Několikrát do měsíce odhalí soudní lékaři z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze násilnou smrt až při pitvě. Ve středu to řekla primářka Klára Neureutterová. Ústav, ve kterém pracuje sedm doktorů, podle ní provede zhruba 1 200 pitev ročně. V hlavním městě pak fungují další tři taková zařízení.
Jedním z nejpřekvapivějších případů z hlediska určení příčiny smrti byl podle zástupce přednosty ústavu soudního lékařství Alexandra Pilina nález těla na zastávce tramvaje v Modřanech v roce 2014. Lékař na místě zjistil, že měla mrtvá žena okolo úst krev. „V první chvíli se přímo na místě o vraždě neuvažovalo. Až díky pitvě jsme nalezli drobný výstřel v zátylku. Policisté pak mohli spustit vyšetřování,“ řekl Pilin na středeční tiskové konferenci. Zdravotní pitva se tak podle něj změnila na pitvu soudní.
Podobně tomu bylo i v případě ženy, u které až při pitvě nalezli lékaři vpich do páteře na zadní straně krku. Nakonec se podle zástupce přednosty ústavu ukázalo, že ji zavraždil manžel bodnutím jehlice do zátylku. „Je to nevyzpytatelné. Někdy se stanou dva takové případy za týden, někdy celý týden žádný. Do měsíce ale minimálně pětkrát, šestkrát kontaktujeme policii, že se nám něco nezdá“ doplnila Neureutterová.
Soud zděsila práce patologů. Zkomplikovali usvědčení možného vraha |
Ústav provádí dva druhy pitev - zdravotní a soudní. Zdravotní pitvy nařizuje prohlížející lékař na místě nálezu těla, tedy v případě, že člověk zemřel mimo zdravotnické zařízení. Pitva pak určí příčinu smrti. Soudní pitvu nařizují orgány činné v trestním řízení, končí znaleckým posudkem. „Pro oba druhy používáme stejné techniky. Ke všem pitvám musíme přistupovat stejně, „ uvedla primářka. Soudní pitvy se na případech v ústavu podílejí podle ní zhruba 30 procenty.
U pitev se nesmějeme, ani neposloucháme hudbu, popisuje patoložka |
V době koronavirové krize zjišťovali lékaři při všech nařízených pitvách také to, zda zemřelí neměli covid-19. „Když lékaři během pitvy zjistí závažné infekční onemocnění, jako například tuberkulózu či momentálně infekci covidu-19, mají povinnost to nahlásit na hygienickou stanici, která může přijmout další opatření,“ uvedla Neureutterová. Pitva tak podle ní může mít i preventivní účinek. Soudní lékaři nosí při pitvách ochranné pomůcky, podle primářky se dosud neví, zda je covid-19 infekční i po smrti.
V České republice pracuje podle Pilina zhruba 60 až 70 soudních lékařů. „O zájemce není nouze,“ dodal. Přesto jsou podle Neureutterové doktoři z ústavu značně vytížení. Najít novou posilu týmu, je totiž náročné. „Ten, kdo se chce soudnímu lékařství věnovat, musí absolvovat specializační výcvik na patologii a teprve pak na soudním lékařství - trvá to celé pět let,“ vysvětlil Pilin. Mladý lékař také musí absolvovat několik koleček: od chirurgie po internu. Co bylo pro Neureutterovou překvapením, když se oboru začala věnovat, byl vysoký podíl žen v soudním lékařství.
