V 35 letech opouští závody coby cyklista, který vybojoval celkové 5. místo na Giru 2011 a na Tour 2013. Tak vysoko se na podnicích Grand Tour žádný jiný český jezdec neprobojoval.
Rovněž jeho 6. místo ze silničního závodu na mistrovství světa 2018 v Innsbrucku je českým historickým maximem.
Ovládl prestižní etapové závody Kolem Švýcarska (2008) a Kolem Romandie (2009). Na kontě má i dvě vítězné worldtourové klasiky: Classica San Sebastian 2009 a Amstel Gold Race 2013.
Celkově dosáhl Roman Kreuziger na 15 profesionálních vítězství, naposledy na jednorázovém klání Pro Ötztaler Race v srpnu 2017.
Z cyklistických monumentů si nejlépe vedl na závodě Lutych - Bastogne - Lutych, kde skončil čtvrtý i pátý.
TRIUMF. Na Amstelu, úvodní ardenské klasice sezony 2013, porazil vítězný Kreuziger druhého Španěla Alejandra Valverdeho, třetí dojel Australan Simon Gerrans.
Pětkrát během kariéry dokončil závody Grand Tour v elitní desítce, z toho čtyřikrát na Tour. Na Giru v roce 2011 vybojoval bílý dres nejlepšího mladého jezdce a o rok později vyhrál horskou etapu na Pampeago.
Roman Kreuzigerčísla kariéry 16 profesionálních sezon |
V posledních dvou sezonách se však už spíše jen trápil. Jeho tělo se obtížně srovnávalo s covidovým obdobím i s únavou z mnoha let na cyklistické scéně.
Ještě v úvodu loňské sezony skončil 14. na Ardeche Classic a 24. na Paříž - Nice, ale po vynuceném přerušení sezony se už nikdy nevrátil na přední příčky.
„Snil jsem o tom, že se dostanu na olympiádu do Tokia, připravoval jsem se na to, ale do nominace jsem vybrán nebyl,“ popisuje. „Pak už jsem nenacházel motivaci na další pokračování kariéry, přestože mi smlouvu v Gazpromu nabízeli i na rok 2022. Pořád mě baví trénovat, dával jsem tomu maximum, jenže výsledky mě už neuspokojovaly. Navíc přicházela zranění, což byl signál, že je čas na změnu. Tuhle práci nelze dělat donekonečna.“
NEJPOVEDENĚJŠÍ TOUR. V roce 2013 ji dokončil na 5. místě.
U profesionální cyklistiky zůstane, ovšem v jiné roli. Přijal nabídku, aby se stal sportovním ředitelem worldtourového týmu Bahrain Victorious, za který závodí také Sonny Colbrelli (aktuální mistr Evropy a šampion monumentu Paříž - Roubaix), Damiano Caruso (druhý na letošním Giru), Mikel Landa (čtvrtý na Tour 2020) nebo Gino Mäder (majitel bílého dresu letos na Vueltě).
„Už 8. listopadu mě u UCI v Aigle čekají testy a zkoušky na sportovního ředitele, takže se teď každý den učím,“ líčí Kreuziger. „Je to docela narychlo, musím přečíst asi 700 stránek. Ale ještě před zkouškou budeme mít čtyřdenní kemp, kde nás upozorní na důležité věci.“
V Bahrainu by měl mít na starost klasikářský tým v čele s Colbrellim. „Vždycky jsem byl náročný sám na sebe i na sportovní ředitele, takže budu i v této funkci přísný,“ plánuje.
Pokračovat chce rovněž v dalších projektech, v nichž se v posledních letech angažoval. „Budu se věnovat Roman Kreuziger Cycling Academy a určitě i naší osvětě Ukaž respekt ohledně cyklistů a řidičů, protože na silnicích je nebezpečno. Ten projekt nabírá na obrátkách.“
Od Liquigasu po Gazprom
Coby závodník prošel Kreuziger v profipelotonu šesti týmy. Nejvíce času, pět let, strávil od sezony 2006 v italském Liquigasu, kam dorazil coby juniorský mistr světa v silničním závodě a stříbrný v časovce i v cyklokrosu v roce 2004.
RETRO: Pojeď, Alberto. Jak Roman Kreuziger sahal po stupních vítězů na Tour |
„Strávil jsem krásných šestnáct let jako aktivní profesionál. Velký podíl na mé úspěšné kariéře měli i moji rodiče, díky nimž jsem se už v kadetech a juniorech mohl připravovat ve Švýcarsku,“ připomíná syn bývalého reprezentanta.
