Královéhradecký kraj tehdy sice získal potvrzení, že jde o jeho majetek, avšak dodnes pro rozsáhlý areál v centru města nenašel náplň.
To se má nyní změnit. Hejtmanství oslovilo organizaci Nová síť i akademiky z Univerzity Karlovy v Praze, aby mu pomohli zmapovat situaci ve městě a navrhnout, co dál s klášterem.
„Chtěli jsme do toho vtáhnout veřejnost, abychom získali názory, jak využít klášter. Už je dlouho zavřený a myslím, že bychom řešení měli najít, i když třeba jen provizorní, alespoň pootevřít vrata,“ míní náměstkyně hejtmana pro sociální oblast, kulturu a cestovní ruch Martina Berdychová (Východočeši).
 |
V Opočně působilo v červenci dvanáct studentů z etnologického ústavu univerzity, kteří s obyvateli a především aktéry zdejšího kulturního života vedli strukturované rozhovory. Na ně teď navážou odborníci z organizace Nová síť, kteří povedou podobné hovory se zástupci institucí ve městě a budou hledat nápady, jak naložit s areálem.
„V září to společně s městem vyhodnotíme a věřím, že najdeme cestu, co s klášterem dál. Máme jasno v tom, že by to mělo být něco veřejně prospěšného. Areál by měl být přístupný veřejnosti a sloužit v duchu toho, čemu klášter sloužil v minulosti,“ pokračuje Berdychová.
Radnice v Opočně měla o klášter zájem už v roce 2016. Tehdy si město nechalo zpracovat studii, ale nakonec dalo zpátečku, protože se obávalo vysokých nákladů. „Tehdy jsme to za určitých podmínek chtěli převzít, ale potom jsme se rozhodli, že prostorů tady je hodně,“ vzpomíná starostka Šárka Škrabalová (nestr.).
Radnice uvažovala například o tom, že by v klášterních budovách mohla sídlit část základní umělecké školy. To je na stole i nyní.
„Hlavně musíme přemýšlet tak, abychom našli nějaké ekonomické řešení. Mohl by tam být hotýlek pro cyklisty, možná kavárna, ale musí to být věci, které budou pro město prospěšné a kraji budou vracet zpátky nějaký finanční příspěvek,“ uvažuje starostka.
Okálové přístavby zmizí
Královéhradecký kraj chce areál ze 17. století v první fázi vyčistit od novodobých přístaveb. Po roce 1951 sloužil jako ústav pro hluchoněmé a slabomyslné ženy. Sociální služby už nevyhovující prostory opustily v roce 2007 a od té doby je klášter prázdný.
„Postupem času tam vznikly přístavby z takzvaných okálových panelů, které obsahují azbest. V první řadě je musíme odstranit, protože jde o ekologickou zátěž. Už máme objednanou studii a připravujeme demoliční výměr,“ popisuje radní kraje pro majetek Václav Řehoř (ODS).
Zůstat mají jen historické objekty, které jsou od roku 1958 kulturní památkou. Kraj si nejprve pořídí stavebně-historický průzkum, který areál podrobně zmapuje. Až se podaří zahrady vyčistit, chce je hejtmanství otevřít veřejnosti.
„Určitě nepustíme návštěvníky do celého kláštera, ale alespoň do nějaké minimální části a do zahrad, aby se tam už něco mohlo dít,“ říká Berdychová.
„Máme velký zájem klášter otevřít. Opočeňáci třeba uvnitř nikdy nebyli, protože to bylo vždy uzavřené. Pokud vše dobře půjde, měly by se zahrady otevřít v příštím roce,“ plánuje si starostka.
Objekty v areálu chce kraj opravovat postupně. Žádat chce i o finance na obnovu brownfieldů.
Město se soudem váhá
Kapucínský klášter není jedinou historickou budovou v Opočně, o jejíž obnovu nyní město usiluje. Radnice vloni s překvapením zjistila, že jí ministerstvo pro místní rozvoj přikleplo 78milionovou dotaci, která původně skončila takzvaně pod čarou.
Díky vládnímu balíku peněz na zmírnění dopadů pandemie se však projekt za víc než 80 milionů vrátil do hry. Jenže mezitím stouply ceny na stavebním trhu, a město tak neví, zda si bude moci dovolit zaplatit spoluúčast.
„V tuto chvíli se pracuje na prováděcí dokumentaci. Jak ji budeme mít hotovou, čeká nás výběrové řízení na dodavatele. Podle ceny se rozhodneme, jestli na to budeme mít,“ vysvětluje Šárka Škrabalová.
