Jedinou krajskou lídryní koalice Pirátů a STAN je poslankyně Olga Richterová, která stojí v čele pražské kandidátky. „Měli jsme za Piráty čtyři lídryně do krajských voleb, teď máme dvě – Klára Kocmanova je druhá ve Středočeském kraji za Vítem Rakušanem Ale není to tak zlé, je to postupně lepší, i když si přeju samozřejmě víc,“ okomentovala situaci pro iDNES.cz.
Na kandidátce pak vysoko stojí také například Jana Krutáková na druhém místě v Jihomoravském kraji či Libuše Vévodová za Pardubický kraj. Co se týče koalice Spolu, v čele pražské kandidátky stojí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, za ní následuje starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová. Dvojku v kraji Vysočina získala Eva Decroix z ODS nebo Pavla Golasowská za Moravskoslezský kraj.
Kandidátky ostatních stranDalší strany zatím oficiální kandidátky nezveřejnily. Vysoké místo může zaujmout například Jana Maláčová z ČSSD. O pořadí kandidátek bude strana hlasovat tento pátek. Jedničkou za KSČM v Praze se pravděpodobně stane Marta Semelová, za ANO zase současná ministryně financí Alena Schillerová či ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. |
Olga Richterová na představování programu Pirátů a STAN (18. května 2021).
„S ohledem na to, že dva volební bloky letos tvoří koalice více stran či hnutí, lze očekávat, že žen v čele kandidátek bude méně. Pro každou stranu je prvních míst prostě menší počet, protože se o ně dělí s dalšími,“ okomentovala ředitelka Fóra 50 procent Veronika Šprincová.
Jak podotýká, nedostatek žen je negativní nejen pro samotné strany, ale i pro budoucí Sněmovnu. Poslanci se budou potýkat s důsledky pandemie, během níž se ukázalo, jak odlišné životní zkušenosti české ženy a čeští muži stále mají.
Vraťme zemi budoucnost, zahájili Piráti a STAN kampaň s Úřadem vlády za zády |
Piráti si důsledky nepoměru žen uvědomují
Piráti jsou si současného nepoměru mužů a žen v členské základně vědomi. Jak podotýkají na svých stránkách, v současnosti jsou jejich členy ze 77 procent muži a z 23 procent ženy. I proto vytvořili pracovní skupinu Rovné šance, která se právě vyvážeností zabývá.
Muži vládnou, ženy vaří. Česko v genderové rovnosti pokulhává za Evropou |
„Vnímáme to jako překážku při naplňování záměru být největší stranou pro liberálně smýšlející voliče. Takto nevyvážený poměr může mít celou řadu nezamýšlených důsledků,“ uvádí s odkazem na dlouhodobě diskutovanou problematiku nedostatečného důrazu na témata, která se týkají žen, například podporu samoživitelek, kvalitně placenou péči či boj proti domácímu násilí.
Šprincová z Fóra 50 podotýká, že za dobu působení strany na české politické scéně udělali Piráti co do zastoupení žen pokrok. V roce 2015 měli jen 16 procent žen, v roce 2020 již bylo zastoupení vyšší. „Jakkoli je problematické porovnávat různé typy voleb, i na kandidátkách je vidět určitý pozitivní trend, kdy se zastoupení žen nominovaných do voleb za Piráty postupem času zvyšuje,“ dodává Šprincová.
Jak uvedla mluvčí Pirátů Karolína Sadílková, poměr zastoupení kandidátů a kandidátek bohužel není ve finále vyrovnaný. To je dáno také výrazně menším počtem uchazeček o přední čela kandidátek. „Na tom dlouhodobě pracujeme,“ podotkla.
Starostové a nezávislí pak mají zastoupení žen nízké, data z loňska uvádí pouhých 18 procent. I v této straně se však podíl žen zvyšuje: „STAN se daří na kandidátní listiny pro různé typy voleb nominovat více než pětinu žen, i v předsednictvu strany je podíl žen pětinový,“ okomentovala Šprincová.
STAN ovšem podobné nástroje, jako je pirátská pracovní skupina, na podporu žen ve straně nemá. K nízkému zastoupení žen může přispívat také fakt, že se členové často rekrutují z řad starostů a starostek. I mezi nimi je totiž poměr žen nižší.
Vrať se k plotně. Političky jako terč nenávisti, lidé jim hrozí i znásilněním |
Situace se sama od sebe nezlepší
Podle Indexu genderové rovnosti, který už deset let vypracovává Evropský institut pro genderovou rovnost, je Česko z 27 zemí Evropské unie téměř na chvostu, co se týče počtu žen v politice. Česko například má 80 procent ministrů. Stejně jsou na tom poměry žen a mužů v parlamentu i krajských zastupitelstvech. Evropský průměr je přitom o 10 procentních bodů více ve prospěch žen.
Příčin nízkého zastoupení žen v české politice je podle Šprincové více. Zásadní roli sehrává skutečnost, že zde chybí systémový přístup k problému. „České republice je dlouhodobě doporučováno, aby zavedla kvóty na zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách a ačkoli byly dva takové návrhy zpracovány, zatím ani jeden neprošel schvalováním ve vládě,“ uvedla.
Ženám nepatřily ani loňské krajské volby. Podle analýzy Fóra 50 %, bylo na kadidátkách jen 27,6 procent žen. To bylo o 2,5 procentního bodu méně než v těch předchozích.
Podíl žen nominovaných do třetiny volebních obvodů Senátu se od posledních senátních voleb v roce 2018 také snížil. A to na 16,2 procent, je však o jeden procentní bod větší než v roce 2014, kdy volby probíhaly v týchž obvodech jako vloni.
Chybí vám ženy na předních místech politických kandidátek?
18. května 2021 |
