Klesl na kolena a rozpřáhl své obrovité ruce.
Pak políbil žíněnku a uklonil se soupeři, rozhodčím. První chvíle Lukáše Krpálka poté, co před dvěma roky vyhrál podruhé v kariéře mistrovství světa.
Jako první judista světa ve dvou váhových kategoriích. A tentokrát navíc v Mekce tohoto sportu. Na místě, kde vznikal, formoval se.
„Všechny ty krásné vzpomínky už se mi vybavily,“ líčil reportérům na tokijské olympiádě.
Lukáš Krpálek slaví v Tokiu zisk titulu mistra světa.
V pondělí se šel do haly Budokan poprvé po dvou letech podívat.
„Nestrávil jsem tam moc času, jen jsem chtěl nasát tu atmosféru. Podívat se, jak je hala připravená, kde je rozcvičovna. Bylo krásné procházet se místy, kde se mi povedlo získat takhle krásný úspěch,“ líčil.
A všechno podle něj vypadá víceméně stejně, pouze žíněnka je o něco vyvýšená, jiné jsou pochopitelně bannery – všude momentálně září olympijské kruhy a Tokio 2020.
Táta všechny porazí, chci být jako on! O hodném lumpíkovi Tondovi Krpálkovi |
Tak trochu symbolicky dostal Krpálek a spol. při prvním tréninku v Kodokanu, kde se rodili ti nejlepší japonští judisté, i stejnou tělocvičnu jako při zlatém tažení před dvěma lety.
I to ho pochopitelně potěšilo.
„Projelo mi hlavou, že se připravuju na stejném místě. Přitom je tam snad šest nebo sedm tělocvičen a my dostali tu stejnou. Jsem fakt rád, že příprava a trénink můžou probíhat právě tam, protože pro mě je to takové domácí místo, kde jsem strávil spoustu času. Vždycky, když se tam dostanu, maximálně si to užívám,“ líčil.
Koho bude mít za prvního soupeře při cestě za zlatem, zatím Krpálek neví.
Bude to buď Němec Johannes Frey, nebo bývalý íránský reprezentant Džavád Mahdžúb, který startuje pod vlajkou uprchlíků.
Krpálek se v Tokiu v úvodu vyhne Rinerovi. Čeká ho Němec, nebo uprchlík |
„Němce se mi podařilo porazit dvakrát na zemi,“ usmívá se Krpálek.
Zrovna půl hodiny před rozhovorem s novináři se na zápas s Freyem díval na videu. Studoval, jak se s ním pral, studoval, jak ho porazil.
„Podobně jsem studoval i Íránce, se kterým se mi podařilo jednou prohrát. Sám si nedokážu tipnout, se kterým z těch dvou se utkám. Musím se maximálně připravit na oba. Jsme na olympiádě, tady si člověk lehkého soupeře nevybere. Bereme, co nám los nadělil, a půjdeme do toho po hlavě,“ říká český judista.
Ve druhém zápase pak na českého šampiona může čekat neoblíbený Henk Grol.
Muž, se kterým Krpálek prohrál při letošním mistrovství Evropy, kde nakonec bral bronzovou medaili.
„Maximálně se na něj připravíme, protože to bude extrémně taktický zápas. Vím, co nesmím dělat a co by na něj naopak mohlo platit. Když u něj člověk udělá chybu, on je ten soupeř, který ji dokáže velmi dobře potrestat. A to mu nechci nabídnout,“ má jasno.
I jeho nakoplo, že český tým už v Tokiu získal dvě medaile. Atmosféra ve vesnici se rázem změnila.
Jediná věc, která Krpálka před pátečním bojem o medaile mrzí, je, že u toho nebude jeho dlouholetý kamarád Jiří Prskavec. I on se totiž v pátek ve stejnou dobu bude prát o medaile (pokud postoupí ze semifinále). Před pěti lety v Riu jim to naopak vyšlo.
Nejprve byl Krpálek podpořit Prskavce při jeho bronzové radosti a o den později si to vyměnili, Prskavec tak byl u zlatého tažení českého judisty.
„Mrzí nás to. Ale věřím, že na sebe budeme myslet i během našich závodů, držet si palce, podporovat se,“ říká Krpálek.
Tak, aby to medailově klaplo stejně jako v Brazílii. Nebo ještě lépe?
