Úspěšní, především židovští průmyslníci zde stavěli bytové domy pro své zaměstnance. Ty se vyznačovaly velkorysými plochami jednotlivých bytů, které přesahovaly sto metrů čtverečních, aby mohly pohodlně pojmout tehdy početnější rodiny. S příchodem druhé světové války postihl smutný osud nejen jejich majitele.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení mezi panely.
Po válce byly domy znárodněny a celá oblast Cejlu byla využívána k bydlení nuceně sestěhovaných obyvatel z venkova, často národnostních menšin.
Až do dnešních dní si tak vysloužila nálepku „brněnského ghetta“. Romských obyvatel je zhruba polovina, bydlí zde také starousedlíci a nově i studenti. Tyto skupiny spolu většinou dobře vycházejí.
Sázka na budoucnost
„Cejl má možná negativní nálepku, ale tato oblast je vzdálena od hlavního brněnského náměstí jen půl kilometru, je to fakticky centrum. Rozhodl jsem se vsadit na to, že je otázkou jen několika let, kdy se celá oblast zlepší, začne se sem vracet obchod a služby a lidé tady budou chtít bydlet. Podobně, jako tomu bylo v devadesátých letech s Žižkovem,“ říká investor, který koupil polovinu jednoho bytového domu.
Byty byly ve špatném stavu, spoustu místa zabírala společná chodba, byl zachován i malý pokojík pro služku, pro dnešní standardy bydlení nevyhovující. Jinak ale byly krásně prosvětlené, s vysokými stropy v bytelně postaveném cihlovém domě.
„Bylo jasné, že to chce kompletní rekonstrukci. Při té jsem však potřeboval někoho, kdo by mi pomohl především s řešením dispozice. Nechtěl jsem byty jen opravit, ale když už do nich mám investovat, chtěl jsem z nich dostat co nejlepší řešení prostoru. I když mají sloužit k pronájmu, nechtěl jsem šetřit na věcech, které mohly razantně zvýšit komfort bydlení,“ vysvětluje investor, který proměnu domu svěřil architektům ze studia I. D. Architektura, Ivaně Dombkové a Rostislavu Černíkovi.
 |
Řešení pro různé nájemníky
Výhodou bylo, že při rekonstrukci se nemuselo zasahovat do nosných konstrukcí. Po odstranění příček se dispozice uvolnila, špatně využitelný prostor původní chodby rozšířil denní obytnou část s kuchyní.
Kuchyňská sestava ve dvou linkách je optimální pro funkci vaření, v tomto případě se průchozí kuchyně stala i jakousi komunikační tepnou bytu.
Mezi vysoké skříně sestavy jsou začleněny vstupy do obou koupelen i technické místnosti, nízká část (ostrůvek) je přirozeným předělem mezi kuchyní a obývacím pokojem. Místnost zůstává jedním velkorysým prostorem, přitom se část s jídelnou a sezením dostává do klidnější polohy bytu.
O něco „tmavší“ část pokoje je příjemná pro relaxaci u televizoru nebo při poslechu hudby.
Dobré denní světlo vysokého okna do vnitrobloku využívá především jídelní stůl, o něco „tmavší“ část je příjemná pro relaxaci u televizoru nebo při poslechu hudby.
V okrajových částech bytu pak mohly vzniknout tři samostatné ložnice a dvě koupelny, aby mohlo v bytě pohodlně bydlet i více nájemníků (například několik studentů nebo mladá rodina s prarodičem), ale také početnější rodina s více dětmi. Veškeré zázemí, jako je plynový kotel, pračka, sušička a prvky podlahového topení jsou přitom skryty v malé technické místnosti. Další velkou výhodou bytu je množství vestavěných úložných prostor.
Nadčasové vybavení
Možná je u nájemních bytů překvapivé nákladnější zařízení z velmi kvalitních materiálů. Krásné byty tím však získaly nejen velmi vysoký standard bydlení, ale také mnohem vyšší odolnost proti poškození, materiály dokážou přirozeně stárnout a nepozbývají na hodnotě ani věkem.
V bytě jsou dvě velmi kvalitně a nadčasově vybavené koupelny.
„Nájemci jsou často studenti nebo mladé rodiny, kteří oceňují, že si s sebou musí brát pouze minimální vybavení. Díky tomu je zde o bydlení velký zájem a nájem je vysoko nad brněnským průměrem. Celkově se mi náklady na rekonstrukci díky mnohem vyššímu nájmu vrátí asi během šesti let. A to vůbec nepočítám, jak se zvedla hodnota bytu oproti původnímu stavu,“ uzavírá majitel.
Barevnost interiéru je úmyslně neutrální, kombinace bílé, šedivé a černé vhodně doplňuje přírodní dřevo, které se kromě podlahy objevuje také na obkladech a částech nábytku. Noví nájemníci si tak mohou sami zvolit nějakou výraznou barvu, které jejich domovu dodá osobitost.
„Jsme rádi, že jsme poznali investora, který se rozhodl nešetřit na nájemním bydlení. A také jsme rádi, že jsme mohli poznat brněnskou lokalitu, která se postupně mění v atraktivní čtvrť s výraznými stavbami a zajímavou historií,“ dodávají na závěr architekti ze studia I. D. architektura.
Slovo architektů
„Snažíme se o moudrá a zároveň vzrušující řešení, o maximální pochopení a vnímání všech souvislostí. Velmi nám záleží na celistvosti našeho díla a na jeho konečném provedení, proto se naše studio I. D. Architektura zabývá i konečnou realizací interiéru. Neexistuje totiž malá a velká architektura, je jen dobrá, nebo žádná,“ poznamenávají architekti Ivana Dombková a Rostislav Černík.
Dostatek denního světla má dokonce i předsíň – přímo proti vstupu jsou prosklené dveře na balkon.
Údaje o projektuArchitekt: Ivana Dombková, Rostislav Černík – I. D. Architektura Dodavatel stavby: I. D. Architektura Dodavatel interiéru: I. D. Architektura Stavebník: soukromá osoba |
Další zajímavé návštěvy a rekonstrukce najdete v magazínu Bydlení mezi panely.