Šest stájí Romana Kreuzigera:
JAK MĚNIL BARVY DRESŮ (zleva odshora dolů): Liquigas, Astana, Saxo Tinkoff, Mitchelton-Scott, Dimension Data/NTT a Gazprom.
V Liquigasu si jej po boku o rok staršího Vincenza Nibaliho piplali coby velkou mladou naději, záhy měl uvolněné ruce na významných závodech. Odměnil se překvapivými triumfy v etapových kláních Kolem Švýcarska i Romandie i dvěma 8. místy v celkovém pořadí Tour.
Před sezonou 2011 odešel do kazašské Astany. V jejím dresu se stal poprvé jediným lídrem týmu pro závod Grand Tour, načež dokončil svůj debut na Giru na páté příčce. Později si však se šéfem týmu Giuseppem Martinellim přestával rozumět.
„Zatímco Liquigas platil předtím za hodně rodinný tým, kde nás všechny v přípravě dost hlídali, Astana byla naopak velkou firmou,“ podotkl Kreuziger. „Ale i ta mě posunula, naučil jsem se v ní víc starat o sebe.“
Od roku 2013 závodil pod Bjarnem Riisem a Olegem Tiňkovem za Saxo Tinkoff (později jen Tinkoff). Hned po příchodu do této stáje zazářil triumfem na klasikářském Amstelu a coby pomocník Alberta Contadora přidal cenné a mnohými nedoceněné 5. místo na Tour.
 |
V roce 2014 jej dočasně vyhnala z pelotonu kauza s biologickým pasem vlekoucí se až do jara 2015, kdy Mezinárodní cyklistická unie vznesená obvinění stáhla.
Funkcionáři UCI předtím obviňovali Kreuzigera z dopingu kvůli výkyvům v biologickém pasu i přesto, že jeho naměřené hodnoty nikdy nepřekročily povolené meze.
„Nakonec přiznali, že se spletli, a tím jsem byl očištěn,“ připomíná.
Po návratu do pelotonu pomohl Contadorovi k triumfu na Giru, sám vybojoval 10. místo na Tour 2016 a v sezoně 2017 už v dresu své další stáje Mitchelton-Scott obsadil 2. a 4. místo na klasikách Amstel Gold Race a Valonský šíp.
POVEDLO SE. Roman Kreuziger (vlevo) se posunul do elitní desítky Tour a na hotelovém pokoji v Morzine si na to mohl připít se spolubydlícím Michaelem Valgrenem.
Zatímco v australském Mitcheltonu byl na Tour především mentorem Simona Yatese, po přestupu do jihoafrické stáje Dimension Data se na start nejslavnějšího závodu cyklistů ještě jednou postavil v roli lídra a ročník 2019 dokončil na 16. místě.
Poslední sezonu trávil letos v dresu druhodivizního ruského Gazpromu, kde zaučoval do tajů velké cyklistiky i 19letou naději Mathiase Vacka.
Léta v profipelotonu 2006 - 2021Další statistiky kariéry Výsostné trikoty na Grand Tour: bílý pro nejlepšího mladého jezdce do 25 let na Giru 2011. |
„Každý z mých týmů měl nějaké plusy a mínusy, ale nejlepší parta se asi sešla v Saxu Tinkoff v roce 2013, kde byli se mnou výborní kluci Sergio Paulinho, Mick Rogers, Matteo Tosatto, Daniele Bennati a další. Navzájem jsme si výborně sedli. Ale také v Liquigasu, Mitcheltonu a Dimension Data byla skvělá parta,“ porovnává.
Kreuzigerová: Sagana buď milují, nebo nenávidí. Tiňkov by se měl vrátit |
Ze závodů, na nichž startoval, si nejvíce oblíbil klasiku Lutych - Bastogne - Lutych. „Když se ještě dojížděla na kopci do Ans, panovala tam v koncovce fantastická, nezapomenutelná atmosféra.“
Po svém razantním vstupu do profipelotonu stál Roman Kreuziger u zrodu českého cyklistického boomu, sledovanost největších závodů jeho zásluhou v Česku výrazně stoupala.
Nyní opouští scénu nejen on, ale i teprve 29letý Petr Vakoč. Smlouvu v první divizi mají pro příští sezonu pouze Zdeněk Štybar, Josef Černý a Jan Hirt.
