Tradičně se již v polovině června na loukách nad Ovčárnou objeví ohradníky a v nich pasoucí se ovce. „Od loňska navíc společně s poníky odolného plemene Shetland. Ovce i poníky sem už tradičně vozí z rodinné farmy ze Stránského,“ popsal Radek Štencl z CHKO Jeseníky v novém čísle časopisu Jeseníky Rychlebské hory.
Dalším místem, kde lidé narazí na pasoucí se hospodářská zvířata, leží na západním úbočí Pradědu a u chaty Švýcárna. „Tam se po celé prázdniny pasou rohaté kravky skotského náhorního skotu spolu s koníky huculského plemene z Ranche M ve Vernířovicích,“ uvedl Štencl.
Horské trávníky byly do odsunu udržované
Ochranáři v horách zřízením pastvin navazují na přerušenou dávnou tradici. „V Jeseníkách se nad horní hranicí lesa dříve běžně kosilo seno a pásl se dobytek. Zdejší květnaté horské trávníky jsou pestré právě proto, že je po celá staletí pomáhala formovat a udržovat lidská péče. Poté, co se s pastvou a sečením luk krátce po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel přestalo, začaly postupně zarůstat,“ vysvětlil Štencl.
Různé druhy zvířat spásají rostlinný porost odlišně. „Proto jsme také pro pastvu zvolili různé druhy a jejich kombinaci. Od koní si například slibujeme důslednější vypásání zejména některých druhů trav, které ovcím ani kravám tolik nešmakují. Svými kopyty zvířata zároveň mírně narušují povrch půdy, takže se tu mohou uchytit i ty druhy rostlin, které by v bujném porostu neměly šanci,“ upozornil ochranář.
Jeseníky Rychlebské horyČasopis Jeseníky Rychlebské hory vychází za přispění Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy CHKO Jeseníky a ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Jesenicka a Spolkem přátel přírodě blízkého lesa. Zdarma je ke stažení na stránkách jesrychle.cz, |
Podle odborníků se v posledních letech využívá pastva k ochraně přírody po celé republice stále častěji. „Využívá se k udržování vybraných bezlesých ploch. Pastva hospodářských zvířat není pouze způsob, jak udržet bezlesí i nadále bezlesím. V nižších polohách účinně blokuje možnost nástupu dřevin a postupné zarůstání lesem. Zvířata při pastvě narušují vrstvu stařiny a drnu a vytvářejí menší otevřené plošky, které potřebují ke klíčení a růstu některé slabší druhy rostlin,“ upozornil Štencl.
Ovce ukusují, krávy trhají
Pastva navíc přispívá ke zvýšení druhové pestrosti prostředí. „Kombinace zvířat je vhodná proto, že různé druhy mají jiné chutě. Krávy nebo koně při pastvě upřednostňují některé druhy, které ovcím tolik nechutnají. Navíc mají i odlišný způsob pastvy. Ovce trávu ukusují, krávy trhají. Tímto způsobem se různé druhy zvířat při pastvě vhodným způsobem přirozeně doplňují,“ doplnil.
Pastviny lze najít i v přírodní památce Chebzí na Jesenicku. „Probíhá na území o rozloze zhruba hektaru. Pastva ovcí se zde koná pravidelně už od roku 2003,“ popsal Štencl.
Zvířata se pohybují také na části luk v přírodní rezervaci Růžová nedaleko Rýmařova. „Tam se ovce na zkoušku objevily v roce 2019, v letošním roce se zde pasou znovu, a to na výrazně větší ploše. Celkově by měly pomoci s údržbou cca 7 hektarů luk.“
Cinkání kravských zvonců se rozléhá tradičně i v okolí Švýcárny. „Začalo se tam opět ozývat v roce 2012. Na ploše necelých 4 hektarů se zde pase skotský náhorní skot. Zpravidla od počátku června do září. Pastva ovcí u Ovčárny byla obnovena v roce 2014. Pro letošní sedmou sezonu se zde k ovcím přidali také odolní shetlandští poníci. Celková pasená plocha je necelé 2 hektary,“ přiblížil ochranář.
V současnosti nejvýše položená pastvina v Jeseníkách a zároveň v celé zemi se rozkládá od výšky 1405 až do 1460 m n. m. „Pastva na severozápadním úbočí Pradědu probíhá od roku 2018. Na ploše 6 hektarů se zde pase smíšené stádo skotského náhorního skotu a huculských koní,“ uzavřel Radek Štencl.
