Komunisté s 29 procenty hlasů porazili lidovce (ÖVP), jejichž starosta Siegfried Nagl stál v čele města 18 let. Lídryně kandidátky Elke Kahrová má velkou šanci stát se první komunistickou starostkou v kterémkoliv hlavním městě rakouské spolkové země.
Civilně vystupující Kahrové, která byla mezi lety 2005 a 2017 radní pro otázky bydlení, se v tomto období podařilo vybudovat bezmála 1000 sociálních obecních bytů a připravit pozemky pro výstavbu dalších více než 500 bytů.
Pozitivní odezvu měl také program, v němž komunističtí zastupitelé pravidelně odvádějí dvě třetiny svého platu do sociálního fondu, z nějž pak čerpají osoby zasažené nuceným vystěhováním. Podle údajů KPÖ se v něm od roku 1998 sešlo 1,7 milionu eur (43,2 milionu Kč). Odpůrci štýrskohradeckých komunistů proto stranu občas posměšně označovali za „charitu“.
Dosavadní lidovecké vedení čelilo v hlavním městě spolkové země Štýrsko kritice, že dopustilo divoký nárůst počtu takzvaných investičních bytů, které podle deníku končívaly ve vlastnictví spřízněných osob.
„Leningraz“ v kampani nezafungoval
Předvolební kampaň ÖVP, která vykreslovala komunisty jako strůjce chaosu, nezaměstnanosti a teroru, se zjevně minula účinkem. Stejně tak plakáty s nápisy, že KPÖ v případě vítězství přemění Štýrský Hradec na „Leningraz“, s odkazem na sovětské město Leningrad.
Berlíňané v referendu odsouhlasili vyvlastnění čtvrt milionu bytů |
Nařčení, že komunisté chtějí ze Štýrského Hradce udělat „město dělníků a rolníků“, označila Kehrová za směšné. A voliči ji zřejmě dali zapravdu. Pro komunisty podle analytiků ve velkém hlasovali lidé ze všech společenských vrstev, například i z bohatých vilových čtvrtí.
Podle politologa Manèse Weisskirchera zatím nelze očekávat, že KPÖ, která v posledních parlamentních volbách z roku 2019 obdržela 0,69 procenta hlasů, rozšíří svou popularitu do dalších spolkových zemí. K tomu je podle něj zapotřebí dlouhodobé politické práce. Levicové strany, především pak sociální demokraté (SPÖ), by se však měly mít po úspěchu komunistů ve Štýrském Hradci na pozoru, dodal.
„Volební úspěchy stran z pravého okraje politického spektra nejsou přírodním zákonem,“ dodal s odkazem na tradičně silnou pozici pravicově populistických svobodných (FPÖ) v Rakousku.
V Horní Rakousích uspěli odpůrci očkování
V neděli se konaly i zemské volby v Horní Rakousích. Nečekaný průnik do parlamentu se tam podařil straně skeptiků vůči očkování proti nemoci covid-19.
Strana MFG - Lidé, Svoboda, Základní práva po sečtení 93 procent hlasů získala v hornorakouských volbách šest procent hlasů, čímž pohodlně překročila čtyřprocentní práh pro vstup do zemského sněmu v Linci. Strana byla založena letos v únoru ve Vídni, nejvíce stoupenců má však právě v Horních Rakousích.
Mě očkovat nebudou! Šéf rakouských populistů popírá, že tajně dostal vakcínu |
Jasným vítězem hlasování byli lidovci, které podpořilo téměř 38 procent voličů. Bezmála 20 procent berou pravicově populističtí svobodní (FPÖ), kteří oproti volbám z roku 2015 ztratili zhruba deset procentních bodů. Sociální demokraté (SPÖ) mají 19 a Zelení přes 12 procent hlasů, do sněmu se těsně dostala i liberální strana NEOS.
Z výsledků vyplývá, že hornorakouská ÖVP bude moci pokračovat v koalici se svobodnými, které se však také může rozhodnout nahradit sociálními demokraty nebo Zelenými.
MFG některá rakouská média označují za stranu odmítačů očkování. Lídr volební kandidátky Joachim Aigner ovšem deníku Kurier řekl, že se nejedná o stranu popíračů covidu-19 ani odmítačů očkování proti této nemoci. Strana podle něj prosazuje, aby stát lidi k očkování nenutil. Odmítá také, aby neočkovaní byli znevýhodněni oproti očkovaným.