Kde jsou ty časy, kdy jsem si tam dával vepřové, knedlík, zelí a dobré pivo.

90. léta - divoký kapitalismus, privatizace pod taktovkou neblaze proslulého V. Klause. Naprosto bezradná státní správa, která se po několika spekulativních přeprodejích několik let nedokázala dopátrat skutečného vlastníka, aby mu to zase sebrala, když se tam mnoho let vůbec nic nedělo. Posléze to Praha 7 prodala reklamní agentuře (... kulturní památka...) za pár korun - prý stavba vyžadovala nesmírně nákladnou kompletní rekonstrukci, na níž by obec neměla. Ejhle - po schválení prodeje se ukázalo, že rekonstrukce byla naopak velmi jednoduchá, neboť konstrukce byla plně zachovalá, jen se za pár korun opravilo opláštění; úředníci ovšem při prodeji určitě žádný úplatek nedostali, a když, tak jen docela malý, snad jen pár milionů. (Ty stavby v podzemí nepočítám, to už si dělala ta agentura sama pro sebe.) Díky, Klausi!

Jeden z projevů kulturního přístupu polistopadové doby. Nakonec měl větší štěstí než Bruselský pavilon na Výstavišti.

Zato předlistopadová doba nechala chátrat Veletržní palác. Vyhořel v srpnu 1974 a do listopadu 89 se nestalo vůbec nic. A to pominul, že hořet začalo před půl 10 a hasit se začalo v cca o půlnoci...

bylo nacase...

Co je myšleno "druhou částí expozice"? Nebo i ní víme jen tolik, že "nenávratně zmizela"? To je i na Lupu dost chabá informace.

https://www.archiweb.cz/n/domaci/pred-25-lety-prislo-prazske-vystaviste-o-bruselsky-pavilon

A od té doby téměř žádná zajímavá stavba, tančící dům , a to je téměř vše