Podle Petra Robejška je pravděpodobné, že se na nové vládní konstelaci domluví sociální demokraté (SPD) s liberály (FDP) a Stranou zelených. Ostatní varianty považuje za málo pravděpodobné. „Přitom na začátku roku bojovala SPD o přežití.“
Scholz se stal oblíbencem médií
„Ale náhle začaly preference SPD růst a to hlavně zásluhou médií. Naše média můžeme za mnohé kritizovat, i některá veřejnoprávní. Ve srovnání s Německem však máme barevnou tiskovou krajinu. V Německu se většina médií přiklonila na stranu Olafa Scholze a jakoukoliv chybičku ze strany Armina Lascheta naopak rozmázla,“ míní Robejšek.
Podobná situace je podle politologa i v dalších západních zemích včetně USA, kde levicově-liberální média upřednostňují jednoho kandidáta před druhým. „Tato média jedou jediným směrem, rozdíl je pouze v intenzitě.“
Celý Rozstřel v podcastu:
Petr Robejšek si myslí, že v souvislosti s prosazovanou politickou korektností vzniká v celém západním světě názorová diktatura. „Ta je reprezentována médii a bude fungovat do chvíle, než občané vypnou televizi a přestanou číst noviny. Pak tato názorová diktatura zmizí, respektive omezí se pouze na hlavní město, na ty, kteří se mezi sebou stejně koušou, protože bojují o kost. V Německu ale média sledovaná jsou a odpovídá tomu fakt, že tam panuje klid, trpělivost až flegmatičnost voličů.“
Politolog proto nepředpokládá, že by se s novou německou vládou v Německu cokoliv zásadně změnilo. „Z politické třídy ve všech západních zemích se stává jakási oligarchie. Všichni v německém parlamentu, ačkoliv jsou i v opozici, až snad s výjimkou AfD, jsou si blízcí jako profesionálové.“
„Ovládají své řemeslo a mají společný zájem co nejsnáze vyrábět politiku a co nejméně ji nechat kontrolovat ze strany voliče,“ což Petr Robejšek v Rozstřelu pojmenoval jako politické kumpánství.
Bankrot zastupitelské demokracie
„Podle mého názoru zastupitelská demokracie zbankrotovala,“ hodnotí současnou politiku v západním světě politolog. „Politici totiž zastupují jenom sami sebe. Je to oligarchická struktura kámošů, těch, kteří mají stejné zájmy, ačkoliv navenek vystupují jako nesmiřitelní političtí odpůrci. A zároveň neexistuje žádná ideologie, která by je opravdu odlišovala.“
Politika se podle Robejška omezila z propracovaných ideologií pouze na politické projekty, jako jsou životní prostředí nebo ekologická energetika. Přitom se málo hovoří o svobodě nebo rovnosti, které by měly zajímat voliče nejvíce.
Robejšek předpokládá, že v nejbližší době čeká svět zásadní krize, která může vést k hlubokým systémovým změnám. „Může to být rozpad eura, může jít o kolaps světového bankovního systému. Může to být energetická krize, která přeroste v zásobovací krizi.“
„To může dát vznik něčemu, co se skutečně podobá jakési, a teď volím slova opatrně, ale přesto to řeknu, předrevoluční situaci,“ míní Robejšek.
Nástup přímé demokracie?
A co z toho podle politologa může vzniknout? Jaký systém může být po této „revoluční situaci“ nastolen? „Předpokládám, že se z toho vyvine forma samosprávy na lokální úrovni, tedy něco, co bych pojmenoval přímou demokracií, ne ve stylu pana Okamury, ten to jméno jen používá. Ale půjde o skutečnou přímou demokracii, tedy my lidé se spravujeme sami, sami rozhodujeme, co delegujeme výše a jak dlouho to ti nahoře smějí dělat. Aby se nestalo to, že kancléřka Merkelová odchází až po 16 letech.“
Za první příklady toho, že současný systém vykazuje strukturální problémy, považuje Robejšek problémy se zásobováním v Británii, ale i situaci v USA, kdy příznivci prezidenta Trumpa vnikli na začátku roku do budovy Kongresu a vyvolali bezprecedentní ohrožení demokraticky zvolených institucí.
Jaký bude v Německu osud Grean Dealu? Jak se po volbách změní vztah Němců k Rusku a k zemím střední a východní Evropy? Jaký bude Olaf Scholz kancléřem? Jak se bude odlišovat od Angely Merkelové a jak hodnotí éru šestnácti let vládnoucí německé kancléřky? I o tom hovořil Petr Robejšek v Rozstřelu.
