Příběh o tom, jak božický zbojník Johann Pably 13. října 1903 málem zamordoval starostu Morda, zmapoval Ladislav Nevrkla, který na blogu ProBožice publikuje už patnáct let mimo jiné právě i kapitoly z historie této obce na Znojemsku. Zrekonstruoval ho z článků z několika znojemských německy psaných novin.
Starosta Mord před soudem vypovídal, jak si ten večer – jako skoro denně – zašel k Fröhlichovi, kde je dnes Kino Marta, na kus řeči a šláftruňk, tedy poslední sklenku.
„Když jsem dopil, zvedl jsem se a šel jsem domů. No a jak už jsem byl skoro u našeho domu, tak jsem dostal v tý tmě zezadu příšernou ránu. Padnul jsem na kolena a najednou ke mně skočil mladej Pably, křičel něco, nadával mi a začal mě bít klackem hlava nehlava jak smyslů zbavenej,“ líčil Mord.
Domů se dovlekl po kolenou
Chvíli se zkoušel bránit, ale po pár ranách ztratil vědomí. „A to mi myslím, jako že je Pánbůh nade mnou, zachránilo život,“ popisoval.
Za nějakou dobu přišel k sobě. Pably už byl pryč, on ležel v blátě a hlava, ruce i tělo ho hrozně bolely. Po kolenou se dovlekl domů a zabouchal na dveře. „Manželka když otevřela, tak se vyděsila, byl jsem celej od krve! Zalarmovala čeleď a hned poslala pacholka pro doktora a pro četníka,“ vypravoval starosta.
Doktor u soudu popsal, že měl starosta Mord na hlavě tři velké, silně krvácející tržné rány, způsobené pravděpodobně obuškem. Na lopatce a na předloktí obou rukou velké pohmožděniny nejspíš také od obušku a po celém trupu odřeniny a podlitiny od kopanců.
Četnický strážmistr zase vypovídal, jak v domu Pablyho rodičů natrefili na útočníka. Křičel na celé okolí a dalo práci nasadit mu želízka. „Ještě že nás bylo víc. Pral se s námi při zatýkání a volal, že pan Mord dostal, co si zasloužil. Nakonec jsme ho přemohli a odvedli do obecní cely,“ svědčil strážmistr.
To nejni žádná spravedlnost, láteřil útočník
Pably útočil ze zlosti. „Jednak jsem dostal před třema rokama půl roku těžkýho žaláře, jednak jsem musel kvůli Mordovi zaplatit jemu a soudu skoro sto zlatejch. Ty peníze jsem neměl a otec se kvůli tomu zadlužil, aby mi pomohl. Už toho mám dost. Chtěl jsem jim dát za vyučenou a potom utýct do ciziny,“ vypověděl.
A jakže se Mord zasloužil o to, že byl zbojník v žaláři? I tehdy byla kulisou hospoda u Fröhlicha. Pably tam v dubnu 1899 s několika hochy z vesnice popíjel, ale hospodský v deset prohlásil, že je policejní hodina a musí jít domů.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy. |
Jenže ve dveřích se srazili se starostou Mordem. „Šel si mírnix týrnix na pivo a policejní hodina ho vůbec nezajímala, Fröhlicha najednou taky ne, když přišel starosta. Policejní hodina asi platí jenom pro nás obyčejný lidi,“ líčil Pably.
To ho namíchlo a do lokálu se vrátil – ale vyhodili ho. „To nejni žádná spravedlnost. Tak jsem si vzal klacek, a když konečně vyšli, tak jsem tím klackem praštil starostu,“ popsal zbojník, za co si první vězení a pokutu vysloužil. „Jenom protože jsem chtěl, aby stejný právo platilo pro všechny! To si ještě vypijou!“ rozčiloval se. Ale neúspěšně.
Soud ve jménu císaře Františka Josefa I. odsoudil Johanna Pablyho za těžké ublížení na těle, veřejné násilí a vyhrožování ke třem letům těžkého žaláře, ztíženého každých čtrnáct dní půstem, a k náhradě škody ve výši sto rakouských korun.
