Výzkumníci z barcelonského Institutu pro globální zdraví (ISGlobal) zkoumali trvanlivost imunity proti viru SARS-CoV-2 a roli již existujících protilátek proti podobným koronavirům, které způsobují běžné nachlazení.
Probírali se vzorky krve 578 zdravotnických pracovníků, které vykazovaly silnou reakci na spike-protein SARS-CoV-2. Odebírali je ve čtyřech intervalech mezi březnem a říjnem roku 2020.
Výsledky publikované v časopise Nature Communications podporují teorii, že již existující protilátky proti koronavirům způsobujícím běžné nachlazení by mohly chránit lidi před covidem.
Tým Carloty Dobanové sledoval skupinu zdravotnických pracovníků barcelonské nemocnice od začátku pandemie, aby v delším časovém úseku vyhodnotil hladinu takzvaných IgG protilátek. „Jedná se o první studii, která hodnotí protilátky proti tak velkému panelu protilátek SARS-CoV-2 po dobu sedmi měsíců,“ uvedla.
Co jsou HCoVLidské koronaviry (např. HCoV-229E a HCoV-OC43) způsobovaly na počátku svého výskytu v lidské populaci těžká onemocnění, ale postupně se adaptovaly na své hostitele a dnes vyvolávají v naprosté většině případů pouze lehkou nemoc z nachlazení. Zdroj: Infekce.cz |
Podle spoluautorky studie Gemmy Moncunillové zaznamenali výzkumníci nárůst protilátek IgG proti viru SARS-2 u 75 procent zkoumaných lidí od pátého měsíce, aniž by se prokázala opětovná expozice viru.
Výsledky také naznačují, že protilátky proti lidským koronavirům (HCoV) by mohly poskytovat zkříženou ochranu proti infekci nebo onemocnění covidem.
Autoři studie také zjistili, že lidé nakažení virem SARS-CoV-2 měli nižší hladiny protilátek proti HCoV a že hladina protilátek byla vyšší u asymptomatických jedinců než u osob s příznaky onemocnění.
K podobným závěrům docházejí i jiná výzkumná pracoviště. Například vědci z americké Yaleovy univerzity na to šli jinak. Infikovali laboratorně vypěstovanou tkáň dýchacích cest člověka koronavirem. Během prvních tří dnů se virová nálož v této tkáni přibližně každých šest hodin zdvojnásobovala. V tkáni vystavené rhinoviru – viru běžného nachlazení – se však koronavirus zastavil.
Vědci zjistili, že u pacientů nakažených pouze s covidem-19 je protivirová obrana nízká a virová nálož SARS-CoV-2 vysoká (vlevo). Pokud pacienti na počátku infekce covidem-19 procházejí také běžným nachlazením, protivirová obrana je vysoká a virová nálož SARS-CoV-2 nízká (vpravo).
Výzkumníci se nicméně nespolehli pouze na laboratorně vypěstovanou tkáň, ale zkoumali také vzorky nosních výtěrů od pacientů, u nichž byla infekce diagnostikována na začátku onemocnění. V těchto případech se virus také rychle rozrůstal v prvních dnech infekce, než se aktivovala obranyschopnost organismu.
Podle tamější docentky laboratorní medicíny a imunobiologie Ellen Foxmanové by se vědomosti o spouštění těchto obranných mechanismů v rané fázi infekce mohly uplatnit v budoucí léčbě covidu.
