pavilonu na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu, kde se stal doslova senzací.
Svět ocenil nápaditou architekturu, kdy díky dělení stavby na plné a prosklené části se interiér přirozeně propojil s exteriérem i progresivní ocelovou konstrukci.
Pavilon získal první cenu a dalších třináct ocenění. Za půl roku trvání výstavy jím prošlo šest milionů diváků, včetně belgického krále Baudouina I., holandské královny Juliany, monackého prince Rainiera III. či filmaře Walta Disneyho.
Nejdřív UNESCO, pak chátrání
Po ukončení výstavy byla stavba po rozebrání přepravena do Prahy a znovu postavena v Letenských sadech. Následně bylo Expo 58 v roce 1964 prohlášeno za kulturní památku a v roce 1992 pak zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Druhá část expozice byla na začátku devadesátých let požárem nenávratně zničena. Chátrat začal i letenský pavilon, následně se na něm podepsala malá privatizace a několikrát změnil vlastníka. Kdysi opěvované místo bylo postupně ponecháno osudu.
Mezi lety 1997 a 2001 prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí, po které v pavilonu sídlila reklamní agentura.
