Jak to je s nežádoucími účinky u vakcín? Jde o něco, čeho bychom se měli bát?
Nežádoucí účinky vakcín jsou v naprosté většině případů mírné. Zhruba deset až dvacet procent lidí pociťuje po očkování nějaké přechodné potíže, třeba bolest v místě vpichu. Nebo jim během několika hodin stoupne tělesná teplota, někdy i docela výrazně, třeba na devětatřicet stupňů Celsia. Během jednoho, nejvýše dvou dnů, to ale přejde. Stačí to „vyležet“. U různých vakcinací je tohle docela běžné.
Manuál: Jak a kde se registrovat k očkování proti koronaviru? |
Vážné komplikace jsou opravdu velmi vzácné. Jsou to jednotky případů na milion očkovaných. Jde třeba o závažné neurologické problémy nebo alergickou reakci na nějakou komponentu vakcíny.
Potom nastane anafylaktická reakce, podobná, jako když je někdo přecitlivělý na penicilin nebo na nějaký potravní alergen, dochází k šokovému stavu. Ale opakuji: to je velice vzácné. Dva, tři případy na milion očkovaných.
Důležité je, že tyto nežádoucí účinky jsou nesrovnatelně menší než nežádoucí účinky skutečného onemocnění. Třeba u chřipky: asi jedno promile lidí na chřipku umře. Na očkování neumře prakticky nikdo.
V minulosti se vyskytly i případy, kdy při testování nových vakcín došlo k vážným problémům. Třeba v padesátých letech dostalo několik desítek dětí po očkování obrnu. Použil se v něm totiž nedostatečně oslabený virus. Taková vakcína ale neprojde testy a není schválena (jde navíc o jinou generaci vakcín, vakcíny na koronavirus doposud schválené Evropskou lékovou agenturou oslabený virus neobsahují, pozn. red.).
Když bychom se zaměřili přímo na vakcíny proti koronaviru, nahlášených vedlejších účinků eviduje SÚKL poměrně dost, ač v drtivé většině jde o mírné obtíže. Je tedy vše v normálu?
Ano, jde o celkem běžné věci. Je jich sice celkem dost, ale to je dané tím počtem očkovaných. Deset procent z milionů není málo. Takže tyto mírné účinky potkají desetitisíce až statisíce lidí. Možná je nyní nepříznivých účinků trochu víc, než u jiných vakcín, ono totiž není běžné, že se lidé v dospělé věku takto masivně proti něčemu očkují. Nicméně jde o mírné účinky, prostě tito lidé musí na den do postele a vyležet s aspirinem teplotu.
Mohou být tyto účinky i dobrým signálem? Říká se, že čím větší reakce, tím lepší obrana proti samotné nemoci.
To, že vakcína vyvolá takové účinky, je skutečně znakem toho, že očkování zabralo a že povzbudilo imunitní systém. Jde o jakýsi vedlejší projev aktivace imunity. Ale zase není pravda, že člověk, který takové účinky nepozoruje, chráněný není. Je to velmi individuální.
Říká se, že mladší lidé mají intenzivnější reakce na očkování než starší. Čím to je?
Je to tak. Důvodem je, že se vzrůstajícím věkem slábne imunitní systém, takže klesá i reaktivita vůči vakcíně. U lidí, kterým je kolem 65 let věku a více, je třeba účinnost očkování proti chřipce až o padesát procent nižší, oproti třicátníkům či čtyřicátníkům. To je důvod, proč jsou starší lidé náchylnější k různým nemocem a více na infekce umírají.
Může tohle teoreticky znamenat, že by starší osoby potřebovaly častěji přeočkovat než mladší?
Ano, je to docela možné. Dokonce se uvažuje o tom, že by se tyto rizikové skupiny měly očkovat třetí dávkou. Možná po přetestování toho, jestli mají dostatek protilátek. Teprve se o tom uvažuje, ale je to reálná možnost.
K očkování se nahlásilo 100 tisíc lidí starších 30 let. Zájem byl střídmý |
Ve statistikách se objevují i podezřelá úmrtí po očkováních. Mohou skutečně s vakcinací souviset nebo jde třeba jen o náhodu?
Zatím se skoro vždy, když se úmrtí objevilo, ukázalo, že to je neprůkazné. Je těžké odlišit, jestli jde o příčinu úmrtí nebo o náhodu. Zvláště starší lidé onemocní s určitou frekvencí něčím jiným a případně tomu podlehnou i bez očkování. Že se to stane během kratší doby po vakcinaci, nemusí znamenat, že to s tím souvisí.
Je ale pravda, že ve zcela ojedinělých případech může jít o ten pomyslný poslední hřebíček. To by se ale musel očkovat člověk, který je na tom opravdu hodně špatně. A tito lidé, kteří mají skutečně velmi špatný zdravotní stav, by měli očkování předem konzultovat s lékařem.
Jde nějak porovnat vedlejší účinky vakcín s vedlejšími účinky léků, které používáme běžně, jako je Paralen?
Všechny léky mají nějaké vedlejší účinky, některé více, některé méně. Vždy záleží na tom, jestli benefit výrazně převáží nad riziky. U jednoho procenta lidí dělá potíže i aspirin. Dokonce se říká, že kdyby se teprve dnes objevil a procházel klinickými zkouškami, tak by neprošel. Protože má vyšší frekvenci nežádoucích účinků. Takže ano, je to srovnatelné.
Očkování je dobrovolné, potvrdil ministr Vojtěch:
