Schválně si přečtěte následující řádky a zamyslete se. Nezní vám názor novinářů z nizozemského deníku De Telegraaf tak trochu nabubřele?
Nizozemsko - Českoosmifinále v neděli od 18 hodin online |
„Časy Nedvěda, Poborského, Baroše, Rosického a Kollera jsou dávno pryč. S nimi dokázali Češi strašit každého, teď mají jen Schicka. A ten už se několik let snaží dokázat, že pověst velkého talentu se s ním netáhne náhodou.“
Kus pravdy? Přezíravost? Sebejistota? Možná od všeho trochu.
Jisté je, že před fotbalovou reprezentací se v neděli večer v Budapešti v osmifinále mistrovství Evropy proti Nizozemsku otevře jedinečná možnost.
Šance dokázat, že je to jinak.
Předvést, že na památnou generaci, která válela na začátku tisíciletí, se přece jen dá navázat.
„I já jsem se tehdy zamiloval do českého fotbalu,“ přikývne Paul Quasten, bývalý český mládežnický reprezentant, který celý život žije a hraje v Nizozemsku, zemi svého otce. „Pořád fandím Čechům o trochu víc. V neděli se budu dívat u rodičů mé přítelkyně, do kapsy si potají dám českou vlajku, a když dáme gól, začnu s ní mávat. Ti budou koukat!“
Co se musí stát, aby vlajka nezůstala celou dobu zmuchlaná v kapse? Základní úkol je jasný: národní tým potřebuje přidat. Výkony, které předvedl v základní skupině, by na rozjetý oranžový vlak nestačily, to si řekněme na rovinu.
Soupeř Čechů řeší i politiku. Když se objeví rasismus, zvažuje odchod ze hřiště |
Chce to víc odvahy, nebát se tvořit, nesklouznout do stereotypu, v jakém se odehrával celý druhý poločas v podivném zápase proti Anglii.
Ale zároveň vsadit na důslednost.
Nesmí se potřetí opakovat chyba, kterou Češi vyrobili v přípravném zápase s Albánií i na Euru proti Chorvatsku: v obou případech se nikdo nepostavil před míč, když soupeř rozehrával přímý kop, v obou případech z toho byl gól.
Nesmí se podcenit jediný detail, aby se zase nemuselo řešit, kdo se špatně obul a komu hrozí trest za karty. Češi musí být puntičkářští, protože soupeř, který na národní tým číhá teď, je mimořádně silný.
Tři utkání ve skupině, tři vítězství. Osm vstřelených gólů, jen dva inkasované. A chvála ze všech stran za předvedenou hru. Nebo ne?
 |
„Pozor, Holanďani jsou hodně kritičtí,“ překvapuje Quasten. „Trenér De Boer to ještě před startem turnaje od expertů schytal za to, že změnil rozestavení a začal hrát neozkoušeným systémem 3-5-2. A jak lidi nadávali na útočníka Depaye, když nedal gól v prvním zápase s Ukrajinou! Že teď rozhodl proti Makedonii, to jim nestačí.“
Bez ohledu na kritiku by si Češi zrovna na Depaye měli dát extra pozor. Chlapík s vytetovanou lví hlavou přes celá záda před týdnem podškrábl přesun z Lyonu do Barcelony a v reprezentaci je jasnou jedničkou. Zvlášť pokud nastoupí v útoku s mladým Malenem, jejich rychlost a dravost bude dělat problémy.
Kdo dál? Rozhodně kapitán Wijnaldum, pracant, který už stihl také vstřelit tři góly. Vedle něj kreativní De Jong, stoper budoucnosti De Ligt, na krajích rychlíci Van Aanholt a Dumfries. Má vůbec tenhle tým slabinu?
Nějaká by se našla.
„Holanďani chtějí hrát hezky na pohled, žádné nákopy, pěkně po zemi, technicky. Ale když k nim rychle přistupujete, napadáte ve středu hřiště, bojujete, to jim nevoní,“ napovídá Quasten. „Dumfries a Van Aanholt útočí občas až moc. A brankář Stekelenburg, nejstarší hráč turnaje, je spíš průměrný. Toho by se dalo využít.“
Jak na Nizozemce. Jedna změna vynucená, co další zásahy do sestavy? |
Jako plusové body si Češi mohou připočítat ještě podporu fanoušků. Jakmile vyšlo najevo, že se bude hrát v Budapešti, která není svázaná covidovými restrikcemi, tisíce lidí sedaly k počítačům a na internetu skupovaly vstupenky. Možná je navnadilo i to, že na Nizozemce, své druhé nejčastější soupeře, Češi umějí. Z jedenácti vzájemných zápasů vyčnívá pět památných výher a jen tři porážky: dvě v kvalifikaci o MS 2006, jedna po přísné Collinově penaltě na Euru 2000.
Paul Quasten hraje krajního obránce za holandský Waalwijk. Hrdě se však hlásí k české národnosti.
Jaký příběh asi napíše neděle?
„Holanďani byli nejdřív opatrní, ale teď se mluví o tom, že je volná cesta až do semifinále. V ulicích to pěkně zoranžovělo,“ popisuje Quasten. „Berou to tak, že Češi jsou pro ně ideální soupeř.“
Na první pohled jistě.
Ale ten, jak známo, může klamat.
